Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění od roku 2015

Autor: http://www.isifa.com/, podle licence: Rights Managed
Dagmar Kučerová

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění se od roku 2015 tradičně zvyšují. Novela daňových zákonů však přináší další změny důležité pro OSVČ i zaměstnavatele.

Vyhláškou MPSV s číslem 208/2014 Sb. jsou s účinností od 1. ledna 2015 stanoveny údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2015. Stejně tak se z těchto údajů vychází při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů, záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných i částky vyměřovacího základu zakládajícího účast na nemocenském pojistní zaměstnanců pro následující kalendářní rok.

Vyměřovací základ a přepočítací koeficient

Pro stanovení vyměřovacích základů a záloh jsou nezbytné dvě částky. A to všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient. Ostatní je záležitostí pevně daného výpočtu. Server Podnikatel.cz připravil ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení tradiční tabulku s důležitými údaji.

Rozhodné částky pro stanovení záloh pro rok 2015:

  • všeobecný vyměřovací základ činí 25 903 korun
  • přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0273
  • průměrná mzda činí 26 611 korun

Průměrná mzda se stanoví jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení, tedy 25 903×1,0573 = 26 611 korun (zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Pro srovnání – v roce 2014 byla průměrná mzda ve výši 25 942 korun (25 903 korun x 1,0015).

Zálohy na sociální pojištění

Výše minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ hlavní se od roku 2015 zvyšuje o 49 korun z 1894 na 1943 korun. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, tj. 48násobek průměrné mzdy činí 1 277 328 korun. Jedná se o částku ročních příjmů, nad kterou nebude odvedeno nemocenské a důchodové pojištění, důchodové spoření (druhý pilíř) a 7% solidární zvýšení daně z příjmů.

Výše minimálních záloh pro vedlejší výdělečnou činnost tedy bude v příštím roce činit 778 korun. Stanovená roční rozhodná částka pro vedlejší činnost se zvyšuje na 63 865 korun. Výše minimálního nemocenského pojištění OSVČ se nemění.

Jak na daň z příjmů?

Přečtěte si daňový speciál, který poradí jak na daň z příjmů věcí krok za krokem.

 

Stejně tak zůstává zachována rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Účast na nemocenském a tím i důchodovém pojištění vzniká od částky sjednané mzdy, platu, odměny ve výši 2500 korun.

Zálohy na sociální pojištění 2015

Rok 2014 2015
Maximální vyměřovací základ 1 245 216 Kč 1 277 328 Kč
Minimální roční vyměřovací základ HČ  77 832 Kč 79 836 Kč
Minimální roční vyměřovací základ VČ 31 140 Kč 31 944 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ HČ 6 486 Kč 6 653 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ VČ 2 595 Kč 2 662 Kč
Minimální měsíční záloha HČ 1 894 Kč 1 943 Kč
Minimální měsíční záloha VČ  758 Kč 778 Kč
Rozhodná částka pro VČ 62 261 Kč 63 865 Kč
Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ 5 000 Kč 5 000 Kč
Minimální nemocenské  115 Kč  115 Kč
Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění   2 500 Kč  2 500 Kč

Důchodové pojištění účastníka druhého pilíře důchodového spoření  

Ilustrační obrázek
Autor: http://www.isifa.com/, podle licence: Rights Managed

Jako každý rok, zvyšují se i v roce 2015 minimální zálohy pojistného. 

Snížené pojistné na důchodové pojištění ve výši 26,2 % platí OSVČ od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabyla účinnosti smlouva uzavřená s penzijní společností. A to na základě žádosti podané příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. V případě, že OSVČ vstoupila do druhého pilíře až po zahájení samostatné výdělečné činnosti, musí svou účast ve druhém pilíři oznámit příslušné OSSZ nejpozději v Přehledu o příjmech a výdajích podávaném za kalendářní rok, ve kterém do druhého pilíře vstoupila.

Zálohy na sociální pojištění účastníka 2. pilíře

Rok 2014 2015
Minimální výše zálohy při účasti na důchodovém spoření HČ 1 700 Kč 1 744 Kč
Minimální výše zálohy při účasti na důchodovém spoření VČ 680 Kč 698 Kč

Zálohy na zdravotní pojištění

Od všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového pojištění se odvozují i zálohy na zdravotní pojištění. Minimální měsíční záloha se zvyšuje rovněž o 45 korun z 1752 na 1797 korun. Maximální vyměřovací základ původně neměl být stanoven jen v letech 2013 až 2015. Ovšem aktuální novelu daňových zákonů se od roku 2015 ruší.

Content 2017 - tip Footshop

Zálohy na zdravotní pojištění pro rok 2015

Rok  2014 2015
Minimální vyměřovací základ 12 971 Kč 13 305,50 Kč 
Minimální měsíční záloha 1 752 Kč 1 797 Kč

Výběr změn sociálního a zdravotního pojištění

Novela zákona o daních z příjmů přináší i další změny v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Zde je jejich stručný nástin:

  • nově se definují příjmy, které se do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění nezahrnují,
  • ruší se možnost dobrovolného nemocenského připojištění zaměstnavatelů (zvýšená sazba 26 %, ke které se na základě písemného ohlášení mohli pro kalendářní rok přihlásit zaměstnavatelé, pokud byl jejich průměrný měsíční počet zaměstnanců nižší než 26),
  • upravují se pravidla elektronické komunikace pro OSVČ, zaměstnavatele i lékaře (ruší povinná elektronická podání, ale zároveň zavádí nové povinnosti pro ty, kteří již podání v elektronické podobě ve formě datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem činí. Budou muset uvádět také akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který jeho kvalifikovaný certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání,
  • upravuje se stanovení pojistného z minimálního vyměřovacího základu, což se projeví při poskytnutí neplaceného volna nebo neomluvené absenci zaměstnanců,
  • sjednocuje se postup při odvodu sociálního a zdravotního pojištění v situaci, kdy má zaměstnanec více dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce v jednom měsíci u stejného zaměstnavatele, případně při dodatečném zúčtování příjmu po skončení těchto dohod.
Našli jste v článku chybu?