Zaměstnávání studentů z Evropské unie i ciziny

Zaměstnavatelé se leckdy obávají brigádnické činnosti zahraničních studentů. Ať už jde o Evropskou unii či cizinu. Komplikace tu jsou, ale není jich tolik.

V České republice studuje nejeden student ze zahraničí. Občas by si rád přivydělal, ale stává se, že je odmítnut. Zaměstnavatelé totiž nemají jasno, jak v případě zahraničního studenta postupovat. Jaké mají v těchto případech ohlašovací povinnosti, může student podepsat Prohlášení k dani, jak je to s odvody pojistného a jedná se o osobu, za kterou platí zdravotní pojistné i stát?

Zaměstnání studenta a ohlašovací povinnosti

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Sjednání brigády s cizincem je komplikovanější, ne však nemožné.

Zaměstnavatelé přednostně zaměstnávají občany České republiky, dále mohou pracovní místa obsadit občany ze států Evropské Unie a teprve poté je možné ohlášená volná pracovní místa obsadit cizinci. Ovšem musí se jednat o cizince s platnou zaměstnaneckou či modrou kartou vydanou ministerstvem vnitra. Studenti však mají výjimku. V souladu s ustanovením § 98 písm. j) zákona o zaměstnanosti se povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta podle tohoto zákona nevyžaduje k zaměstnání cizince, který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání. Soustavnou přípravou na budoucí povolání je pro účely zákona o zaměstnanosti myšlena doba denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké škole, a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického roku.

Přesto mají zaměstnavatelé evidenční a informační povinnost vůči příslušné krajské pobočce úřadu práce (podle místa výkonu práce), a to nejpozději v den nástupu k výkonu práce. Při skončení zaměstnání je opět zaměstnavatel povinen informovat, a to do 10 kalendářních dnů. Platí to pro zaměstnání občanů z Evropské unie i cizinců. Nezáleží přitom ani na druhu pracovního poměru (včetně dohod o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun). Jak pro server Podnikatel.cz potvrdila Kateřina BeránkováGenerálního ředitelství Úřadu práce ČRBez ohledu na typ pracovněprávního vztahu a délku zaměstnání plní zaměstnavatel evidenční (§ 102 zákona o zaměstnanosti) a informační (§ 87 a § 88 zákona o zaměstnanosti) povinnosti.

K evidenční povinnosti více zde: Evidence cizinců, občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků

K informační povinnosti více zde:

Zaměstnání studenta a Prohlášení k dani

O způsobu zdanění rozhoduje druh pracovního poměru a podpis Prohlášení k dani. V případě, kdy půjde o dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun a student tiskopis Prohlášení k dani nepodepíše, bude příjem podléhat 15% srážkové dani. U ostatních příjmů se vždy jedná o daň zálohovou (opět ve výši 15 %). I zahraniční student ale může podepsat Prohlášení k dani. Pokud jde o nerezidenta České republiky, může u zaměstnavatele uplatnit pouze základní slevu na dani a slevu na vlastní studium. O roční zúčtování příjmů u zaměstnavatele nežádá.

Snížit základ daně o nezdanitelné části základu daně a následně uplatnit ostatní slevy na dani může v daňovém přiznání pouze poplatník, který je rezidentem členského státu Evropské unie, nebo Evropského hospodářského prostoru a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 zákona o daních z příjmů) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10 zákona o daních z příjmů, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Více v článku: Máte chaos v rezidentství? Na jaké slevy má zaměstnaný nerezident nárok?

Zaměstnání studenta a odvody pojistného

Jak upozornila Elenka MazurováČeské průmyslové zdravotní pojišťovny, je pro účely odvodu pojistného nutné posoudit příslušnost podle příslušného práva. Pokud bude student podléhat českým právním předpisům, budou zaměstnavatelé odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění české zdravotní pojišťovně. Veřejného zdravotního pojištění jsou totiž v České republice účastny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, nebo osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, ale stanou se zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na území ČR. Cizinec ze zemí mimo EU, který studuje v ČR, ale nemá zde povolen trvalý pobyt, není z důvodu studia účasten veřejného zdravotního pojištění, by měl volit komerční formu zdravotního pojištění.

Student vysoké školy, občan EU, je za normálních okolností zdravotně pojištěn ve státě svého původu a v ČR je mu v případě potřeby poskytnuta zdravotní péče v nezbytném rozsahu na základě tzv. EHICu (Evropského průkazu zdravotního pojištění), kterým je vybaven od své zdravotní pojišťovny. Toto je rozdíl mezi studentem ze země EU a studentem ze země mimo EU – ten si musí za všech okolností uzavřít komerční pojištění, jinak zde musí veškerou zdravotní péči uhradit jako samoplátce. Pokud ale v ČR začne být výdělečně činný, záleží, zda mu na základě této činnosti vznikne zaměstnanecký poměr či nikoliv, vysvětlila Dana Blahutová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Dodala, že se musí jednat o činnost, jejímž výkonem se osoba stane pro účely zdravotního pojištění zaměstnancem. Pokud jde např. o dohodu o provedení práce, je osoba považována za zaměstnance, pokud dosáhne v kalendářním měsíci příjmu vyššího než 10 000 korun. U dohody o pracovní činnosti je tato hranice stanovena na částku 2 500 korun.

V případě, kdy se student z důvodu zaměstnání stane pojištěncem veřejného zdravotního pojištění, platí pro něj stejná práva a povinnosti jako pro ostatní pojištěnce. Pakliže se jedná o studium, které je podle zákona o státní sociální podpoře považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, bude za něj hradit pojistné na zdravotní pojištění stát a v zaměstnání nebude platit minimální vyměřovací základ (v roce 2016 částka 9 900 Kč). Pojistné uhradí zaměstnavatel ze skutečně dosažených příjmů (bez případného dopočtu do minimálního vyměřovacího základu). Nezaopatřeným studentem je v souladu se zákonem o státní sociální podpoře „pouze“ do 26ti let věku.

Obdobně se postupuje u sociálního pojištění. Zde je rozhodující výkon zaměstnání na území České republiky a vznik účasti na nemocenském (tím i důchodovém) pojištění. Účast nevzniká u dohody o provedení práce s úhrnnou měsíční odměnou do 10 000 korun a u zaměstnání malého rozsahu (u něhož sjednaná mzda, plat či odměna nepřesáhne částku 2499 korun).

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Tvorba a šíření videoobsahu

  •  
    Jak vytvořit video a na co si dát pozor
  • Jak ho naplnit vhodným obsahem
  • Kam ho umístit a jak mu získat diváky

Detailní informace o školení Tvorba a šíření videoobsahu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+