Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Zaměstnanec v aktivní vojenské záloze? Víme, jak na odvody a mzdu

Dagmar Kučerová

Aktivní vojenské zálohy zvyšují počty. Přispěl k tomu i speciálně upravený zákon, který popisuje nejen podmínky, ale i nároky uvolněných zaměstnanců.

Což v konečném důsledku ovlivní i zaměstnavatele. A to z pohledu uvolnění zaměstnance, jeho odměňování, odvodů pojistného i nároku na podporu.

Zákon o vojenské záloze

Od 1. července 2016 je účinný nový zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Jeho cílem je mimo jiné vytvoření lepších podmínek pro působení zaměstnanců ve vojenských zálohách a zvýšení jejich počtu. Zákon popisuje služební povinnosti vojenských záloh, hodnosti, ale i peněžní náležitosti, jako je služné, příplatky a motivační příspěvky. Ty vyplácí vojenský správní úřad. Podléhají dani z příjmů fyzických osob, odvodům pojistného i případným exekučním srážkám.

Jestliže se zaměstnanec rozhodne vstoupit do aktivních záloh, ovlivní to samozřejmě i výkon jeho pracovněprávního vztahu. V souladu s ustanovením § 204 zákoníku práce musí zaměstnavatel omluvit nepřítomnost svého zaměstnance po dobu jeho povolání do ozbrojených sil. Jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu. V souvislosti s jeho nepřítomností zaměstnavatel neplatí náhradu mzdy či platu, namísto něj ji hradí příslušný vojenský správní úřad. Zaměstnavatel poskytuje pracovní volno i na cestu do místa povolání ozbrojených sil. Zákoník práce mu zakazuje dát zaměstnanci výpověď z důvodu, že je příslušníkem aktivní zálohy. Stejně tak nesmí po dobu výkonu vojenského cvičení či služby v operačním nasazení nařídit zaměstnanci čerpání řádné dovolené. Po skončení vojenského cvičení je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na stejné pracovní místo.

A dnů, které bude potřeba omluvit, není rozhodně málo. Příslušníci aktivní zálohy ozbrojených sil ČR jsou k plnění úkolů ozbrojených sil připravováni na vojenských cvičeních. Podle branné legislativy platné od července 2016 je rozsah cvičení vojáků v aktivních zálohách stanoven takto:

  • do 12 týdnů v prvním roce služby v aktivní záloze (zpravidla jen kurz základní přípravy v délce 6 týdnů),
  • do 4 týdnů v dalších letech služby v aktivní záloze.

§ 204 zákoníku práce: Pracovní volno související s brannou povinností

  • (1) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti.
  • (2) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu rovněž po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a dobu výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.
  • (3) Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností podle odstavce 1 hradí ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad.

Jelikož zaměstnavatel po dobu výkonu aktivní zálohy neplatí zaměstnanci náhradu mzdy ani platu, nebude odvádět ani pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Veškeré odvody  zajišťuje vojenský správní úřad. Po dobu vojenského cvičení u daného zaměstnance dochází k souběhu dvou zaměstnání (pokud tento zaměstnanec není zaměstnancem ještě dalších zaměstnavatelů), kdy jedním zaměstnavatelem je původní zaměstnavatel a druhým daný služební úřad. Je třeba zajistit odvod alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a to součtem příjmů obou plátců. Čtěte více: Zaměstnanci v aktivní záloze musí podat daňové přiznání 

Finanční podpora pro zaměstnavatele a OSVČ

Pro zaměstnavatele může být vstup zaměstnance do aktivních záloh komplikovaný. Po dobu vojenského cvičení musí zajistit výkon jeho práce ostatními zaměstnanci, často i uzavřením krátkodobého pracovního poměru či dohody konané mimo pracovní poměr s novým zaměstnancem. I s tím nový zákon počítá. Zaměstnavateli, který zaměstnává zaměstnance zařazeného do aktivní zálohy, náleží finanční podpora po dobu, kdy zaměstnanec vykonává plánované či neplánované vojenské cvičení či službu v operačním nasazení. Finanční podpora mu však nebude vyplácena automaticky. Musí o ni vždy požádat na příslušném vojenském správním úřadě podle místa trvalého bydliště daného vojáka v aktivní záloze.

Brand

O přiznání finanční podpory zaměstnavateli rozhodne vojenský správní úřad. Žádost lze podat nejdříve v den následující po ukončení vojenského cvičení vojáka v aktivní záloze, v případě služby v operačním nasazení nejdříve poslední den kalendářního čtvrtletí, ve kterém byla služba v operačním nasazení vojákem vykonána. Vojenský správní úřad vyplatí finanční podporu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí na platební účet určený zaměstnavatelem. Nárok na finanční kompenzaci mají i osoby samostatně výdělečně činné, které jsou v aktivních zálohách samy zařazeny. A to ve stejné výši jako zaměstnavatel.

Podle zákona o službě vojáků v záloze náleží zaměstnavateli, který není organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací, při zařazení zaměstnance, který nekonal práci z důvodu povolání k výkonu plánovaného pravidelného vojenského cvičení nebo plánované služby v operačním nasazení, právo na poskytnutí finanční podpory:

  • v případě plánovaného povolání – ve výši dvou třetin průměrné mzdy naposledy zveřejněné Českým statistickým úřadem přede dnem nástupu vojenské činné služby. Aktuální výše této podpory činí 18 198 Kč (průměrná mzda za 2. čtvrtletí 2016),
  • v případě povolání k výkonu neplánovaného pravidelného vojenského cvičení nebo neplánované služby v operačním nasazení má za tuto dobu nárok na finanční podporu ve výši průměrné mzdy. Aktuální výše průměrné mzdy činí 27 297 Kč.

Formuláře žádosti o finanční podporu zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným, včetně vzorových vyplnění žádostí, jsou k dispozici na internetových stránkách Army.cz.  

Našli jste v článku chybu?