Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Jak na osekání zaměstnaneckých benefitů v krizi?

Autor: 258398
Klára Soukupová

Výdaje vynaložené na pracovní nebo sociální podmínky zaměstnanců jsou zaměstnaneckým benefitem. Hospodářská krize odstartovala trend úspor a zaměstnavatel zvažuje, které výdaje na zaměstnance lze snížit. Jako první se nabízí benefity.

Hospodářská krize jde ruku v ruce s úsporami. Některé firmy snižují počty zaměstnanců, jiné odebírají „pouze” zaměstnanecké výhody. Před rozhodnutím, zda benefity zaměstnancům poskytovat i v dobách hospodářsky slabších, pamatujte na to, že zaměstnanecké benefity mohou udržet ve firmě kvalitní zaměstnance, ale také přinést daňové úspory podniku. Opravdu se vaší firmy tolik hospodářská krize dotýká nebo jste dosud o krizi spíše četli a slyšeli, ale v hospodaření vašeho podniku se neprojevuje? Nepřistupujete k úsporám ve vašem podniku spíše z preventivních důvodů?

Zaměstnanci si na benefity zvykli a od zaměstnavatelů je očekávají

Zaměstnanecké výhody jsou jedním z kritérií, které rozhodují o výběru zaměstnání, pokud má uchazeč více pracovních nabídek. Studie Salary Benefits Guide 2008 – 2009, kterou zveřejnila personální agentura Robert Half, vymezuje TOP benefity, které zaměstnanci opravdu vítají. Průzkum byl prováděn v období srpen až prosinec 2008.

Pro zajímavost uvádíme požadavky a očekávání administrativních pracovníků, personalistů či odborníků logistiky.

TOP 10 benefitů
Nejvíce využívané benefity: Nejžádanější benefity:
Stravenky Jazykové kurzy
Občerstvení/nápoje (čaj, káva) 5 týdnů dovolené
5 týdnů dovolené Stravenky
Jazykové kurzy Pružná pracovní doba
Mobilní telefon Odborné vzdělávání (kurzy, MBA, VŠ)
Penzijní připojištění 13. plat
Firemní víkend, teambuildingové akce Služební automobil i k soukromým účelům
Možnost neplaceného volna 6 týdnů dovolené
Sick day Mobilní telefon
Pružná pracovní doba Kupon MHD

Dvě třetiny zaměstnavatelů benefity ponechají

Poradenská společnost Mercer v dubnu 2009 zveřejnila výsledky průzkumu vlivu finanční krize na strategii v oblasti personalistiky. Z průzkumu poradenské společnosti Mercer vyplývá, že 71 procent firem neplánuje změny ve svých nabízených benefitech. 62 procent podniků však plánuje snížení osobních nákladů, tj. i náklady na další vzdělávání a rozvoj.

Podle výsledků průzkumu společnosti nechystají žádné dramatické kroky v oblasti zaměstnaneckých benefitů. I přesto se některé typy benefitů omezují. Někteří zaměstnavatelé uvažují o zrušení příspěvků na finanční benefity jako je penzijní připojištění či životní pojištění. Nejvíce ohrožené jsou příspěvky na teambuildingové, všeobecně vzdělávací, sportovní a kulturní akce, které jsou organizované zaměstnavatelem.

Zaměstnanecké benefity a zákon

Výhody, které poskytne zaměstnavatel zaměstnancům, ostře střeží zákon. Zaměstnanecké benefity jsou upraveny především zákonem o daních z příjmů. V zákoně najdeme přesně, co je daňově zakázaným výdajem a které výdaje na pracovní a sociální podmínky zaměstnanců jsou daňově povoleny. Čtěte více: Zdaňujete svým zaměstnancům nepeněžní příjmy?

Benefity, které nesníží základ daně zaměstnavatele

Daňově zakázané jsou podle § 25 zákona o daních z příjmů nepeněžní plnění, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce. Do nákladů firmy nelze zahrnout ani plnění formou možnosti užívat rekreační, zdravotnické, vzdělávací nebo předškolní zařízení. Stejně tak nejsou daňově uznatelná plnění poskytovaná zaměstnancům formou možnosti užívat tělovýchovné či sportovní zařízení mimo zařízení, podle § 24 odst. 2 písm.j) zákona o daních z příjmů.

Do nákladů, o které se sníží základ daně, nepatří ani nealkoholické nápoje na pracovišti (§ 25 odst. 1 písm. zn). Zákon jasně říká: od základu daně nelze odečíst nealkoholické nápoje poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti.

Co zákon zakazuje?
Daňově zakázané jsou podle § 25 Zákona o daních z příjmů
Nepeněžitá plnění na kulturní a sportovní akce
Plnění formou možnosti užívat rekreační, zdravotnická, vzdělávací, předškolní či sportovní zařízení
Nealkoholické nápoje na pracovišti.

Benefity, které mohou snížit daňový základ zaměstnavatele

Daňově povolené výdaje na zaměstnanecké výhody jsou uvedeny v § 24 zákona o daních z příjmů. Podle zákona mezi daňově uznatelné výdaje patří náklady na pracovní a sociální podmínky, výdaje na péči o zdraví zaměstnanců a výdaje vynaložené na zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců.

Pracovní podmínky zaměstnanců řeší zákoník práce. § 224 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Čtěte více: Je za úraz při cestě na svačinu zodpovědný zaměstnavatel?

Anketa

Jak to vypadá se zaměstnaneckými benefity ve vaší firmě?

Zaměstnavatel musí zajistit:
  • zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance,
  • zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť,
  • vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců,
  • závodní preventivní péči.

Povinností zaměstnavatele je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel zajišťuje hygienické vybavení pracovišť. Hradí náklady na pořízení ochranných nápojů. Mimo to zajišťuje závodní zdravotní preventivní péči, která není hrazena zdravotní pojišťovnou. Proplácí zaměstnancům lékařské preventivní prohlídky a vyšetření.

Do nákladů lze zahrnout také provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje, které jsou spojené s odborným rozvojem zaměstnanců, pokud odborný rozvoj souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, včetně rekvalifikace.

Do nákladů, které sníží základ daně, lze zahrnout i výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení, mimo hodnoty potravin. Daňově uznatelné jsou i příspěvky na stravování až do výše 55 % ceny jednoho jídla za směnu, maximálně do výše 70 % stravného, podle platných cestovních náhrad, při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj, pokud délka směny zaměstnance trvá alespoň 3 hodiny. Zaměstnanci může zaměstnavatel poskytnout příspěvek na další jídlo, pokud je délka jedné pracovní směny včetně přestávek více než 11 hodin.

Příspěvek nelze uplatnit u zaměstnance, kterému je zároveň vypláceno stravné, jako cestovní náhrada při pracovní cestě. Čtěte více: Cestovní náhrady v roce 2009

Zaměstnavatel musí zaměstnanci stravování umožnit nikoli zajistit

Zákoník práce § 236 ukládá zaměstnavateli povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování.
Umožnit stravování není totéž, co zajistit.

Zaměstnanci umožníte stravování tím, že má v pracovní směně přestávku na jídlo, může jít do šatny nebo mimo objekt zaměstnavatele, aby se v klidu najedl. Zaměstnavatel tak umožní zaměstnanci stravování. Zajistit stravování zaměstnavatel může a nemusí. Zákon neukládá povinnost zaměstnavatelům, aby zřizovali závodní stravování ani nemusí na jídlo zaměstnancům přispívat. Čtěte více: Zaměstnanec musí být na krácení stravného předem upozorněn

Content

Nápoje na pracovišti

Zákoník práce ukládá povinnost poskytovat zaměstnancům při ztížených pracovních podmínkám ochranné nápoje (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Bezplatné ochranné nápoje mohou obsahovat maximálně 6,8 % cukru a 1 % alkoholu. Ochranné nápoje se vztahují na provozy horké i studené. Studeným provozem je chápán vnitřní i vnější provoz s teplotou nižší než 4 ºC.

Do 31.12.2006 se vztahovalo osvobození od daně na jakékoli nealkoholické nápoje v jakémkoli množství. Od 1.1.2007 je daňově osvobozeno toto plnění, jen pokud je hrazeno z nedaňových výdajů zaměstnavatele. Zaměstnavatel může snížit základ daně jen o výdaje na ochranné nápoje (povinné pití). O výdaje na ostatní nápoje na pracovišti nelze snížit základ daně.

Co zákon povoluje?
Daňově povolené jsou výdaje podle § 24 Zákona o daních z příjmů
Provoz vlastních vzdělávacích zařízení, výdaje na odborný rozvoj a rekvalifikaci
Výdaje, které jsou vynakládány na preventivní zdravotní péči
Ochranné nápoje, ochranné pomůcky
Výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení, příspěvek na stravné
Našli jste v článku chybu?
27. 5. 2009 19:21
jezevec (neregistrovaný)
tak ještě jednou. mám KANCELÁŘ. zkolaudovanou jako kancelář, nájemní smlouvu na kancelář, v účetnictví vedenou jako kancelář. jestli v kaceláři někdy někdo přespí - to není zakázáno.
27. 5. 2009 9:14
Standa (neregistrovaný)
Já tomu nerozumím, ale není na kancelář a byt odlišná kolaudace? Při kontrole z FÚ, ŽÚ, ČSSZ, VZP, ČOI, BIS, PČR, ČSSD bych asi z bytu těžko udělal kancelář :)