Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Zaměstnavatelé by neměli zapomenout na náhradní plnění za rok 2016

Dagmar Kučerová

Termín pro podání Oznámení o náhradním plnění, případně pro odvod do státního rozpočtu, se blíží. Čtěte, co se v této oblasti mění.

Firem, které v roce 2016 zaměstnávaly v průměru více než 25 zaměstnanců, se týká povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Tuto povinnost mohou splnit odběrem výrobků nebo služeb, případně odvést patřičnou finanční částku do státního rozpočtu. Obvykle jde však o kombinaci uvedených možností. Nesplnění povinnosti vypočítat plnění, vyplnit příslušný tiskopis a včas odvést do státního rozpočtu je považováno za porušení zákona o zaměstnanosti s nemalou pokutou. Za nezaměstnávání zdravotně postižených osob může být vyměřena pokuta až do výše 1 000 000 korun, za neplnění oznamovacích povinností (např. nepodání předepsaného) až do výše 100 000 korun. Kontrola zaměstnávání osob se zdravotním postižením a náhradního plnění náleží příslušným úřadům práce i inspektorátům práce.

Osoby se zdravotním postižením

Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí:

  • osoby ve třetím stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením),
  • osoby v prvním a druhém stupni invalidity,
  • osoby zdravotně znevýhodněné,
  • osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení, že již invalidní nejsou.

Nárok na invaliditu (zdravotní znevýhodnění) se dokládá posudkem, potvrzením, případně rozhodnutím. Posudek musí být vydán dle právních předpisů ČR. Mezi osoby se zdravotním postižením je možné započítat i zaměstnané starobní důchodce, jestliže jsou stále invalidní. Čtěte také: Exekuční a jiné srážky se od roku 2017 mění. Exekutoři zajásají

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se vztahuje na všechny (s výjimkou příslušníků vojáků z povolání ve služebním poměru, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), kteří za sledované období zaměstnávají v průměru více než 25 zaměstnanců. Splněním povinnosti není jen skutečné zaměstnání, ale i takzvané náhradní plnění. Povinnost může zaměstnavatel splnit:

  • zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
  • odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiženými, nebo od osob samostatně výdělečně činných, jež nezaměstnávají jiné osoby, ale jsou osobami zdravotně postiženými, nebo zadáváním zakázek těmto osobám,
  • odvodem do státního rozpočtu,
  • kombinací výše uvedeného.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Při výpočtu povinnosti zaměstnání se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují skutečně odpracované hodiny, přesčasy, hodiny čerpané dovolené (ne proplacené), překážky v práci (překážky na straně zaměstnavatele a osobní překážky na straně zaměstnance, za které náleží mzda nebo plat podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), pracovní neschopnost (včetně třídenní karenční lhůty), za kterou je poskytována náhrada mzdy a nemocenské, doba ošetřovného. Nezapočítává se naopak případná proplacená řádná dovolená, mateřská a rodičovská dovolená, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ. Podrobný postup je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení, v zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Čtěte o změnách v oblasti zaměstnávání: Novinky v oblasti zaměstnávání, které přichází s rokem 2017

Jedná se ale pouze o hodiny odpracované zaměstnanci pracujícími v rámci pracovních smluv. Hodiny odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se nepočítají.

Fond pracovní doby v roce 2016:

  • pracovní doba 8 hod. (40 hodin týdně) = 2016 hodin
  • pracovní doba 7,5 hod. (37,5 hodin týdně) = 1890 hodin
  • pracovní doba 7,75 hod. (38,75 hodin týdně) = 1953 hodin

Příklad: V roce 2016 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2016 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,30 OZP. Výpočet: (267 556 / 2016) x 4 % = 5,30.

Při všech výpočtech se nově počítá na dvě platná desetinná místa (příklad: xx,356 = xx,35).

Odebírání výrobků nebo služeb

Svou povinnost může zaměstnavatel splnit i jiným způsobem. A to odebráním výrobků nebo služeb. Předem musí vědět, u kterých zaměstnavatelů může náhradní plnění splnit. To snadno zjistí např. na internetu. Uvedené se samozřejmě netýká OSVČ, které nejsou zaměstnavateli, ale prokážou, že samy patří mezi osoby se zdravotním postižením. Čtěte také: Tuzemské cestovní náhrady pro rok 2017

Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. V roce 2016 činí rovných 27 000 Kč. Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí 7násobkem této částky (u plátců DPH se počítá bez DPH).

Příklad: Zaměstnavatel z prvního příkladu odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 475 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 475 000 / (7×27 000) = 2,51. Zaměstnavatel splnil povinnost náhradním plněním zápočtem 2,51 OZP. Z původních vypočtených 5,30 OZP zbývá po zápočtu 2,51 náhradního plnění zaměstnat 2,79 zaměstnance.

Podmínkou však je, že dodavatel (např. zaměstnavatel s více než 50 % zaměstnanci se zdravotním postižením) zaměstnával v předchozím čtvrtletí alespoň 2,51 přepočteného zaměstnance. K tomu slouží oddělená evidence, ve které si dodavatel eviduje přepočtený stav zaměstnanců, poskytnuté náhradní plnění a vydaná potvrzení pro tyto účely.

Odvod do státního rozpočtu

Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na dvě desetinná místa, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až výsledná částka.

Zaměstnavatel musí vypočítat a odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Ohlášení o plnění povinného podílu za rok 2016 nejpozději ve středu 15. února 2016. Odvod by měl být proveden dříve, jelikož částka má být v uvedeném termínu ne zaslána, ale již připsána na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce.

Formulář Ohlášení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout, vyplnit na PC a následně vytisknout či vyplněný odeslat prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí.

Kombinace plnění povinnosti zaměstnávat OZP

Pro ukázku kombinace plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výpočtu zbývajícího odvodu do státního rozpočtu opět využijeme zaměstnavatele z předchozích dvou příkladů.

Rekapitulace:

V roce 2016 odpracovali zaměstnanci 267 556 hodin při osmihodinové pracovní době. Fond pracovní doby je 2016 hodin. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat 5,30 OZP.

Výpočet: (267 556 / 2016) x 4 % = 5,30.

Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 475 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 475 000 / (7 × 27 000) = 2,51.

Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v prvním stupni invalidity a po část roku zaměstnance v třetím stupni invalidity (třetí stupeň invalidity se započítává pro účely povinného podílu 3×).

Zaměstnanec v prvním stupni v roce 2016 odpracoval 1634 hodin a zaměstnanec ve třetím stupni invalidity 933 hodin. Při výpočtu se počítá na dvě platná desetinná místa.

Výpočet:

  • 1. zaměstnanec: 1634 / 2016 = 0,81
  • 2. zaměstnanec: (933 / 2016) x 3 = 1,38

Nyní je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP odečteme zaměstnance OZP a náhradní plnění.

Výpočet: 5,30 – 2,51 – 0,81 – 1,38 = 0,6.

Zbývá tedy podíl 0,6 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku.

Výpočet: 0,6 x (27 000 × 2,5) = 40 500 Kč (zaokrouhlí se na celé koruny nahoru).

Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu. Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, samozřejmě již nemusí do státního rozpočtu nic odvádět. Případné „přeplnění“ propadá. Do dalšího kalendářního roku bohužel převádět nelze. Oznámení se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí. Doporučuje se zasílat i v situaci, kdy došlo k poklesu počtu přepočtených zaměstnanců pod 25 (zaměstnavatel se vyhne upomínkám, případně kontrole příslušných úřadů).

WT100

Povinná příloha – uvádění identifikačních údajů

Poprvé pro rok 2015 vyplňovali zaměstnavatelé povinnou přílohu k Ohlášení o plnění povinného podílu. Zde se uvádí identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány, nebo kterému byly zadány zakázky, cena odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na základě kterého byla dodávka uskutečněna. Vyplnění přílohy je povinné i pro rok 2016. 

Připravovaná novela zákona o zaměstnanosti by měla pro další období tuto povinnost zrušit, jelikož samo ministerstvo práce a sociálních věcí povede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která bude výše uvedené údaje obsahovat, včetně čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Našli jste v článku chybu?