Změny v účetnictví od roku 2014

Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích zasáhl do řady oblastí. Včetně zákona o účetnictví a vyhlášky k tomuto zákonu pro podnikatele.

Změny neminuly ani oblast účetnictví. Především se jedná o zákon o účetnictví, který byl novelizován zákonným senátním opatřením č. 344/2013 Sb. a vyhlášku o účetnictví, jež reagovala na změny v institutech soukromého práva.

Vybrané změny zákona o účetnictví

Novela zákona o účetnictví se zabývá především novými typy účetních jednotek bez právní osobnosti (dosud se užívá pojem právní subjektivita), vymezení odpovědnosti za vedení účetnictví a vztah povinného ověření účetní závěrky těchto účetních jednotek.
 
Účetnictví samozřejmě muselo reagovat na změny v pojmosloví a další změny, které souvisí s rekodifikací soukromého práva v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Ty se promítnou především do vyhlášek k zákonu o účetnictví a do Českých účetních standardů. Nejen podnikatelským subjektům, ale výrazně se dotknou i neziskové sféry.

Paragraf 1 odst. 2:

Jedná se o ustanovení, které určuje, na koho se vztahuje zákon o účetnictví. Tedy se rozšiřuje okruh účetních jednotek. Jedná se o změny: 

  • g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),“. (jde o změnu v pojmech, kdy dosavadní společnost bez právní subjektivity je nahrazena pojmem společnost, obdobná úprava v § 4 zákona o účetnictví)
  • doplňují se písmena: 
  • i) svěřenské fondy podle občanského zákoníku,
  • j) fondy obhospodařované penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
  • k) investiční fondy bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, nebo
  • l) ty, kterým povinnost sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu (obdobně byly tyto účetní jednotky doplněny do dalších ustanovení). 

Paragraf 2:

Za účelem předejití výkladovým nesrovnalostem došlo k úpravě pojmu závazek. Tento pojem vymezuje v účetních předpisech zpravidla účetní kategorii, která není totožná s civilně právním obsahem tohoto pojmu, např. dohadné položky pasivní, rezervy atp. Pojem závazek podle zákona o účetnictví bude i nadále obsahovat dluhy. V podzákonných právních předpisech bude provedeno posouzení případné úpravy za účelem zobrazení soukromoprávní kategorie dluh.

Nový § 4a: 

Změna souvisí s vložením nového ustanovení, které se týká odpovědnosti za vedení účetnictví účetních jednotek bez právní osobnosti (podílové fondy, svěřenské fondy a další jednotky bez právní osobnosti). Je zde deklarováno, že zákon se nově vztahuje i na tyto osoby. 

  • (1) Za vedení účetnictví svěřenských fondů, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídá správce; je-li několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně. Za vedení účetnictví svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
  • (2) Za vedení účetnictví ostatních investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají administrátor a obhospodařovatel společně a nerozdílně.
  • (3) Za vedení účetnictví dalších účetních jednotek bez právní osobnosti, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených tímto zákonem, odpovídají osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, a to společně a nerozdílně.
Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Rok 2014 přináší změny i do účetnictví. 

Další změny se týkají zajištění informací z účetnictví pro potřeby uživatelů účetní závěrky a výroční zprávy. Je rozšiřováno zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky ve věci rozsahu a způsobu vyhotovení výroční zprávy (§ 4 odst. 8 písm a). Bude tak možné zajistit pro uživatele účetní závěrky strukturované informace nad rámec rozsahu přílohy v účetní závěrce.

Paragraf 20 odst. 1:

Doplňuje se nové písmeno e, které stanoví povinnost mít účetní závěrku svěřenského fondu podle nového občanského zákoníku ověřenu auditorem v případě, kdy tento fond dosáhne alespoň jedno ze stanovených kritérií. Jedná se o případ, kdy pro povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem nelze využít ustanovení§ 20 odst. 1 písm. a) až d) a f) zákona o účetnictví.

EBF16

Paragraf 28 odst. 1

Jde o zakotvení zásady „superficies solo cedit“ v novém občanském zákoníku. V případě pozemků, jejichž součástí je stavba, bude zachován rozdílný přístup k odpisování jeho součástí. Přestože stavba bude součástí pozemku a bude odpisována v souladu s účetní metodou stanovenou prováděcí vyhláškou k zákonu o účetnictví, pozemek, jako část zemského povrchu či půda nebude nadále účetně odpisován.

Změny vyhlášky k zákonu o účetnictví

V případě vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, se mají úpravy týkat následujících oblastí:

  • změny v pojmosloví – např. nahrazení pojmu dividenda pojmem podíl na zisku, společnost a družstvo za pojem obchodní korporace, podnik za obchodní závod a další,
  • doplnění definice pozemku - je třeba vyloučit z pojmu „pozemek“ stavby, které se stávají součástí pozemku (hlavně ty, které mají stejného vlastníka jako pozemek). Položka „pozemek“ nebude obsahovat součásti pozemku odepisované a vykazované jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.2. Stavby“, „B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“,
  • za „jiný dlouhodobý hmotný majetek“ bez ohledu na výši ocenění se bude považovat také právo stavby jako dlouhodobý hmotný majetek, jestliže se nevykazuje jako součást ocenění v položce „B.II.2. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“. Stejně tak ostatní věcná práva k pozemku a stavbě, pokud se nevykazují jako součást ocenění položky „B.II.2. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“,
  • v souladu se zákonem o obchodních korporacích nebude povinná tvorba rezervního fondu. Proto se pojem „Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku nahrazuje pojmem „Fondy ze zisku“,
  • nově se technickým zhodnocením rozumí takové zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení je souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+