Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Změny v sociálním pojištění od roku 2017

Dagmar Kučerová

Mění se průměrná mzda vyhlašovaná pro rok 2017 a spolu s ní i minimální zálohy na pojistné a další důležité údaje. Zvyšuje se i nemocenské a náhrada mzdy.

Připravili jsme souhrn důležitých číselných údajů pro nastávající rok. Týkají se jak osob samostatně výdělečně činných, tak zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Ve Sbírce zákonů vyšlo nařízení vlády č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017. Z něho se mimo jiné odvozuje výše záloh na zdravotní a sociální pojištění OSVČ. 

O zdravotním pojištění v roce 2017 více v článku: Změny ve zdravotním pojištění od roku 2017

Průměrná mzda v roce 2017

Při určení minimálních záloh se tedy vycházelo z údajů za rok 2015 s tím, že všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2015 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za první pololetí roku 2016 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok 2015 tvoří předpokládanou průměrnou mzdu za rok 2017, ze které se vychází i pro stanovení důchodů.

Potřebné údaje pro stanovení záloh pro rok 2017:

  • všeobecný vyměřovací základ činí 27 156 Kč
  • přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení činí 1,0396
  • průměrná mzda činí 28 232 Kč

Průměrná mzda se určuje jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Konkrétně 27 156 × 1,0396 = 28 232. Pro srovnání – v roce 2016 činila průměrná mzda 27 006 Kč.

Důležité údaje stanovené z průměrné mzdy
Rok 2017 2016
Maximální vyměřovací základ 1 355 136 Kč 1 296 288 Kč
Minimální roční vyměřovací základ HČ 84 696 Kč 81 024 Kč
Minimální roční vyměřovací základ VČ 33 888 Kč 32 412 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ HČ 7058 Kč 6752 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ VČ 2824 Kč 2701 Kč
Minimální měsíční záloha HČ 2061 Kč 1972 Kč
Minimální měsíční záloha VČ 825 Kč 789 Kč
Rozhodná částka pro VČ 67 756 Kč 64 813 Kč
Minimální vyměřovací základ pro nemocenské OSVČ 5000 Kč 5000 Kč
Minimální nemocenské 115 Kč 115 Kč
Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění  2500 Kč  2500 Kč

Zálohy na sociální pojištění pro rok 2017

Minimální záloha na sociální pojištění se v roce 2017 zvyšuje ze současných 1972 Kč na 2061 Kč, tedy o 89 Kč. Minimální záloha pro samostatnou činnost vedlejší vzroste ze současných 789 Kč na 825 Kč. Nová minimální výše záloh platí od měsíce ledna pouze pro začínající osoby samostatně výdělečně činné. Stávající OSVČ platí v dosavadní výši a zálohu změní až v měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016. Jestliže je vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální, platí zálohy z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro kalendářní rok, ve kterém se přehled podává. Tyto zálohy pak platí až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci podání přehledu za další kalendářní rok.

Vyměřovací základ pro nemocenské pojištění zaměstnanců

Zvýšení průměrné mzdy není natolik výrazné, aby ovlivnilo současnou výši vyměřovacího základu zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanci, jejichž měsíční příjem nepřekročí částku 2500 Kč, nebudou nadále účastni nemocenského, a tím i důchodového pojištění. Rovněž se nemění minimální vyměřovací základ pro dobrovolné nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných. Zůstává na částce pět tisíc korun. Minimální nemocenské pojištění činí i nadále 115 Kč.

Náhrada mzdy a nemocenské

Rovněž redukční hranice pro nemocenské dávky jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví). Pro rok 2017 se dle Sdělení ministerstva práce a sociálních věcí s číslem 343/2016 Sb., vychází z vyměřovacího základu roku 2015.

EBF17

Při výpočtu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnanců se upravuje zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Více v článku: Náhrada mzdy 2017. Po delší době výraznější zvýšení

Redukční hranice pro náhradu mzdy
Redukční hranice První Druhá Třetí
2016 157,68 Kč 236,43 Kč 472,68 Kč
2017 164,85 Kč 247,10 Kč 494,20 Kč

Karenční lhůta zůstává

Plánované zrušení třídenní karenční lhůty neprošlo. Zaměstnavatelé budou nadále platit náhradu mzdy až od třetího dne nemoci (s výjimkou nařízené karantény). Ovšem zvažuje se alternativa povinně poskytovaných takzvaných sick days (v překladu nemocných dnů). Někteří zaměstnavatelé již nyní poskytují tři až pět dnů, které může nemocný zaměstnanec bez nutnosti vystaveného potvrzení o pracovní neschopnosti využít. Lze je čerpat i jednotlivě. A není přitom rozhodující, zda je zaměstnanec čerpá skutečně jen z důvodu nemoci. Kupříkladu při onemocnění virózou (navíc ve spojení s víkendem) k vyléčení často postačí. Dny je možné kombinovat i s pracovní neschopností, tj. čerpat první tři dny nemoci namísto karenční lhůty sick days a od čtvrtého dne náhradu mzdy od zaměstnavatele. Čtěte více: Vyplatí se zaměstnavatelům poskytování takzvaných „sick days“?

Našli jste v článku chybu?