Změny v sociálním pojištění od roku 2015

Mění se zálohy, redukční hranice, vyměřovací základ, elektronická komunikace zaměstnavatelů i OSVČ a doba nezbytného důchodového pojištění.

V oblasti důchodového a nemocenského pojištění dochází k několika zásadním změnám. Mění se minimální a maximální zálohy na důchodové pojištění, redukční hranice pro nemocenské i náhradu mzdy, končí možnost dobrovolného nemocenského připojištění, upravuje se vyměřovací základ, končí povinná elektronická komunikace a další.

Nové zálohy v roce 2015

Vyhláškou MPSV s číslem 208/2014 Sb. jsou s účinností od 1. ledna 2015 stanoveny údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2015.

Průměrná mzda pro rok 2015 vypočtená z rozhodných částek činí 26 611 korun. Výše minimálních záloh na sociální pojištění pro OSVČ hlavní se od roku 2015 zvyšuje na 1943 korun. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení činí 1 277 328 korun. Výše minimálních záloh pro vedlejší výdělečnou činnost vzroste na 778 korun. Stanovená roční rozhodná částka pro vedlejší činnost se zvyšuje na 63 865 korun. Výše minimálního nemocenského pojištění OSVČ se nemění. Stejně tak zůstává zachována rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Účast na nemocenském a tím i důchodovém pojištění zaměstnanců vzniká od částky sjednané mzdy, platu, odměny ve výši 2500 korun.

Zvýšení důchodů

Vyhláškou č. 208/204 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí v roce 2015 od splátky splatné po 31. prosinci 2014:

  • základní výměra se zvyšuje o 60 korun měsíčně, 
  • procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Autor: 258398

Dobrovolné nemocenské pojištění končí. 

Dobrovolné pojištění zaměstnavatelů

Obdobně se bude postihovat i porušení povinností uložených právními předpisy před rokem 2015, k nimž dojde před rokem 2015 (tj. podle dosavadních právních předpisů), a to i když ke zjištění nesplnění nebo porušení těchto povinností dojde po roce 2014, rovněž v započatém řízení se bude dále pokračovat podle dosavadních právních předpisů.zákoně o pojistném na sociální zabezpečení se ruší možnost zvýšené sazby pojistného 26 %, ke které se na základě písemného ohlášení mohli pro kalendářní rok přihlásit zaměstnavatelé, pokud byl jejich průměrný měsíční počet zaměstnanců nižší než 26. V návaznosti na to se ze zákona vypouští i možnost odpočítat z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, již takoví zaměstnavatelé v kalendářním měsíci zúčtovali a vyplatili svým nemocným zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Podle přechodného ustanovení, které reaguje jednak na změnu ve vyměřovacím základu, jednak na zrušení druhé sazby pojistného (ve výši 26 %); za dobu před rokem 2015 se však pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti bude platit podle právních předpisů účinných před rokem 2015, a to i v případě, že se toto pojistné bude platit po roce 2014.

Novelou zákona o pojistném na sociální zabezpečení se upravují příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují. Jedná se o tyto příjmy:

  • náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry, 
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
  • věrnostní přídavek horníků, 
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, 
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Elektronická komunikace

Změnou zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, bude ustanovením § 123e umožněno podání prostřednictvím uživatelského účtu v portálu ČSSZ. K identifikaci a ztotožnění uživatele (podávajícího) budou využity přihlašovací údaje k ovládání uživatelského účtu. Důvodem je možnost elektronického podání i těm, kteří nejsou majiteli datové schránky ani zaručeného elektronického podpisu.

S účinností od ledna 2013 byla založena pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a ošetřující lékaře povinnost předávat pouze elektronicky příslušnému orgánu sociálního zabezpečení údaje, které se předávají tomuto orgánu na předepsaných tiskopisech. Zároveň mohla ČSSZ stanovit výjimku z této povinnosti, nebo určit, která podání lze činit písemně na předepsaném tiskopise. Výjimka byla stanovena pro roky 2013 a 2014 pro všechna podání a pro rok 2015 pro podání činěná ošetřujícími lékaři a poskytovateli zdravotních služeb.

widgety

V současné době jsou právnické osoby zpravidla schopny zasílat údaje elektronicky bez zvýšení administrativy a finančních nákladů (mají rovněž zřízenu datovou schránku). Problém je to často pro zaměstnavatele fyzické osoby, kteří zaměstnávají jen několik zaměstnanců, a stejně tak pro OSVČ, využívající formu elektronického podání jen v malém rozsahu (OSVČ jen při podání přehledu). Zpravidla nemají ani datovou schránku a ani elektronický podpis. Novela ruší povinná elektronická podání a tím v podstatě zachovává současný stav. Ovšem ten, kdo činí podání v elektronické podobě ve formě datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem, bude muset nově uvádět také akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který jeho kvalifikovaný certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání. Obdobně jsou upraveny podmínky komunikace s ČSSZ i v případě elektronické komunikace dle zákona o nemocenském pojištění § 162. 

Doba důchodového pojištění

Od roku 2010 se potřebná doba pojištění postupně prodlužuje každým rokem o 1 rok, takže cílový stav 35 let doby pojištění bude platit pro pojištěnce, kteří dosáhnou důchodového věku po roce 2018. V souladu s § 29 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění má nárok na starobní důchod i pojištěnec, který sice nesplní potřebnou dobu pojištění (35 let), ale po roce 2014 dosáhne důchodového věku a získá dobu pojištění aspoň 30 roků (pouze doba pojištění bez nepříspěvkových dob). Nárok na starobní důchod bude mít i pojištěnec, jestliže dosáhl věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění pro muže stejného data narození, a získal aspoň 15 let doby důchodového pojištění.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+