Hlavní navigace

Chybí tah na branku?

Autor: 518993

Přemýšlím občas o tom, proč je v Čechách tak málo lidí ochotných a hlavně schopných úspěšně podnikat. Trochu překvapivě to platí zejména o mladých.

Ivan Pilný

Podle statistik jen sedm procent studentů českých škol uvažuje o podnikání a jen čtyři procenta se nakonec podnikat rozhodnout. Skutečně úspěšných podnikatelů moc není a nějak nepřibývají.

Proč tomu tak je? Nabízí se řada důvodů. Prostředí, které stále přes změny k lepšímu, podnikání moc nepřeje. Vnímání úspěšného podnikatele jako podivné existence, která si určitě někde něco nakradla nebo někoho okradla. Nedostatek peněz a obtíže se dostat k částce, kde už rodina a přátelé nestačí a pro rizikové fondy jste ještě neviditelní. V řadě případů je to i poměrně malý trh, který Česká republika reprezentuje. Kamenné školy podnikatele k základním předpokladům k podnikání také nevzdělávají. Pracovní trh neoplývá lidmi, které bychom potřebovali a mohli zaplatit. Tyhle skutečnosti jsou jistě závažné a důležité. Když si ale vzpomenu na začátky svého podnikání, lepší to rozhodně nebylo, spíše horší. Kde je tedy zakopaný pes?

Domnívám se, že je to v odvaze riskovat. U nás riskují gambleři a sázkaři. V běžném životě chceme mít „své jisté“. Někdo nám dá práci. Platí nás, naše pojištění, nemocenskou a vzdělání. Co na tom, že pan „Někdo“ nás „vykořisťuje“ musíme jej poslouchat a řídit se jeho pravidly? Občas se také vytratí a nechá nás na holičkách a na pospas pracovnímu úřadu. Jen, proboha nevzít odpovědnost za svůj život do vlastních rukou! Tenhle postoj není jen u nás, obráží se víceméně v celé Evropě. Podívejte se na Izrael, kde riziko je součástí každodenního života. Nemluvím jen o teroristických útocích, ale o zemi, která neměla nic a vydupala si svoji existenci z pouště.

Další příčinou je malá ochota tvrdě a dlouho pracovat. Jistě workoholismus není hodný následování, ale „chození do práce“ také ne. Stále jsou i mezi mladými zlatokopové, kteří si po třicítce myslí, že už pracovali dost a je čas se stát rentiérem. Chybí tah na branku. Investoři nedají peníze do společnosti, která má skvělé nápady, ale postrádá entuziasmus a drive. Absence jasného cíle vede k udržování komatózního stavu mnoha společností, které jsou kopiemi kopií. Důležitá je rychlost, okno příležitosti se zavírá rychle. Je málo výrobků a služeb, které jsou skutečně globální, byť je to dnes už skutečný imperativ.

Tak to zkuste a nebojte se. Chyby si sice budete platit sami, ale takovéto vzdělávání je velmi účinné. Možná vás to bude i bavit a bude méně nářků. Nechci jen dávat „rady postaršího technokrata“. Založil jsem nový projekt learn2win – www.learn2win.cz. U nás s vámi budou diskutovat nejen lidé, kteří umí číst a přednášet, ale hlavně žijí úspěšným podnikáním.

Úspěšným podnikatelem nebo manažerem se člověk málokdy rodí, ale může se jím stát. Chce to trochu odvahy a nebát se riskovat. Udržet si zdravý rozum a stát oběma nohama na zemi. Vědět, že nejlepší je vyrábět nebo poskytovat služby, které zákazníci potřebují. Nevstupovat zbytečně do slepých uliček. A hlavně se pořád dívat kolem sebe a učit se. Víme, že v zrcadle zlé královny se vždycky nakonec objeví Sněhurka a byznys stejně jako auto se nedá řídit pohledy do zpětného zrcátka.

Buďte vítáni!
Ivan Pilný

PROFIL:
Ivan Pilný působil ve výkonných pozicích významných ICT společností. V letech 1992 – 1998 byl generálním ředitelem Microsoftu ČR, poté působil jako prezident Sdružení pro informační společnost. Od roku 2001 zastával pozici předsedy představenstva Českého Telecomu a v roce 2002 se stal generálním ředitelem alternativního operátora – společnosti eTel. Nyní působí jako konzultant. Současně je prezidentem TUESDAY Business Network a místopředsedou OBCANE.CZ. Říká o sobě: Letos jsem se zbláznil hned dvakrát. Kromě vystupování v televizním Dni D jsem také vstoupil do politiky. Jinak zůstávám vaším „postarším technokratem.