Průlomová změna inslovenčního zákona. Jasný postup provádění srážek ze mzdy

Novela insolvenčního zákona má vyřešit výkladové nesrovnalosti souběhu exekučních srážek se zahájením insolvence. Od roku 2014 jednoznačný postup.

V současné době je projednávána novela zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tj insolvenčního zákona. Poslanecký tisk má číslo 929 a míří do druhého čtení. Pokud projde celým legislativním procesem, můžeme se těšit na jeho účinnost od 1. ledna 2014. Přinese změny v oblasti oddlužení, reorganizace, odměn insolvenčních správců a dalších. Pro zaměstnavatele budou důležité změny v oblasti srážek ze mzdy, a to zejména jednoznačný postup při souběhu exekucí s insolvenčním řízením.

Nový insolvenční zákon

Insolvenční zákon, který je účinný od roku 2008, nahradil původní právní úpravu, tedy zákon o konkurzu a vyrovnání. Po uplynutí více než čtyř let účinnosti nového zákona a vyhodnocení prvních zkušeností s jeho aplikací v praxi, nastal čas na poněkud rozsáhlejší novelizaci. Podle odborníků přineslo úpadkové právo nesrovnatelné zlepšení oproti úpadkovému právu regulovanému zákonem o konkursu a vyrovnání. Mimo jiné se výrazně zkrátila průměrná délka insolvenčního řízení. Přesto je řada oblastí, které vyžadují změny. Mezi ně právě patří i srážky ze mzdy. 

Čtěte také: Znáte možnosti řešení úpadku podnikatelů i nepodnikatelů?

Souběh exekucí s insolvenčním řízením – současnost

Zaměstnavatelé, potažmo jejich mzdoví účetní nebo personalisté, se v praxi často potýkají s problémem souběhu prováděných exekučních srážek se zahájením insolvenčního řízení. Zákonem není jednoznačně stanoveno, jak mají postupovat v okamžiku, kdy sráží zaměstnanci ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí či exekuce a zaměstnanec požádá o oddlužení. Prvním problémem je, že o probíhající insolvenci se mnohdy od zaměstnance nedozví. Musí proto pravidelně sledovat insolvenční rejstřík.

Čtěte také: Musí zaměstnavatel pravidelně sledovat insolvenční rejstřík?

Další potíž spočívá v samotném postupu. V § 109 insolvenčního zákona je uvedeno, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Tato situace není dle Exekutorské komory ČR dostatečně ošetřena a v současné době neexistuje jednoznačné řešení. Lze vysledovat rozdílné názory soudů a ani Nejvyšší soud České republiky se k tomuto dosud nevyjádřil.

  1. První právní názor stanovuje, že zaměstnavatel dále sráží a srážky zasílá exekutorovi, který v případě, že je prohlášen úpadek, vyplácí celou částku insolvenčnímu správci a v případě odmítnutí návrhu na insolvenci zasílá peníze věřiteli. 
  2. Druhý názor soudu stanovuje, že zaměstnavatel exekutorovi již ničeho nezasílá, ale veškeré srážky deponuje, s tím, že je dle výsledku insolvenčního návrhu následně vyplácí insolvenčnímu správci (v konkurzu), dlužníkovi (v některých typech oddlužení) nebo v případě odmítnutí návrhu opět soudnímu exekutorovi.
  3. Třetí soudní rozhodnutí, na něhož je třeba brát zřetel, nejméně chrání věřitele. Určuje, že zaměstnavatel od podání návrhu na insolvenci nesráží ani nedeponuje.

Zaměstnavatelé jsou tedy v obtížné situaci a v praxi dochází k situacím, kdy v souladu s rozhodnutím předběžného insolvenčního správce mnohdy postupují u každého zaměstnance jinak. Novela insolvenčního zákona by měla tomuto možnému trojímu výkladu zabránit. A to doplněním paragrafu 109.

Souběh exekucí s insolvenčním řízením – budoucnost

Podle důvodové zprávy k novele zákona způsobuje problematika souběhu nařízeného výkonu rozhodnutí nebo exekuce a probíhajícího insolvenčního řízení značné potíže. Jestliže zákon říká, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést, pak je třeba jednoznačně vymezit úkony „nařízení“ a „provedení“, tak aby nedocházelo k různým právním výkladům.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Do rozhodnutí o insolvenci nadále probíhají exekuční srážky, mají se však deponovat u plátce.  

Podle Štěpánky Čechové z ministerstva spravedlnosti nelze ve fázi do rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku připustit výklad, který by s odkazem na ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona dovozoval, že po zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku má dlužník jako osoba s dispozičními oprávněními nárok na uvolnění prostředků blokovaných na účtu ve prospěch nařízené a dosud neukončené exekuce. Až do okamžiku, kdy bude rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, je možné činit úkony nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, tedy i nadále probíhají srážky z příjmu dlužníka, nejsou však poukazovány oprávněnému, ale deponují se u plátce mzdy či u peněžního ústavu, vysvětluje mluvčí Štěpánka Čechová. Srážky by tedy měly probíhat i nadále, ale nevyplácí se dlužníku ani věřiteli. Po rozhodnutí o způsobu řešení úpadku vyplatí plátce mzdy deponované částky insolvenčnímu správci. 

widgety

V tomto smyslu hovoří i důvodová zpráva k novele insolvenčního zákona. Pokud by totiž dlužník mohl po dobu zahájení insolvenčního řízení disponovat s peněžními prostředky, které jsou určeny na exekuce, znamenalo by to značné poškození individuálních práv oprávněného věřitele v případě, že úpadek nebude osvědčen. Důvodová zpráva dále odkazuje na poznatky z praxe, kdy se v některých případech dlužníci snaží vyhnout provedení nařízené exekuce úmyslným opakovaným podáváním nedůvodných insolvenčních návrhů a odvolávají se přitom právě na ustanovení § 109 insolvenčního zákona.

Zjednodušeně řečeno, zahájení insolvenčního řízení má pro dlužníka znamenat pouze to, že nárok na jeho peněžní prostředky (dosud postižené exekucí) nemá jeden konkrétní exekuční věřitel (nebo více dle pořadí), ale stávají se nárokem všech věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení. Od okamžiku zahájení řízení do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka je možné nadále provádět srážky z dlužníkovy mzdy, tyto prostředky však nelze vyplatit oprávněnému (v tomto ohledu by již šlo o provedení výkonu rozhodnutí).

Nové znění § 109 odst. 1 písmeno c):

Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 5. 2013 9:09

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+