Zaměstnávat zdravotně postižené se vyplácí. Počítejte s námi

Někteří zaměstnavatelé stále trpí předsudky a nechtějí dát příležitost zdravotně postiženým. Přitom se připravují o mnoho výhod a dokonce i peněz.

České firmy mají stále problém se zaměstnáváním zdravotně postižených lidí. Povinnost podílet se na jejich začlenění do pracovního procesu vzniká firmám, které mají více než 25 zaměstnanců. Podle zákona o zaměstnanosti pak musí začít zaměstnávat minimálně 4 % osob se zdravotním postižením. A to přímo nebo nepřímo. Firmy mohou tuto povinnost splnit třemi různými způsoby:

  1. Zaměstnání zdravotně postižených přímo ve firmě. Uznává se pouze klasická pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo o provedení práce v takovém případě neplatí.
  2. Náhradní plnění. Odběr výrobků nebo služeb, a to i od osob samostatně výdělečně činných se zdravotním postižením. Zadávání zakázek podnikům, které zaměstnávají více než 50 % lidí se zdravotním postižením.
  3. Odvod do státního rozpočtu, kdy výše tohoto odvodu činí ročně za každého člověka, za kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, částku 2,5 násobku průměrné mzdy.

Zákon umožňuje také kombinaci uvedených způsobů. Řada zaměstnavatelů řeší plnění povinného podílu zaměstnávání zdravotně postižených především odvodem do státního rozpočtu nebo prostřednictvím náhradního plnění místo toho, aby zaměstnávala lidi se zdravotním postižením. V poslední době byly sníženy státní dotace pro zaměstnavatele. Ukazuje se, že snížení těchto podpor vede k masivnímu propouštění osob se zdravotním postižením. Někteří zaměstnavatelé totiž zaměstnávají tyto osoby pouze z důvodů dotací a nikoliv z důvodu potřebnosti těchto lidí při činnosti firmy, komentuje vývoj situace Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Dalším důvodem, proč se nedaří postižené více zaměstnávat, je to, že firmy na to nejsou připravené. Nemají jasnou představu na jakou pozici zaměstnance s určitým druhem a stupněm postižení vůbec zařadit. U zaměstnavatelů je mnoho bariér z důvodu neznalosti diagnóz, které charakterizují zdravotní postižení, a znají pouze několik okem viditelných druhů zdravotního postižení.

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Přijmout nebo nepřijmout? Otázka zaměstnání zdravotně postiženého člověka není vždy jednoduchá. 

Proto se firmy častěji uchylují i k variantě náhradního plnění. Jenže při ní mnohdy dochází k obcházení zákona o zaměstnanosti. A to nejen u soukromých firem, ale běžně také u státem zřízených organizací a na samotných ministerstvech. Na náhradním plnění vydělávají firmy, které nabízejí například počítače vyrobené v zemích třetího světa, a to jen kvůli tomu, že došlo k takzvané přefakturaci přes chráněnou dílnu. Ta přitom renovovala tonery a neměla s výrobou počítače nic společeného. Předmětem spekulací je znění zákona o zaměstnanosti v § 81 c), kde se praví, že náhradní plnění lze poskytnout na vlastní výrobky nebo služby. Objevují se názory, že mezi výrobky spadá i zboží, ačkoliv zákon o účetnictví tyto dva pojmy jasně vymezuje. Spekulanti pak nabízejí za komoditu náhradního plnění i zboží, které nemá se zaměstnavateli zdravotně postižených nic společného, upozorňuje Martin Stolín, jednatel Santé Institutu, který se specializuje na poradenství při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, audity pracovních příležitostí a související HR procesy v oblasti zaměstnávání zdravotně postižených osob.

Zaměstnat postižené se vyplácí

Důvodů, proč zaměstnat zdravotně postiženého člověka, je hned několik. Nejviditelnější jsou ty finanční. Pokud firma zaměstná postiženého, může ročně ušetřit několik set tisíc korun. Vyjděme ze situace, že má firma povinnost zaměstnat jednoho postiženého. Pokud by tak neučinila, musí do státního rozpočtu odvést 60 000 korun, nebo přistoupit na náhradní plnění a nakoupit zboží nebo služby v hodnotě 166 000 korun bez DPH. V případě zaměstnání zdravotně postiženého se naopak náklady snižují. A to o 18 000 až 60 000 korun. Tuto částku si lze odečíst na dani z příjmu a její výše se odvíjí od míry postižení zaměstnance. K tomu lze od Úřadu práce získat roční dotaci 48 000 korun. To znamená, že finanční rozdíl může v uvedeném případě činit až 274 000 korun ročně.

Úřad práce může zaměstnavateli přispět na zřízení a provoz chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny, na veřejně prospěšné práce a na společensky účelná pracovní místa. Hradí také náklady za proškolení postiženého zaměstnance.

Zdravotně postižení lidé bývají velice loajálními zaměstnanci, kteří si váží nabídnuté příležitosti a nemají potřebu fluktuace. Ve firmě dochází k oživení kultury, na pracovištích je potřeba mnohem více tolerance, využívání jiných pohledů na řešení úkolů a tím pádem i zvýšení kreativity a efektivity. Neopomenutelným přínosem jsou také konkurenční výhody a zlepšení jména firmy. Stále více lidí preferuje nákup zboží od výrobců, kteří se chovají zodpovědně ke svému okolí. Zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce do společenské odpovědnosti rozhodně patří. Firma s dobrou image má daleko větší šance na získání nových trhů a zákazníků. Navíc existuje možnost zvýhodnění firmy s postiženými zaměstnanci ve veřejných zakázkách.

Jak vybrat pracovní pozici a ideálního zaměstnance

Mnoho firem se zaměstnávání postižených vyhýbá z důvodu administrativní náročnosti při zajištění příspěvků, náročnosti při technickém i personálním zajišťování podmínek pro práci postižené osoby a obavy mají také kvůli výběru vhodné osoby pro odpovídající činnost. Nejlépe zaměstnatelné skupiny zdravotně postižených jsou lidé se stabilním onkologickým onemocněním a lehce tělesně postižení. Nejhůře zaměstnatelní jsou pak nevidomí a neslyšící a mentálně postižení. Je ale chybou domnívat se, že tito lidé mohou vykonávat jen pomocné profese. Záleží na míře jejich postižení. Česká republika zná v tuto chvíli více než 80 různých diagnóz. Zdravotně postižení lidé proto pracují i na pozicích lékařů, zdravotních sester, účetních, recepčních nebo v obchodě a marketingu.

I u lidí se zdravotním postižením hraje při hledání vhodného zaměstnání velkou úlohu úroveň vzdělání. A to bývá pověstný kámen úrazu. Podle statistik je úroveň vzdělání u zdravotně postižených oproti ostatní populaci nižší. To se samozřejmě projevuje i na jejich zaměstnanosti. Největší problém mají lidé s různými zdravotními postiženími, kteří mají například jen základní vzdělání, komentuje jeden z problémů s uplatnitelností postižených Václav Krása.

Pokud vznikne zaměstnavateli povinnost zaměstnávat zdravotně postižené osoby, je k vybrání nejvýhodnější varianty nutné provedení vnitrofiremní situační analýzy a provedení auditu pracovních příležitostí. Definovat finanční, sociální a konkurenční výhody a nevýhody. Když se firma rozhodne pro zaměstnání postiženého, musí být na jeho přijetí připravena a předem odhalit své slabiny. Martin Stolín ze Santé Institutu radí položit si následující otázky:

  • Kdo je ve firmě zastáncem zaměstnávání zdravotně postižených?
  • Existuje nějaký významný odpůrce, kvůli němuž je předem celá věc odsouzena k nezdaru?
  • Panují ve firmě předsudky či psychické bariéry ve vztahu k postiženým?
  • Má firma zpracovanou koncepci diverzity managementu?
  • Je firma otevřená flexibilním formám pracovních úvazků?
  • Je v ní ochota a možnost změny myšlení, postojů, pracovních procesů a návyků?
  • Existuje možnost případných stavebních úprav a změn pracovního prostředí?

Pokud firma dojde k závěru, že je pro ni nejvýhodnější zaměstnávat zdravotně postižené, je potřeba o tom přesvědčit co nejvíce lidí. Jestliže s iniciativou přišlo vedení, je třeba pro myšlenku nadchnout i personalisty a budoucí spolupracovníky týmu, kam by měl zdravotně postižený člověk nastoupit, říká Martin Stolín. Audity a poradenstvím se zabývá řada společností, které mohou v rozhodování pomoci. Jedná se o odborné garanty, které spolupracují například s Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zákony, které plýtvají penězi

Problémy se zaměstnáváním postižených způsobují už samotné české zákony. Za současných podmínek je relativně rychlé označit člověka jako invalidu. Stát jim poskytne invalidní důchod -,a pak už se o ně prakticky nezajímá. Systém je ještě vylepšen o to, že v případě možnosti zaměstnání je invalidní důchod odebrán. Motivace zdravotně postižených lidí ke shánění zaměstnání je tedy výrazně potlačována, říká Václav Krása z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Ne zcela dobře funguje také podpora ze strany Evropských fondů. Ty jsou nepochybně důležité pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Účastníci různých projektů díky nim získávají pracovní návyky a vydělají si peníze. Evropské fondy však mají jednu zásadní nevýhodu.

widgety

Postižení mají práci jen po dobu trvání určitého projektu. Po jeho skončení zaměstnání ztrácí a vlastně tak dochází k plýtvání peněžními prostředky. Projekty, které realizují různé nestátní subjekty, by měly být vždy v součinnosti s konkrétním zaměstnavatelem, který po ukončení projektu zajistí pracovníkům další zaměstnání ve své firmě. Lidé se zdravotním postižením by v rámci projektů Evropských fondů měli získat dovednosti, schopnosti, zapracovat se a mít jasnou perspektivu dalšího profesního života. Takto se to ale většinou neděje, upozorňuje Václav Krása.

Jako příklad může posloužit projekt na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na recepcích policejních služeben v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Recepce byly rekonstruovány na státní náklady a více než rok na nich pracovalo 24 postižených. Po ukončení projektu Ministerstvo vnitra prohlásilo, že nemá finanční prostředky na udržení těchto lidí na recepcích. Dnes jsou postižení zase bez práce a policejní recepce bez obsluhy.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 8. 2013 18:06

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  • Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o Školení online marketingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+