Vše o podnikání při zaměstnání
Řada zaměstnanců současně se zaměstnáním podniká. Zaměstnání je pro ně převážně hlavním zdrojem příjmů, podnikání jen vedlejším. Jaké jsou povinnosti OSVČ vedlejší?
Slovníček pojmů:
OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná.
Pracovní poměr = pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřený podle zákoníku práce.
OSVČ vedlejší a sociální pojištění
Jestliže chce být podnikatel považován za OSVČ vedlejší, musí to zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení oznámit. To je důležité zejména pro stanovení záloh.
Důchodovém pojištění platí jen ty OSVČ vedlejší, u kterých příjem po odpočtu výdajů dosáhne stanovené rozhodné částky. Pro rok 2009 činí 56 901 Kč a pro rok 2010 je stanovena na 56 532 Kč. K důchodovému pojištění se ovšem může dobrovolně přihlásit.
V prvním roce podnikání se zálohy platit nemusí, v dalších letech záleží na výši příjmů. Měsíční minimální záloha na pojistné pro OSVČ vedlejší, která se k pojištění dobrovolně přihlásila nebo v předchozím roce překročila rozhodnou částku, činí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2009 688 Kč. Od měsíce podání přehledu a následující měsíce se jedná o částku 693 Kč.
Účast na nemocenském pojištění je pro všechny OSVČ dobrovolná. Minimální pojistné nemocenského pojištění v roce 2009 činí 56 Kč měsíčně bez ohledu na to, zda je samostatná výdělečná činnost hlavní nebo jen vedlejší.
TIP na další obsah
- zákony: Zákoník práce
- kalkulátory: Výpočet čisté mzdy
- úřady: Databáze ČSSZ a zdravotních pojišťoven
- smlouvy: Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti
OSVČ vedlejší a zdravotní pojištění
Podnikatel, který je zaměstnán a své podnikání má jako vedlejší činnost, platí pojistné na zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, kterým je rozdíl příjmů a výdajů z podnikání. Jestliže je pojistné ze zaměstnání odvedeno alespoň z minimálního vyměřovadího základu, tzn. příjem alespoň 8000 Kč, měsíční zálohy na pojistné se platit nemusí, a to ani v dalších letech.
OSVČ vedlejší a daň z příjmů
Osoby, které zároveň podnikají a jsou zaměstnané, nemohou žádat svého zaměstnavatele o roční vyúčtování záloh na daň z příjmů. OSVČ požádá o Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a daňové přiznání vyplňuje sama nebo s pomocí daňového poradce.
Související odkazy
- Tutoriály v sekci Provoz
- Zákony
- Seriál Jak na daně
Související články
-
Může jednatel sám sebe zaměstnat? Záleží na tom, co bude jako zaměstnanec dělat
Může být jednatel s.r.o. zároveň jejím zaměstnancem? Z hlediska práva záleží na tom, jakou činnost bude jako zaměstnanec vykonávat. Přesto panují v této problematice i mnohé nejasnosti. -
Jak se vyhnout nekalé soutěži? I tím, že nebudete napodobovat web státního úřadu
Vyvolání důvěryhodnosti u zákazníků je pro podnikatele klíčovou součástí jeho byznysu. Pokud si však pomáhá napodobováním stránek veřejných institucí, porušuje zákon. Přečtěte si příklad z praxe. -
„Kancelářským krysám“ stačí voda z kohoutku, dělníci mají nárok na minerálku
Vedra, která dusí Česko, stěžují činnost mnoha pracovníkům. Zaměstnavatel má přitom za povinnost zajistit zaměstnancům přístup k pitné vodě a v případě náročnějších profesí jim i poskytnout ochranné nápoje. -
Chcete udržet firmu v černých číslech? Hýčkejte své zaměstnance
Někteří zaměstnanci požadují více volnočasových aktivit, jiní jsou rádi, že vůbec dostanou výplatu. V každém případě takové benefity pomáhají utužovat pracovní kolektiv a přispívají ke spokojenosti a výkonnosti v práci.