Podnikatel.cz >Živnosti >Prohřešky živnostníků lze začít šetřit jen do tří let od jejich spáchání

Prohřešky živnostníků lze začít šetřit jen do tří let od jejich spáchání

15. 10. 2009 Daniel Morávek

Jestliže podnikatel poruší živnostenský zákon, hrozí mu nejčastěji pokuta v řádu tisíců korun. Dopustí-li se však závažnějšího provinění, může zaplatit až jeden milion korun či mu dokonce může být odebráno živnostenské oprávnění. Správní řízení však musí začít do tří let.

Nálepky

Sdílet

Dodržování zákona tvoří nedílný základ úspěšného živnostenského podnikání. Porušení některých pasáží živnostenského zákona se pak u fyzických osob klasifikuje jako přestupek, za který hrozí živnostníkovi pokuta až ve výši 1 000 000 korun. Živnostenský úřad může s živnostníkem, pokud jde o právnickou osobu či podnikající fyzickou osobu, rovněž zahájit správní řízení, na jehož konci může dojít, v případě vážného provinění, i k odebrání živnostenského oprávnění.

Pokud se ale živnostník dopustí drobného pochybení, nemusí se ihned obávat nejhoršího. Živnostenské úřady totiž udělují hlavně blokové pokuty v řádech tisíců korun. Mezi nejčastější prohřešky živnostníků se řadí porušení označování provozovny, porušení povinností podnikatele a porušení povinnosti oznámit změny údajů uvedených v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi. Aby ale úřad mohl živnostníka sankcionovat, musí splnit dvě důležité lhůty.

Nejčastější prohřešky živnostníků: Neoznámení změn a špatné značení provozovny

Nejčastější příčinou zahájení správního řízení je zjištění podezření z porušení povinností podnikatele (§ 31 živnostenského zákona), porušení označování provozovny (§ 17 živnostenského zákona) nebo porušení povinnosti oznámit změny údajů uvedených v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi (§ 49, resp. 56 živnostenského zákona). Konkrétně jde například o neoznámení změny bydliště, pobytu v ČR a dále také neoznámení zahájení či ukončení provozování živnosti v provozovně. Celkově živnostenský zákon vyjmenovává 25 skutkových podstat. Čtěte také: 60 dní od novely živnostenského zákona. Zatím spokojenost.

"Ze závažnějších deliktů, které se vyskytují častěji, je nutno zdůraznit problematiku neoprávněného podnikání spojeného zejména s poskytováním širokého spektra služeb (cestovní ruch, opravy silničních vozidel, služby související s péčí o tělo, stavebnictví, hostinská činnost) a nesplnění povinnosti ustanovit v průběhu provozování živnosti odpovědného zástupce k provozování živnosti v případech, kdy je tato povinnost živnostenským zákonem vyžadována," sdělila serveru Podnikatel.cz Eva Chmelová z právního oddělení živnostenského úřadu města Brna.

Ve výjimečných případech může živnostenský úřad též pozastavit provozování živnosti nebo zrušit živnostenské oprávnění. Hlavní příčinou tohoto rozhodnutí bývá ztráta bezúhonnosti či porušování podmínek stanovené rozhodnutím o udělení koncese. Živnostenský úřad může zrušit oprávnění podle § 58 živnostenského zákona rovněž na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, a to když podnikatel neplní své závazky vůči státu. "Při rozhodování je však nutné respektovat zásadu správního řízení, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly," připomíná Božena Kalíšková, vedoucí živnostenského úřadu v Českém Krumlově.

Anketa

Kde provozujete svoji živnost:

	V místě trvalého bydliště.		82%
	V kamenném obchodě.		8%
	V pojízdné prodejně		4%
	Nevím.		6%

Odpovědělo 178 čtenářů.

Lhůty zná i živnostenský zákon

Pokud má příslušný živnostenský úřad liknavý přístup, či prostě z jiného důvodu nestíhá řešit provinění podnikatelů, může se živnostník jakémukoli postihu i vyhnout. Živnostenský zákon totiž v § 64 stanovuje lhůty, do kterých musí živnostenský úřad zahájit řízení. Jedná se o tzv. lhůtu subjektivní, v délce jednoho roku, do které musí úřad zahájit řízení od doby, kdy se o správním deliktu dozvěděl, a o tříletou lhůtu, tzv. objektivní, do které musí úřad zahájit řízení od doby, kdy ke spáchání správního deliktu došlo. Jakmile alespoň jednu z nich úřad překročí, nemůže již podnikatele poté sankcionovat.

Příklad čtenářky serveru Podnikatel.cz

Živnostenskému úřadu jsem po svatbě (která byla v prosinci 2005) neoznámila změnu jména. Spáchala jsem tím správní delikt a úřad se mnou včera zahájil řízení. Mohu v řízení užít námitku zániku odpovědnosti za správní delikt dle § 64 živnostenského zákona, protože již uplynuly tři roky od doby spáchání přestupku a živnostenský úřad zahájil řízení až po 3,5 roce?

Nejedná-li se o pokračující správní delikt, tak odpověď zní, ano. V popsaném případě tedy úřad postupuje protiprávně a podnikatelka na to může poukázat. Úřad by pak měl zastavit správní řízení. "Kdyby místo toho přesto vydal rozhodnutí, tak je protiprávní a nemá "žádné" důsledky, resp. musí být "opraveno" ve smyslu správního řádu, protože bylo vydáno v rozporu se zákonem," potvrdil serveru Leoš Dvořák z živnostenského úřadu ve Znojmě.

Názorný příklad od Evy Chmelové z právního oddělení ŽÚ města Brna

Ke změně příjmení došlo dne 1. prosince 2005. Od 2. prosince 2005 začala podnikateli běžet patnáctidenní lhůta k oznámení změny živnostenskému úřadu, která skončila dne 16. prosince 2005. 17 prosince 2005 začala běžet tříletá lhůta k uložení pokuty, která skončila 17. prosince 2008. Živnostenský úřad se o porušení oznamovací povinnosti dozvěděl dne 1. června 2006. Jednoroční lhůta skončila 2. června 2007. Posledním dnem, kdy mohl živnostenský úřad zahájit řízení o uložení pokuty byl den 2. června 2007.

Pozn. – menší časový posun může být způsoben tím, že poslední den lhůty připadne na den pracovního volna nebo den pracovního klidu - s touto okolností uvedený příklad nepočítá.

Většina prohřešků se řeší blokovou pokutou

Jestliže se živnostník (právnická osob či fyzická podnikající osoba) dopustí porušení živnostenské zákona, musí počítat s tím, že s ním může být zahájeno správní řízení. Obecné podmínky pro zahájení správního řízení upravuje zákon č.500/2004 Sb., správní řád. Provinění podnikatele (spáchání trestního deliktu) může živnostenský úřad zjistit jak během běžné kontroly podnikatelské činnosti tak i nad její rámec, tj. například z podnětu jiného orgánu či z úřední činnosti Živnostenský úřad pak může vést buď klasické správní řízení, jehož výsledkem bývá především rozhodnutí o uložení pokuty, nebo tzv. zkrácené správní řízení, tj. projednání správního deliktu uložením blokové pokuty.

Zatímco v případě blokové řízení lze udělit maximální pokutu ve výši 5000 Kč, jedná-li se o vážnější správní delikt, hrozí sankce až v hodnotě 1 000 000 korun. U neoprávněného podnikání činí pokuta za podnikání bez oprávnění v živnosti volné až do výše 500 000 Kč, v živnosti řemeslné nebo vázané až do výše 750 000 Kč a v živnosti koncesované až do výše 1 000 000 Kč. Za závažná porušení živnostenského zákona lze též pozastavit provozování živnosti nebo zrušit živnostenské oprávnění. Čtěte více: Nový živnostenský zákon: Za podnikání "načerno" až milionová pokuta.

Podle samotných živnostenských úřadů se nejvíce případů řeší právě udělením blokové pokuty. To dokládají i statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. "Nejčastěji se ukládá pokuta blokem. V roce 2008 živnostenské úřady uložily 1502 pokuty ve správním řízení a 15268 pokut blokem. V prvním pololetí 2009 bylo uděleno 939 pokut ve správním řízení a 14803 blokem," uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Bartovský, tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.

"U blokového řízení je podmínkou spolehlivé zjištění porušení povinnosti, ochota podnikatele zaplatit pokutu na místě, přičemž proti pokutě se nelze odvolat. Výhodou pro podnikatele je rychlost řízení, podnikateli nejsou účtovány náklady řízení a bloková pokuta se nezapisuje do živnostenského rejstříku," doplnil Rudolf Havlík, vedoucí živnostenského úřadu v Pardubicích.