Zálohy na daně a pojištění

Zálohy na daň se neplatí v prvním roce podnikání. Po podání daňového přiznání se dále platí v průběhu zálohového období, tj. od prvního dne po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé období do posledního dne pro podání daňového přiznání za období následující. Po­vinnost platby záloh je stanovena v § 38a zákona o daních z příjmů. 

Poplatník, který je při podnikání zaměstnán, zálohy neplatí, jestližedílčí základ daně z příjmů ze zaměstnání je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Jestliže činí tento dílčí základ daně méně než 15 %, platí se zálohy z celkového základu daně.

Jak na zálohy u zdravotní pojišťovny?

Je zásadní rozdíl zda se jedná o zálohy OSVČ hlavní, OSVČ vedlejší z důvodu zaměstnání nebo OSVČ, za kterou platí pojistné stát. V prvním roce podnikání platí povinně zálohy jen OSVČ hlavní.

Protože je celková pojistná částka pro OSVČ počítána vždy za celý kalendářní rok, platí se pojišťovně průběžně každý měsíc zálohy na pojistné a po uplynutí celého roku pak případný doplatek pojistného.

V prvním kalendářním roce své činnosti platí OSVČ hlavní zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. OSVČ vedlejší, které mají výdělek ze zaměstnání alespoň ve výši minimální mzdy a osoby, za které platí pojistné stát, zálohy v prvním roce platit nemusí.

Jak na zálohy u ČSSZ?

Ne všechny samostatně výdělečně činné osoby platí pojistné. Povinnost odvádět částky je uložena rozdílně pro důchodové pojištění (spolu s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti) a pro nemocenské pojištění. Nemocenské pojištění OSVČ je (na rozdíl od důchodového) dobrovolné. 

Postupuje se obdobně jako u záloh na zdravotní pojištění. V prvním roce platí zálohy pouze OSVČ hlavní. V dalších letech se povinnost platby záloh odvíjí od výše vyměřovacího základu. Pokud vyměřovací základ OSVČ vedlejší nepřekročí každoročně stanovenou rozhodnou částku, doplatek ani zálohy na další období platit nemusí.