Zrušení pracovního poměru a „fingovaná“ nemoc zaměstnance

Zaměstnanec po doručení zrušení pracovního poměru ve zkušební době náhle onemocněl. Dokonce zpětně. Je zrušení platné a musí zaměstnavatel platit náhradu mzdy?

Způsoby skončení pracovního poměru vyjmenovává zákoník práce. Od výčtu možností jeho ukončení se nelze odchýlit. Jsou zde i určitá omezení, kupříkladu v možnosti zaměstnavatele zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době poskytování náhrady mzdy. Těchto omezení často zaměstnanci záměrně zneužívají. Ojedinělý není případ „náhlého“ onemocnění po doručení oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Je takové zrušení platné? Čtěte názory odborníků.

Pracovní poměr a zkušební doba

Zkušební dobu je možné v souladu s ustanovením § 35 zákoníku práce sjednat písemně nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce (v průběhu celého dne), případně v den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Nesmí být delší než:

  • 3 měsíce po sobě jdoucí od vzniku pracovního poměru,
  • 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru vedoucího zaměstnance.

Sjednaná zkušební doba současně nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Například u pracovního poměru na dobu určitou v délce čtyř měsíců, nemůže být zkušební doba delší než měsíce dva (i kdyby byla sjednána v delším rozsahu, činí polovinu doby trvání pracovního poměru). Zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, naopak může být dohodou zkrácena. Prodlužuje se však o dobu celodenních překážek v práci a o dobu celodenní dovolené (jedná se o zameškané směny, tj. pracovní dny).

Sjednání zkušební doby umožňuje oběma smluvním stranám (zaměstnanci i zaměstnavateli) ověřit si, zda jim pracovní poměr vyhovuje. V této době je možné pracovní poměr zrušit z jakéhokoliv důvodu, ale i bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nemůže zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti, tj. v době poskytování náhrady mzdy (§ 66 zákoníku práce). Právo zaměstnance zrušit pracovní poměr v průběhu zkušební doby tím není nijak dotčeno. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, pokud zde není uveden pozdější den.

Nemoc zaměstnance v den doručení zrušení pracovního poměru

Zákaz zrušit pracovní poměr ve zkušební době po dobu prvních 14 dnů nemoci nebo karantény znamená, že v tuto dobu nemůže zaměstnavatel právní jednání (oznámení o zrušení) doručit. Pokud je však zrušení ve zkušební době doručeno před počátkem pracovní neschopnosti nebo po uplynutí období prvních 14 dnů (bez ohledu na trvání nemoci), ke skončení pracovního poměru dojde. Potíž obvykle nastane při doručení oznámení zaměstnavatelem a následné pracovní neschopnosti zaměstnance, nezřídka vystavené se zpětným datem.    

Příklad z praxe: Zaměstnanec odpracoval celou směnu dne 11. února, a poté mu bylo osobně doručeno zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Následující den přinesl zaměstnanec rozhodnutí o pracovní neschopnosti vystavené zpětně (s datem 10. února). Je zrušení pracovního poměru platné? Má zaměstnavatel za této situace poskytnout náhradu mzdy, a teprve poté doručit okamžité zrušení pracovního poměru ve zkušební době?

Podle Terezy Krahulíkové z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS je zrušení pracovního poměru ve zkušební době jednostranným právním jednáním (dříve právním úkonem), k jeho platnosti tedy není potřeba souhlasu druhé strany. Účinky tohoto zrušení, s ohledem na ustanovení § 66 odst. 3 zákoníku práce, nastávají již ke dni doručení a s ohledem na tuto skutečnost není možné zrušení pracovního poměru ve zkušební době vzít zpět. Z výše uvedeného dotazu vyplývá, že zrušení pracovního poměru bylo zaměstnanci doručeno dne 11. února a k tomuto dni pracovní poměr také skončil a není možné jej zpětvzetím zrušení ze strany zaměstnavatele „obnovit“. Jiná situace by nastala v případě, kdyby zaměstnanec dne 11. února v práci přítomen nebyl a následně přinesl zaměstnavateli rozhodnutí o pracovní neschopnosti s datem 10. února, potom by s ohledem na § 66 odst. 1 zákoníku práce bylo zrušení pracovního poměru neplatné, vysvětluje Tereza Krahulíková. Dodává, že je třeba pamatovat na ustanovení § 72 zákoníku práce. Kterákoli ze stran pracovního poměru se může u soudu domáhat neplatnosti zrušení pracovního poměru, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho skončení.

widgety

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Pracovní poměr ve zkušební době nelze zrušit v době pobírání náhrady mzdy zaměstnavatelem.  

Obdobně se k popisované situaci staví Magdalena Vašinková, advokátka advokátní kanceláře Tomáše Rašovského. Připomíná, že podle ustanovení § 334 zákoníku práce se písemnosti týkající se skončení pracovního poměru doručují do vlastních rukou zaměstnance. Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen, anebo prostřednictvím sítě či provozovatele poštovních služeb. V uvedeném případě nejprve došlo k řádnému doručení zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnanci, toto doručení je platné a tímto okamžikem došlo ke skončení pracovního poměru. To, že si následně nechal zaměstnanec vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti, nemá na řádné doručení vliv, neboť tento akt nastal až poté, co byl pracovní poměr zrušen. Pokud by nejprve zaměstnanec donesl zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti a následně měl převzít zrušení pracovního poměru ve zkušební době, byla by situace jiná a zaměstnavatel by musel vyčkat 14 kalendářních dnů, než by mu mohl doručit zrušení pracovního poměru ve zkušební době, uzavírá oslovená advokátka.  

Opatrnost. Ovšem ve prospěch zaměstnance

Ne všichni odborníci se k popisované situaci staví shodně. Kupříkladu aktuálně publikovaný právní názor v měsíčníku Mzdová účetní (4/2015) doporučuje zaměstnavatelům opatrnost. Podle tohoto názoru by bylo vhodnější považovat zrušení za neplatné, jelikož počátek pracovní neschopnosti nastal dříve, než zaměstnavatel přistoupil ke zrušení pracovního poměru. Odkazuje se zde na soudní judikaturu, která sice již dříve dovodila, že pokud byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným zpětně až 3 dny, je výpověď doručená mu v první den takto uznané pracovní neschopnosti platná. Ovšem nikdy není jisté, zda bude situace při případném soudním rozhodování o neplatnosti rozvázání pracovního poměru posouzena stejně.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 5. 2015 13:32

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+