Hlavní navigace

Zatočí novela zákoníku práce se švarcsystémem? Zjistili jsme za vás

10. 8. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 329515
Novela zákoníku práce zpřesňuje pojem závislá práce, prodlužuje výpovědní lhůtu a zavádí možnost propustit zaměstnance pro porušení léčebného režimu. Odjezd na dovolenou či oprava chaty v době nemoci se již nevyplatí.

Není žádnou novinkou, že se připravuje velká novela zákoníku práce. Tato legislativní úprava se dotkne zaměstnanců, zaměstnavatelů, ale i osob samostatně výdělečně činných pracujících v „zastřeném pracovním vztahu“. Prodlužuje se zkušební doba vedoucím pracovníkům a zaměstnavatel bude moci nově propustit zaměstnance, který porušuje léčebný režim.

Server Podnikatel.cz již podrobně informoval o změnách v některých ustanoveních zákoníku práce připravovaných od roku 2012. A to:

Přesněji definovaná závislá a nelegální práce

Na řadu přichází také závislá a nelegální práce. Doplnění a přesnější vymezení těchto pojmů, které v současné legislativě schází, bude vodítkem při posuzování, zda se jedná o nelegální práci či zastřený pracovního vztah, tzv. švarcsystém.

V zákoníku práce je jasně uvedeno, že závislou prací je práce, která je:

  • vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
  • jménem zaměstnavatele,
  • podle pokynů zaměstnavatele, a
  • zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Závislá práce musí být vykonávána:

  • za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
  • na náklady zaměstnavatele,
  • na odpovědnost zaměstnavatele,
  • v pracovní době,
  • na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zákoník práce nově zakazuje vykonávat závislou práci v jiném právním vztahu, než v pracovním poměru. Nelegální prací je také, když fyzická osoba vykonává práci:

  • v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení,
  • v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání (zelená nebo modrá karta pro cizince).

Podle odborů nebude ani tato úprava dostačující. Ze zákona by totiž mělo být zřejmé, že pokud dochází k výkonu závislé práce v jiném než pracovněprávním vztahu, jde o nelegální práci. Za umožnění takové práce musí toho, kdo tuto práci přiděluje, stihnout odpovídající sankce. Návrhem se nezakazuje vykonávat práci v jiném než pracovněprávním vztahu, ale zakazuje se vykonávat v jiném právním vztahu závislou práci, sděluje ve svém stanovisku Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Jak pro server Podnikatel.cz uvedl náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Opava, Jiří Macíček, pracovníci inspektorátu se při prováděných kontrolách setkávají se situacemi, kdy v rámci prováděné kontroly jsou na pracovišti při výkonu práce přítomni nejen zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy nebo dohod. Jsou tu i osoby, které pracují na základě obchodněprávního vztahu uzavřeného s kontrolovaným subjektem a jejich práce je s prací ostatních zaměstnanců totožná. Prokázat (doložit důkazy), že se jedná o závislou práci, je velmi obtížné. Důvodem je složitost při naplňování všech znaků závislé práce. Prokazování mimořádně ztěžuje i skutečnost, že na skrytém pracovním poměru mají často zájem obě strany, tedy živnostník i zaměstnavatel, uvádí Macíček.

Náměstek generálního inspektora dodává, že stejně jako v letošním roce budou kontroly prováděné orgány inspekce práce i v roce 2012 zaměřeny na potírání tzv. švarcsystému. V tuto chvíli však nelze specifikovat, v jakém rozsahu neboť plán kontrolních akcí na rok 2012 se zpracovává. Očekáváme, že k účinnějšímu prokazování těchto porušení při kontrolách v příštím roce přispěje i novela uvedeného ustanovení zákoníku práce, informuje Macíček.

V každém případě je jisté, že postihy za práci „na černo“ a nelegální zaměstnávání cizinců budou přísnější. Čtěte více:

Nová kategorie zaměstnanců, tzv. klíčoví zaměstnanci zřejmě nebude

Novela zákoníku práce přišla s novým pojmem, a to „klíčový zaměstnanci“. V současném znění zákona jsou zaměstnanci rozlišeni podle toho, jestli se jedná o vedoucí zaměstnance, tj. ty, kteří organizují a kontrolují práci podřízených, anebo o „řadové“ zaměstnance. V praxi se projevuje potřeba vymezit pracovníky, kteří svou prací podstatně ovlivňují rozhodování zaměstnavatele. Jejich vymezení by mohlo být zcela v jeho kompetencích. Mohlo by se jednat o určité pozice, funkce, nebo o specifické práce.

To, že bude zaměstnanec „klíčový“ by bylo sjednáno v jeho pracovní smlouvě. Novela zákoníku práce hodlala umožnit zaměstnavatelům sjednat s těmito zaměstnanci specifické pracovní podmínky. Zejména možnost delší zkušební doby, než se zaměstnanci řadovými. Dle důvodové zprávy k novele zákona, která odkazuje na provedené konzultace, tento dlouho diskutovaný institut pravděpodobně od roku 2012 zaveden nebude. Čtěte také: Říkají jí Malá důchodová reforma. Ovšem s velkými změnami 

Delší zkušební doba pro manažery

Původní zkušební doba činila 1 měsíc. Od roku 1989 byla zvýšena minimálně na 3 měsíce. Tato úprava s dovětkem, že se prodlužuje o případné překážky v práci (např. nemoc), platí prakticky do současnosti.

Nově se navrhuje maximální délku zkušební doby prodloužit na nejdéle 6 měsíců. Ovšem jen u vedoucích zaměstnanců (původně i klíčových zaměstnanců). Prodloužení zkušební doby vytvoří zaměstnavateli větší časový prostor pro posouzení, zda nově přijatý zvládne všechny povinnosti na šéfování kladné. Vedoucí zaměstnanec pak bude mít více času posoudit, jak mu nový pracovní poměr vyhovuje.

Jezdíte v době neschopenky na dovolenou? Čekejte výpověď

Zákonodárci zvažovali rozšířit výpovědní důvody dané zaměstnavatelem. Nakonec budou tyto důvody zřejmě rozšířeny pouze o situaci, kdy zaměstnanec v pracovní neschopnosti poruší stanovený léčebný režim zvlášť hrubým způsobem, tj. nebude se v době prvních jednadvaceti dnů nemoci zdržovat v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Ovšem mělo by jít o zvlášť hrubé porušení této povinnosti, například prokazatelný odjezd na dovolenou či oprava chaty v době pracovní neschopnosti. Bude se jednat hlavně o dobu, kdy je zaměstnanci poskytována náhrada mzdy zaměstnavatelem. Na porušení léčebného režimu v době vyplácení nemocenské od ČSSZ zaměstnavatel sociálku pouze upozorní. Čtěte také: Konec zmatkům s doplatky pojistného. Termíny konečně sjednoceny

Daně x

Ale ani toto ujednání se nesetkalo s nadšením zástupců zaměstnanců. Podle ČMKOS se jedná o populistický návrh, který zasahuje do práv zaměstnance, jež nejsou obsahem pracovněprávního vztahu. Obsahem tohoto vztahu je výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, nikoli doba, kdy zaměstnanec nepracuje. Mohlo by totiž dojít ke snahám zaměstnavatelů řídit zaměstnance i mimo pracovní dobu. Čtěte také: Čtěte více: Z dohod o provedení práce chce ministerstvo nemocenské a důchodové pojištění

Na druhou stranu zaměstnavatel po dobu stanovených překážek v práci vyplácí zaměstnancům náhradu mzdy. Logicky by tedy měl mít právo ovlivnit chování zaměstnance i v době nemoci. V současné době může v případě, kdy se zaměstnanec nezdržuje v určeném místě pobytu a nedodržuje dobu povolených vycházek, pouze snížit nebo odebrat náhradu mzdy. Vzhledem k její výši a třídenní karenční lhůtě se nejedná o citelný finanční postih.

 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).