Za hudbu se platí. Přinášíme příběh podnikatele, který bojuje proti poplatkům

Koncesionářské poplatky, poplatky správcům autorských práv a další. To vše zatěžuje kasy podnikatelů tisícovými výdaji. Čtěte, kdy se placení nevyhnete.

Zná to každý podnikatel, který má veřejně přístupnou provozovnu a chce svým zákazníkům zpříjemnit čas v ní strávený poslechem hudby. Za tu se ovšem musí platit. Nejen, že se hradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní rozhlas, ale peníze se odvádí také organizacím zastupující autory. Zatímco v prvním případě se jedná o 540 korun ročně za každý držený rozhlasový přijímač, v druhém mívá konečná částka za první číslicí minimálně tři nuly. Inspektoři Ochranného svazu autorského, dále jen OSA, jsou často těmi prvními, kteří do nově otevřené provozovny zavítají. Není výjimkou, že předběhnou i hygienu. Pokud se podnikatel nebrání a požadovanou částku uhradí, není o čem mluvit. Co se ale stane v případě, že provozovatel platit odmítne? Nabízíme jeden konkrétní případ.

Výpalné mafii platit nebudu, tvrdí podnikatel

Do sporu s OSA se dostal majitel pražské čajovny Shangri-la Jan Syrovátka. I tento podnikatel navozuje příjemnější atmosféru své čajovny hudbou. Za pomoci počítače přehrává pouze komerční vysílání internetového rádia Jamendo.com. S ním má také uzavřenou smlouvu na provozování autorských děl, uměleckých výkonů a jiných předmětů ochrany. Za licenci platí komerčnímu rádiu smluvní odměnu 55 euro ročně. Jiná hudba v čajovně provozována není. Přesto na Janu Syrovátkovi OSA žádá poplatek. Ten to ovšem opakovaně odmítá. OSA žádá poplatky za provozování hudby autorů, které vůbec nezastupuje. Hudebníci, kteří hrají na Jamendo.com nejsou členy OSA. Licenci k provozování jejich děl vlastní komerční rádio. A pouze tomu jsem ochoten platit, říká Jan Syrovátka, podle něhož se OSA zkouší nemorálně obohatit poplatky, na které nemá žádné právo.

Server Podnikatel.cz si vyžádal názor Ochranného svazu autorského. Lukáš Paulů z oddělení komunikace OSA uvedl, že v tomto případě problém nestojí na provozování komerčního rádia, ale na zásadě takzvané potenciální recepce podle § 23 autorského zákona: V případě provozovny vybavené počítačem, který technicky umožňuje příjem rozhlasového vysílání (a tedy i rozhlasových stanic, které běžně hrají kolektivními správci chráněná díla), vzniká ze zákona povinnost mít souhlas k užití chráněných děl.

Ilustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Podnikatelé musí za hudbu produkovanou ve svých veřejně přístupných provozovnách platit tisíce korun ročně.

Jan Syrovátka by tedy podle zákona platit měl. Zákon nehledí na skutečnost, zdali k samotnému užití chráněných děl došlo nebo ne. V tuto chvíli tedy jeho čajovna dluží 6000 korun i přesto, že majitel s OSA nepodepsal žádnou smlouvu. Případ se zatím řeší pouze mezi těmito dvěma subjekty. Dohru ale může mít i u soudu. Nově se do něj vložila Česká pirátská strana a podala na OSA k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 2 trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu. Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany, případ komentuje takto: Problém je už v samotném zákoně, o který se tento podnikatel nemůže opřít. Není přece normální, že vás obviní z vraždy jen proto, že jste vlastníkem nože. Stejně tak není možné automaticky předpokládat, že v provozovně budete pouštět hudbu zastoupenou OSA jen proto, že k tomu máte vybavení.

Piráti také kritizují připravovanou novelu autorského zákona. Tvrdí, že OSA navrhuje, aby byly zrušeny všechny možnosti uzavření smlouvy s dalšími zástupci autorů. Jediným oprávněným subjektem, který by mohl disponovat díly autorů v případě provozování vysílání, by měla být výhradně OSA. Podle pirátů jde o velký zásah do práv uživatelů i samotných autorů.

Novely jsou připravovány dvě. Na jedné pracuje Ministerstvo kultury, druhá je dílem skupiny poslanců. OSA jakožto soukromoprávní subjekt není nadán zákonodárnou iniciativou. Čeho se úpravy týkají ale nelze obecně shrnout kvůli obsáhlosti pozměňovacích návrhů, uvádí v protireakci Lukáš Paulů z Ochranného svazu autorského. A doplňuje ho Jan Vondryska z vedení a správy nových médií Ministerstva kultury: O obsahu návrhu aktuální novely autorského zákona budeme veřejnost informovat bezprostředně poté, co bude předložen vládě, to bude v nejbližších dnech. Autorem návrhu je jedině Ministerstvo kultury jako jeho předkladatel.

Spor OSA a čajovny Shangri-la zůstává otevřený. V tuto chvíli není jasné, zda je pro další podnikatele inspirací nebo spíše varováním. O konečném výsledku bude server Podnikatel.cz informovat.

Sedm nejčastější otázek kolem poplatků za rádio a televizi

1. Co je to koncesionářský poplatek?

Jedná se o zákonem (č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích) stanovený měsíční odvod vlastníků televizorů a rozhlasových přijímačů. Podnikatel platí za každý přístroj použitý při podnikání ve své provozovně. Zákonem stanovená částka rozhlasového poplatku je 45 korun za přijímač a měsíc. Cena je stejná od října 2005. Televizní poplatky pro podnikatele se platí za každý televizní přijímač, který podnikatel vlastní nebo používá v souvislosti s podnikáním. Měsíční sazba televizního poplatku za jeden televizní přijímač je 135 korun. Sazba je platná už od roku 2008.

2. Je podnikatel povinen při otevření veřejně přístupné provozovny přihlásit se k placení koncesionářských poplatků?

Povinnost přihlásit se a platit například rozhlasový poplatek se neváže na otevření provozovny, nýbrž obecně na pořízení rozhlasového přijímače. Do 15 dnů od jeho pořízení je povinností držitele provést přihlášku poplatníka. To je možné učinit písemně, emailem, osobně, telefonicky nebo online formulářem na www.rozhlasovypoplatek.cz.

3. Musí podnikatel platit i v případě, že v provozovně přehrává hudbu z legálně zakoupeného cd nebo jiného nosiče? Komu případně platí?

Ano, povinnost má i v případě legálně zakoupeného nosiče. V případě přehrávání nelegálního nosiče se provozovatel vystavuje právnímu postihu za porušování autorského zákona. Autorská odměna, kterou inkasuje OSA, je rozúčtována mezi autory hudby, textu a další nositele práv.

4. Jaké hrozí pokuty za neplacení koncesionářských poplatků? 

Dlužníkům hrozí soudní žaloby, neevidovaným poplatníkům pokuty ve výši 10 000 korun za každý neevidovaný televizní přijímač. Česká televize loni udělila pokuty ve výši 13 milionů korun. V případě nepřihlášených rozhlasových přijímačů lze uplatňovat přirážku 5000 korun za každý neohlášený přijímač. Další 1000 korun pak činí přirážka k případnému dluhu na rozhlasovém poplatku a neplnění evidenčních povinností, tedy ohlašování změn. OSA je v tomto benevolentnější. V případě, že podnikatel není schopen uhradit odměnu najednou, lze se svazem uzavřít splátkový kalendář.

5. Proč se musí platit autorské odměny za televizní nebo rozhlasový přijímač v provozovně, když už se platí koncesionářské poplatky?

Koncesionářské poplatky jsou upraveny zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, a jsou spolu s příjmy z reklamy jedním ze základních zdrojů pro financování veřejnoprávního Českého rozhlasu a České televize. Naproti tomu autorské odměny náleží nositelům práv podle autorského zákona, tj. autorům, výkonným umělcům a výrobcům zvukových či zvukově obrazových záznamů a vysílatelům. Podle autorského zákona lze prostřednictvím přijímačů zpřístupnit autorská díla, umělecké výkony a zvukové či zvukově obrazové záznamy veřejnosti. To lze činit pouze se souhlasem nositelů práv a po zaplacení autorské odměny. Souhlas se získává uzavřením smlouvy s příslušnými kolektivními správci.

6. Kdo jsou kolektivní správci?

Kolektivní správci práv jsou podle § 97 autorského zákona právnické osoby, které sdružují nositele práv, tedy autory, výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. Kolektivní správci vykonávají na základě oprávnění uděleného Ministerstvem kultury kolektivní správu práv upravených autorským zákonem.

Kolektivní správci zastupují nositele práv při uzavírání licenčních smluv např. s provozovateli restaurací, provozoven služeb, s pořadateli hudebních produkcí a vybírají autorské odměny. Ty pak rozdělují jednotlivým nositelům práv podle rozúčtovacího řádu. 

V České republice působí na základě oprávnění udělených Ministerstvem kultury šest kolektivních správců, každý z nich zastupuje určitou skupinu nositelů práv. Podnikatelů se týkají především OSA (www.osa.cz), zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře. Druhým správcem je INTERGRAM (www.intergram.cz), zastupující výkonné umělce, tj. hudebníky, zpěváky, tanečníky atd., a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.

Jednotliví kolektivní správci zastupují různé okruhy nositelů práv (např. skladatele, zpěváky nebo výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů), kteří se společně podílejí na vzniku autorských děl, zvukových záznamů a podobně. Nedochází tedy k dvojím platbám za autorská práva, prostřednictvím každého jednotlivého kolektivního správce platíte jiným osobám.

7. Lze se všem těmto poplatkům vyhnout?

widgety

Koncesionářské poplatky se neplatí za internetový/datový stream. Vysílání České televize prostřednictvím internetového iVysílání tedy zpoplatněno není. Rozhlasový poplatek se neplatí ani za přijímače využívající pouze datový stream. Jak vyplývá z výše uvedeného, nutné je ale platit kolektivním správcům autorských děl.

Nabízí se i komerční alternativy. Jednu z nich využívá například ze začátku článku zmiňovaný pražský podnikatel. Druhá je potom reprodukování svobodné hudby, tedy takové, jejíž autoři ji uvolnili k bezplatnému použití i v komerčních prostředích. Takovou hudbu, která slouží především jako podkresová, lze stáhnout z internetu.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 7. 2014 6:47

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+