Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Zaměstnanci stonají 16krát více než OSVČ, uvádí AMSP

Daniel Morávek

OSVČ vykazují šestnáctinásobně menší počet případů pracovní neschopnosti než zaměstnanci. Ještě před 7 lety šlo přitom jen o šestinásobek.

Ukázala to srovnávací analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Zaměstnanci stonají v průměru častěji

Asociace porovnala poslední dostupná data z ČSSZ a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která se týkají se počtu případů pracovní neschopnosti zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a tyto údaje vyhodnotila v sedmiletém horizontu. Z nich vyplynulo, že zatímco v roce 2009 měl jeden zaměstnanec vůči jedné OSVČ šestkrát více případů pracovní neschopnosti, v roce 2015 se již jednalo o šestnáctinásobek. Současně klesá i počet živnostníků, kteří si státní nemocenské pojištění platí, zatímco v roce 2006 si jej hradilo 15 % z nich, v posledním vyhodnoceném období to bylo již jen 9 % OSVČ, upozornil Karel Havlíček, šéf AMSP.

Jak ukazují statistiky, počet pracovních neschopností u OSVČ navíc průběžně klesá. V roce 2009 bylo na jednu OSVČ vykázáno 0,06 pracovních neschopností, v roce 2015 bylo na jednu OSVČ již jen 0,02 pracovních neschopností. Počet pracovních neschopností u zaměstnanců naopak průběžně roste, v roce 2009 bylo na jednoho zaměstnance vykázáno 0,33 pracovních neschopností, v roce 2015 se jednalo o 0,38 pracovních neschopností. Průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti u zaměstnance za poslední sledované období bylo 41,5 dní. Průměrné doba pracovní neschopnosti u OSVČ za poslední sledované období byla vyšší a činí 101,9 dní.

Není týdne, aby někdo nenapadnul živnostníky, s ohledem na to, jakým způsobem využívají sociální systém na úkor ostatních. Jednoduchým porovnáním jsme prokázali, že tomu tak není. Z analýzy je zřejmé, že podnikatelé počet pracovních neschopností systematicky snižují, zatímco zaměstnanci jejich počet zvyšují. Nepřísluší mi komentovat, jestli je vykázaná nemocnost u zaměstnanců skutečná, ale zcela jednoznačně lze tvrdit, že osoby samostatně výdělečně činné sociální systém nezatěžují v takové míře jako zaměstnanci, uzavřel Havlíček.

Čtěte také: Středula šlápl vedle, OSVČ odvádějí na zdravotním pojištění více, než vyčerpají

Našli jste v článku chybu?
7. 4. 2017 14:21
petr 2 (neregistrovaný)

milý pane.víte,že osvč nemá nárok na nemocenskou prvních 14 dní?ne tři dny,jako vy.proto nemarodíme a ani si nemocenskou neplatíme.je mi 55 let a ještě jsem nemarodil déle než 10 dní. stát to má moc dobře spočítané.

8. 4. 2017 12:12
Emanuel (neregistrovaný)

Důvod proč si já neberu neschopenku je ten, že to nemá smysl, ale ani si nemohu dovolit být nemocný, jasné měl jsem za dobu podnikání několik nemocí, i ležel v nemocnici, ale proč bych si bral neschopenku, když většinou to člověk doléčí během 14 dní, během kterých mají zaměstnanci placenou nemocnost od zaměstnavatele a občas těch pár dní navíc, nestojí za tu buzeraci s vycházkami a papírováním. 14 denní nemoc, během které nevydělávám mě stojí okolo 40-60 tis Kč (ušlý zisk a náklady na život), žá…