Hlavní navigace

Změny v daňově uznatelných výdajích

27. 4. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Novela zákona o daních z příjmů upravuje i část výdajů. Změny se týkají leasingu, výpůjček, postoupení pohledávky, FKSP i úroků z úvěrů.

Návrh novely zákona o daních z příjmů je skutečně obsáhlý. Aktuálně je ve stavu ukončeného připomínkového řízení a čeká na svůj další osud. Změny se týkají zdanění příjmů zaměstnanců, slev na dani finančního leasingu, ale i daňově účinných výdajů (nákladů). Připravili jsme souhrn vybraných změn z této oblasti. 

Reakce na definici finančního leasingu

První část změn, a to ustanovení § 24 odst. 2 písm h) bod 2 a 3 zákona o daních z příjmů, reaguje na nově navrženou definici finančního leasingu. V souladu s upraveným ustanovením § 21d zákona o daních z příjmů je předmětem finančního leasingu pouze hmotný majetek, který lze odpisovat podle zákona o daních z příjmů. Již tedy není nutno dále specifikovat, že jde o finanční leasing hmotného majetku. Nově postačí uvádět pouze „finanční leasing“ bez dovětku. Upravená definice se neuplatní na ty smlouvy, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. uplatní se dosavadní režim.

Zamezení dvojího uplatnění daně z nabytých věcí v základu daně

Navrhuje se upravit § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů tak, aby bylo nesporné, že pokud se výdaj v podobě daně z nabytí nemovitých věcí stává součástí ocenění majetku, není možné daň uplatnit jako výdaj. V těchto situacích se totiž promítá do vstupní ceny a následně do odpisů či zůstatkové ceny. Potvrzuje se tím základní pravidlo, že shodné výdaje nemohou být v základu daně uplatněny dvakrát. Naopak se jako výdaj uplatní v situaci, kdy daň z nabytí nemovitých věcí platí jiná osoba než nabyvatel (převodce nemovité věci), nabyvatel nemovité věci jako ručitel, nebo nabyvatel, který nevede účetnictví, avšak z časových či jiných důvodů není schopen objektivně daň z nabytí nemovitých věcí do ocenění nemovité věci zaúčtovat (tj. v případě, kdy objektivně uvede nemovitou věc do stavu způsobilého užívání dříve, než se o ručení dozví a jako ručitel bude mít možnost zaplatit předmětnou daň).

Výdaje na pohonné hmoty u výpůjčky

Dále v ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 až 4 zákona o daních z příjmů navrhuje doplnit výčet případů, ve kterých je možné uplatnit prokázané výdaje na pohonné hmoty při pracovní cestě spotřebované vozidlem užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu. Jde o situaci obdobnou finančnímu leasingu, a proto by pro uplatnění pohonných hmot měl platit stejný režim.

Postoupení pohledávky a pořizovací cena

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Návrh novely zákona upravuje i daňově uznatelné náklady (výdaje).  

Z důvodu sjednocení postupu týkajícího se uplatnění daňových výdajů spojených s pořízením pohledávky nabyté postoupením u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, se navrhuje upravit § 24 odst. 2 písm. o) zákona o daních z příjmů. Podle současného znění ustanovení § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů vzniká v případě postoupení pohledávky poplatníkovi (postupníkovi) příjem v okamžiku postoupení. Podle § 24 odst. 2 písm. o) zákona o daních z příjmů je výdajem pořizovací cena pohledávky, ale pouze do výše příjmů plynoucích z úhrady pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky. Pokud poplatník pohledávku nabyde, ale její úhrada dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení nastane v jiném zdaňovacím období, pak poplatníkovi vzniká příjem dle § 23 odst. 13 zákona o daních příjmů okamžitě. Ovšem nemůže si vůči tomuto příjmu uplatnit výdaj v podobě pořizovací ceny této pohledávky, protože ten lze uplatnit pouze do výše příjmu z úhrady pohledávky.

Měla by se tak odstranit limitace uznatelného daňového výdaje při postoupení výší uhrazené pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení. Ovšem podmínka spočívající v možnosti uplatnění daňového výdaje při postoupení pohledávky pouze do výše příjmu z této pohledávky zůstává. Stejně tak se potvrzuje pravidlo, kdy je možné jako výdaj odečíst pořizovací cenu pohledávky pouze v případě, kdy byla tato pořizovací cena uhrazena.

Kmenový list jako podíl společníka s. r. o.

Navržená úprava § 24 odst. 2 písm. w) zákona o daních z příjmů vychází ze zákona o obchodních korporacích, který zavádí nový typ majetkového cenného papíru. Tím je kmenový list představující podíl společníka na společnosti s ručením omezeným. V návaznosti na tuto změnu se navrhuje rozšíření stávajícího ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) zákona o daních z příjmů i na kmenové listy, které nejsou oceňovány reálnou hodnotou podle účetních předpisů.

Úroky ze zápůjček a úvěrů

V ustanovení § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů se rozšiřuje podmínka umožňující uplatnit úroky ze zápůjček a úroky z úvěrů v situaci, kdy je věřitelem poplatník – fyzická osoba nevedoucí účetnictví, jako daňově uznatelné výdaje až tehdy, kdy byly zaplaceny, na úroky ze všech úvěrových finančních nástrojů. Tento princip se již v praxi využívá, nyní se navrhuje doplnit do zákona o daních z příjmů.

skoleni_15_4

Příděl do FKSP

V souladu s vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb je stanoven příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb. Ten činí 1,5 % (pro rok 2016) z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady. Ten se má v roce 2017 zvyšovat na 2 %. Z důvodu možné další změny procentuální výše ročního přídělu je nezbytná následná změna zákona o daních z příjmů. Navrhuje v § 24 odst. 2 písm. zr) zákona o daních z příjmů legislativně technická úprava ustanovení, a to tak, že zákon již nebude obsahovat fixní stanovení této výše. Bude odkazovat přímo na procentuální výši obsaženou ve vyhlášce o FKSP.

Uznatelnost úplat za užívání majetku následně nabytého do vlastnictví

V úvodní části ustanovení § 24 odst. 5 zákona o daních z příjmů se navrhuje úprava formulace upravující daňovou uznatelnost úplat za užívání majetku v případě, že tento majetek byl následně nabyt do vlastnictví. Měl by se doplnit režim pro pozemek stanovený v § 24 odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů, kdy je případné nájemné pozemku nebo úplaty za „krátký“ finanční leasing uznatelné, jen pokud kupní cena není nižší než tržní cena pozemku, avšak v zákoně o daních z příjmů nejsou dosud vedle nájemného nebo leasingu uvedeny stejné podmínky pro další možné smluvní formy užívání věci s následným převodem vlastnického práva k ní. Obdobně budou doplněny režimy stanovené pro prodeje majetků uvedené v ustanovení § 24 odst. 5 zákona o daních z příjmů.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).