- Občanský zákoník
- Zákon o silničním provozu
- Zákon o přestupcích
- Správní řád
- Trestní zákoník
- Zákon směnečný a šekový
- Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
- Zákon o odpadech
- Zákon o ochraně spotřebitele
- Občanský soudní řád
Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtůČÁST ČTYŘICÁTÁ: Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl.LXIV
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb.,
zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000
Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod
č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000
Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,
zákona
č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002
Sb., zákona č. 198/2002 Sb.,
zákona
č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona
č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003
Sb., zákona č. 362/2003 Sb.,
zákona
č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003
Sb., zákona č. 455/2003 Sb.,
zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004
Sb., zákona č. 422/2004 Sb.,
zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004
Sb., zákona č. 123/2005 Sb.,
zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005
Sb., zákona č. 350/2005 Sb.,
zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006
Sb., zákona č. 109/2006 Sb.,
zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006
Sb., zákona č. 165/2006 Sb.,
zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006
Sb., zákona č. 245/2006 Sb.,
1. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
"§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje
a) veřejné zdravotní pojištění (dále jen "zdravotní pojištění"),
b) rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona poskytovánazdravotní péče,
c) způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštnílékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění.
1) Směrnice č. 89/105/EHS o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění.". Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a, 1, 1a až 1d se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
2. V § 2 odstavec 1 písm. b) se za slovo "sídlo" vkládají slova "nebo trvalý pobyt".
3. V § 2 odst. 2 se za slovo "která" vkládají slova "je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu1a),".
Poznámka pod čarou č. 1a zní:
"1a) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.".
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1f se označují jako poznámky podčarou č. 1b až 1g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
4. V § 2 odstavec 3 zní:
"(3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [§ 5 písm. a)], ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu1a).".
5. V § 5 písmeno a) zní:
"a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu1a),s výjimkou
1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti afunkčních požitků za práci z praktického výcviku,
3. osoby činné na základě dohody o provedení práce,
4. osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občasa nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (dále jen "zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc") a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů (dále jen "započitatelný příjem"),
5. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu,ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
6. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářnímměsíci nedosáhla započitatelného příjmu,
7. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářnímměsíci nedosáhl započitatelného příjmu,".
6. V § 5 písm. b) bod 7 se slova "je konána mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění (nemocenské péči)" nahrazují slovy "není považována za zaměstnání podle písmene a)".
8. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova " , a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost)".
9. V § 8 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 16c a 16d zní:
"(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje
a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizíchprávních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,
b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonuslužby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,
c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovnívztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,
d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den,ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,
e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnáníse považuje den skončení výkonu funkce soudce,
f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstevměstských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy,
g) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu Českérepubliky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu,
h) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolníhoúřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,
i) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), kterébyly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,
j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začaldobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby,
k) u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkonpěstounské péče podle zvláštního právního předpisu16c), den zahájení výkonu pěstounské péče, a za den ukončení zaměstnání se považuje den zániku výkonu pěstounské péče,
l) u pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměnanáležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu16d), den, od něhož náleží tato odměna, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,
m) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práceden zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce,
n) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak
pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními
předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce,o) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanecvykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.
16c) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
16d) § 40a zákona č. 117/1995 Sb.".
10. V § 11 odst. 1 písm. d) se slova "ani v souvislosti s poskytnutím této péče" zrušují.
11. V § 11 odst. 1 písm. e) se slova "výdej léčivých přípravků" nahrazují slovy "léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely" a za slova "léčivé přípravky" se vkládají slova "a potraviny pro zvláštní lékařské účely".
12. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:
"g) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a; zdravotnické zařízení je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,
h) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a odst. 1 písm. d) a o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařízením lékárenské péče; zařízení lékárenské péče je povinno tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,
i) na uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatkyza předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b zdravotní pojišťovnou ve lhůtě podle § 16b odst. 2.".
13. V § 12 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
"m) hradit zdravotnickému zařízení regulační poplatky podle § 16a".
14. V § 15 odstavce 5 až 7 včetně poznámky pod čarou č. 23c znějí:
"(5) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantnízdravotní péče léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2, pokud pro ně Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen "Ústav") rozhodl o výši úhrady (§ 39h). V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č. 2 se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely. Dále se ze zdravotního pojištění hradí individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfúzní přípravky ve výši stanovené Ústavem opatřením obecné povahy. Ze zdravotního pojištění se při poskytování ústavní péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka a transfúzní přípravky, v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí.
(6) Ze zdravotního pojištění se nehradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely uvedené v odstavci 5, pokud Ústav rozhodnutím úhradu nepřiznal. Ústav nepřizná úhradu, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely
a) podpůrné a doplňkové,
b) jejichž používání je z odborného hlediska nevhodné,
c) nemají dostatečné důkazy o terapeutické účinnosti, nebo
d) nesplňují podmínky účelné terapeutické intervence.
Terapeutickou účinností se rozumí schopnost vyvolávat žádoucí účineks použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely i v podmínkách běžné klinické praxe. Účelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní péče poskytovaná k prevenci nebo léčbě onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby při zachování nákladové efektivity. Nákladovou efektivitou se rozumí určení poměru mezi celkovými náklady spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a celkovými náklady spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a celkovými náklady spojenými s jiným způsobem léčby při dosažení srovnatelného výsledku ověřeného v podmínkách klinické praxe; nákladově efektivní jsou léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jejichž užití při léčbě je, pokud jde o náklady, výhodnější než užití jiného způsobu léčby při dosažení srovnatelného účinku.
(7) Ústav rozhoduje o
a) výši úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely,
b) podmínění úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařskéúčely uvedených v písmenu a) způsobem vyúčtování, preskripčními a indikačními omezeními nebo používáním při poskytování zdravotní péče na specializovaných pracovištích (dále jen "podmínky úhrady"),
c) nepřiznání úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařskéúčely,
d) výši maximálních cen podle právních předpisů o regulaci cen vyhlášenýchve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (dále jen "cenový předpis")23c),
e) o zařazení léčivého přípravku do referenční skupiny.
23c) § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.".
15. V § 15 se odstavce 8 a 9 zrušují.
Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 8 až 12.
16. V § 15 se odstavec 10 zrušuje.
Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11.
17. V § 15 odst. 10 se za slovo "prohlídky" vkládají slova " , léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky".
18. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 27a až 27g znějí:
"§ 16a
Regulační poplatky
(1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši
a) 30 Kč za
1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření27a) (dále jen "návštěva") u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře,
2. návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotnípéči,
3. návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařempro děti a dorost (§ 20 odst. 3),
b) 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa,
c) 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda,
d) 30 Kč za vydání27b) každého, ze zdravotního pojištění plně nebo částečně hrazeného, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení,
e) 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím
1. lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři,
2. ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek27c)a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče,
f) 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34), přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění. Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny.
(2) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až f) se neplatí
a) jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech27d), ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy27e),
b) při ochranném léčení nařízeném soudem,
c) při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu27f),
d) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebopotvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu27g), ne starším 30 dnů.
(3) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) se neplatí, jde-li o
b) dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31 odst. 1 písm. b) a d),
c) hemodialýzu,
d) laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem,pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření27a),
e) vyšetření lékařem transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebokostní dřeně.
(4) Regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které regulačnípoplatek vybralo.
(5) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí zdravotnickémuzařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí zdravotnickému zařízení nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Zdravotnické zařízení je povinno vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce (§ 40 odst. 3), výše regulačního poplatku, dne jeho zaplacení, otiskem razítka zdravotnického zařízení a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o zařízení lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.
(6) Zdravotnické zařízení je povinno sdělovat zdravotním pojišťovnámv rámci vyúčtování poskytnuté zdravotní péče za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku a dne, ke kterému se regulační poplatek váže.
(7) Zařízení lékárenské péče je povinno sdělovat zdravotním pojišťovnámsoučasně s vyúčtováním za příslušné období informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1 písm. d), s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek popřípadě doplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku, dne vydání plně nebo částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle odstavce 1.
(8) Zdravotnické zařízení je povinno regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2 nebo 3. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.
§ 16b
Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely
(1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným
zástupcem za regulační poplatky podle §
16a odst. 1 písm. a) až d)
a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené
léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané
na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši
5 000 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho
zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu
podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé
přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pouze ve výši
doplatku na nejlevnější na trhu dostupné léčivé přípravky nebo potraviny
pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné
cesty podání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil,
že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§
32 odst. 2); v takovém
případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se
nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny
pro zvláštní lékařské účely, jejichž úhrada stanovená podle §
17 je
nižší než 30 % maximální ceny24) a částečně hrazené léčivé
přípravky
nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky
určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě. Seznam léčivých látek určených
k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví
vyhláškou. Seznam léčivých přípravků hrazených a částečně hrazených
ze zdravotního pojištění, s uvedením výše úhrady a výše doplatku započitatelného
(2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnémuzástupci částku, o kterou překračuje součet regulačních poplatků a doplatků, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 6 a 7, limit podle odstavce 1, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. V kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit podle odstavce 1 již překročen, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu regulačních poplatků a doplatků za příslušné kalendářní čtvrtletí, oznámených zdravotnickými zařízeními zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 6 a 7, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého takového kalendářního čtvrtletí. Částku podle věty první nebo druhé, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 50 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce.
(3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. Zdravotní pojišťovna uvedená ve větě druhé oznámí zdravotním pojišťovnám, u kterých byl pojištěnec v kalendářním roce pojištěn, celkovou částku, o kterou byl limit tohoto pojištěnce překročen, jakož i poměrnou částku vypočtenou podle doby pojištění připadající na pojišťovnu, které je částka oznamována. Zdravotní pojišťovny jsou povinny částku na ně připadající uhradit zdravotní pojišťovně uvedené ve větě druhé do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši této částky.
27a) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
27b) § 49 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27c) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
27d) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
27e) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.".
19. V § 17 odstavec 5 zní:
"(5) Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydává Ministerstvozdravotnictví vyhláškou.".
20. V § 17 odst. 6 větě první se slova "objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění" zrušují.
21. V § 17 odst. 6 větě druhé se slova "a garantem řádného průběhu" zrušují.
22. V § 17 odst. 6 větě čtvrté se slova "výsledek dohody" nahrazují slovem "dohoda" a slovo "jej" se nahrazuje slovem "ji".
23. V § 17 odst. 6 větě páté se slova "výsledek dohodovacího řízení není v souladu" nahrazují slovy "tato dohoda není v souladu" a na konci odstavce 6 se doplňuje věta "Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.".
24. V § 17 odst. 7 se slova "vyhláškou Ministerstva zdravotnictví" nahrazují slovem "Ústavem" a slova "pokud jsou v této příloze označeny příslušnými symboly" nahrazují slovy "u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady".
25. V § 22 větě první se za slova "cizí pomoci" vkládají slova "a paliativní péče, poskytovaná pojištěncům v terminálním stavu".
26. V § 22 se na konci písmene a) doplňují slova "nebo na základě doporučení ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu,".
27. V § 30 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova "a poskytnutí očkovacích látek proti chřipce náležejících do skupin léčivých látek podle přílohy č. 2".
28. V § 32 odstavec 2 zní:
"(2) Požádá-li pojištěnec o vydání jiného léčivého přípravku se stejnouléčivou látkou, se stejnou cestou podání a se stejnou lékovou formou, nahradí jej lékárna v souladu se zvláštním právním předpisem37) jiným léčivým přípravkem s nižším doplatkem, pokud předepisující lékař na receptu nevyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit.".
29. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisua poznámek pod čarou č. 42a až 42f zní:
"ČÁST ŠESTÁ
REGULACE CEN A ÚHRAD LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY
§ 39a
Stanovení maximálních cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
(1) O maximálních cenách hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, o nichž je podle cenového předpisu23c)stanoven tento způsob regulace cen, rozhoduje Ústav.
(2) Ústav stanoví maximální cenu výrobce tak, aby nepřekročila
a) průměr výrobních cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potravinypro zvláštní lékařské účely v členských státech Evropské unie s paritou kupní síly blízkou České republice, které provádějí cenovou regulaci léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (dále jen "referenční koš"), je-li posuzovaný výrobek na trhu nejméně ve třech zemích referenčního koše; tato podmínka se považuje za splněnou i tehdy, jestliže posuzovaný výrobek není na trhu v potřebném počtu zemí referenčního koše, ale na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) se k výpočtu průměru výrobních cen namísto jedné nebo více cen posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, použije cena výrobce nejlevnějšího generika42a) na trhu v zemi referenčního koše,
b) průměr 3 nejnižších výrobních cen posuzovaného léčivého přípravkunebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v ostatních členských státech Evropské unie, nelze-li postupovat podle písmene a),
c) výrobní cenu nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravkunebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které jsou dostupné v České republice, a není-li takových, nejnižší výrobní cenu nejbližšího terapeuticky porovnatelného přípravku v členských státech Evropské unie, nelze-li postupovat podle písmene a) nebo b).
(3) Seznam zemí referenčního koše stanoví Ministerstvo zdravotnictvíprováděcím právním předpisem.
(4) V případě vstupu na trh léčivého přípravku, který je v referenčnískupině (§ 39c) prvním generikem k léčivému přípravku, u něhož je podle cenového předpisu23c) stanoven tento způsob regulace cen, stanoví Ústav maximální cenu o 20 % nižší, než je maximální cena původního léčivého přípravku, pokud cena navrhovaná žadatelem nebo zjištěná podle odstavce 1, není nižší. Stejně se postupuje u prvního generika léčivého přípravku nezařazeného do referenční skupiny.
(5) Maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsahujícího léčivou látku, kterou lze využít k léčbě onemocnění, která dosud nebyla ovlivnitelná jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely nebo představuje zásadní zlepšení léčby (dále jen "vysoce inovativní přípravek"), u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi a který podléhá cenové regulaci maximální cenou podle cenového předpisu23c), se stanoví podle odstavce 2 písm. a). Pokud nelze stanovit maximální cenu podle odstavce 2 písm. a), stanoví se maximální cena ve výši ceny zjištěné alespoň v 1 zemi referenčního koše nebo ve výši průměru výrobních cen zjištěných ve 2 zemích referenčního koše; v případech, kdy nelze použít tento postup, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) nebo c).
Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely
§ 39b
(1) O výši a podmínkách úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštnílékařské účely rozhoduje Ústav. Takové rozhodnutí Ústav může vydat v případě, že léčivý přípravek byl registrován, nebo bylo schváleno použití neregistrovaného léčivého přípravku v rámci specifického léčebného programu podle zvláštního právního předpisu42b). Jde-li o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely podléhající cenové regulaci maximální cenou23c), Ústav vydá rozhodnutí, pokud tato cena již byla stanovena nebo řízení o stanovení maximální ceny probíhá současně s řízením o stanovení výše a podmínek úhrady.
(2) Při stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely posuzují
a) jeho terapeutická účinnost a bezpečnost,
b) závažnost onemocnění, k jejímuž léčení je určen,
c) nákladová efektivita a náklady a přínosy vyvolané jeho užíváním s ohledem na jednoho pojištěnce a celkové náklady na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění,
d) veřejný zájem (§ 17 odst. 3),
e) vhodnost cesty podání, lékové formy, síly a velikost balení,
f) obvyklé dávkování,
g) nezbytná délka léčby,
h) míra součinnosti osoby, které je podáván,
i) jeho nahraditelnost jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, hrazenou ze zdravotního pojištění a porovnání jejich cen a stanovených úhrad s cenou posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,
j) předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění,
k) doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediskanákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky zdravotního pojištění.
(3) Ústav může stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku,jestliže je jeho použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b). Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově efektivní ve srovnání se stávající léčbou.
(4) V případě stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku,který je prvním generikem v příslušné referenční skupině, se základní úhrada referenční skupiny (§ 39c) snižuje nejméně o 20 % v závislosti na výši ceny tohoto léčivého přípravku (§ 39a odst. 4). Stejně se postupuje u prvního generika léčivé látky nezařazené do referenční skupiny.
(5) Léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely lze i bez návrhu stanovit podmínky úhrady
a) vyžadují-li to odborná hlediska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely,
b) jestliže z dosaženého poznání v rámci výzkumu nebo použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v praxi vyplývá, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely má významnou terapeutickou hodnotu právě pro určité skupiny pacientů, určité indikace, nebo za určitých podmínek klinické praxe,
c) jestliže to je nezbytné k zajištění účelného a hospodárného používáníléčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,
d) jde-li o vysoce nákladnou léčbu, jejíž náklady na rok představujíalespoň jednu desetinu hrubého domácího produktu připadajícího na 1 osobu v České republice za uplynulý kalendářní rok,
e) v případech, kdy příslušné omezení existuje a je uplatňováno v zemíchreferenčního koše, popřípadě v dalších členských státech Evropské unie.
(6) Ústav stanoví léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařskéúčely vedle výše a podmínek úhrady odpovídající základní úhradě referenční skupiny i jednu další úhradu zvýšenou tam, kde je tato zvýšená úhrada vhodná na základě hodnocení léčivé látky, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo lékové formy pro vybranou indikaci nebo pro určitou skupinu pacientů. Pro stanovení zvýšené úhrady se použijí ustanovení pro stanovení úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely obdobně.
(7) Způsob hodnocení výše a podmínek úhrady stanovených v odstavcích2 až 6, podmínky za nichž je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely hrazen formou paušálu, na lékařský předpis nebo formou zvlášť účtovaného léčivého přípravku, stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
§ 39c
(1) Ústav zařazuje léčivý přípravek v rámci řízení podle § 39g do referenční skupiny. Základní úhrada léčivého přípravku se rovná základní úhradě referenční skupiny, do které byl léčivý přípravek zařazen. Základní úhrada je úhrada pro obvyklou denní terapeutickou dávku léčivých látek obsažených v léčivých přípravcích a je shodná pro celou referenční skupinu. Referenčními skupinami jsou skupiny léčivých přípravků v zásadě terapeuticky zaměnitelných s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím. Seznam referenčních skupin stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
(2) Základní úhrada se v referenčních skupinách stanoví ve výši
a) nejnižší ceny pro konečného spotřebitele připadající na denní terapeutickoudávku léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupiny, zjištěné v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely dostupné v České republice; dostupným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely se rozumí takový léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely jedné léčivé látky činil v uplynulém kalendářním čtvrtletí nejméně 3 %; zahraniční cena pro konečného spotřebitele se pro účely stanovení základní úhrady upravuje o případné rozdíly ve výši daní a obchodních přirážek mezi státem, kde byla zjištěna a Českou republikou,
b) denních nákladů jiné terapie, je-li srovnatelně účinná a nákladověefektivní ve srovnání s užitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle písmene a) a tyto skutečnosti jsou Ústavu při stanovení základní úhrady známy, přičemž se zohledňuje potřebná doba terapie léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely a potřebná doba srovnatelné léčby,
c) ceny pro konečného spotřebitele, která je výsledkem cenové soutěže podle § 39e, je-li tato cena nižší, než je cena zjištěná podle písmene a) nebo b),
d) nejvyšší ceny pro konečného spotřebitele obsažené v písemném ujednáníuzavřeném ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3) zdravotní pojišťovnou s držitelem registrace, výrobcem nebo dovozcem, je-li tato cena nižší, než je cena podle písmene a), b) nebo c), a je-li ujednání uzavřeno pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky.
(3) Základní úhrada v referenčních skupinách v zásadě zaměnitelnýchléčivých přípravků, jejichž terapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocnění, činí nejvýše 60 % úhrady stanovené podle odstavce 2.
(4) U léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,který nelze zařadit do žádné referenční skupiny, Ústav stanoví základní úhradu léčivé látce v tomto léčivém přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely obsažené. Při stanovení základní úhrady Ústav postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně. Základní úhrada léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nezařazených do referenční skupiny, kterému byla maximální cena stanovena podle § 39a odst. 2 písm. b), činí nejvýše 70 % stanovené maximální ceny.
(5) V případě, že po stanovení úhrady podle § 39b až 39e není v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek náležející do této skupiny byl plně hrazen.
(6) Ministerstvo zdravotnictví může prováděcím právním předpisem určitreferenční skupiny, ve kterých zdravotní pojišťovny mohou výši úhrady léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely zvýšit a podmínky úhrady upravit ve prospěch pacienta nad úroveň stanovenou Ústavem. Zdravotní pojišťovna je povinna přistupovat při odchylné úpravě výše a podmínek úhrady ke všem léčivým přípravkům nebo potravinám pro zvláštní lékařské účely zařazeným do referenční skupiny stejně.
§ 39d
Zásady pro úhradu vysoce inovativních přípravků
(1) Je-li to ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3), Ústav rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního přípravku, u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi, a to pouze tehdy, odůvodňují-li dostupné údaje dostatečně průkazně přínos vysoce inovativního přípravku pro léčbu a splňuje-li vysoce inovativní přípravek ostatní podmínky pro stanovení úhrady a je-li hrazen z veřejných prostředků alespoň v 1 zemi referenčního koše. Při stanovení základní úhrady Ústav postupuje podle § 39c obdobně.
(2) Výše a podmínky dočasné úhrady se stanoví na dobu 12 měsíců a lze je stanovit i opakovaně, nejvýše však třikrát.
§ 39e
Soutěž o nejnižší cenu
(1) Za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků a potravinpro zvláštní lékařské účely a k zajištění účelného vynakládání prostředků zdravotního pojištění, může Ústav vypisovat v referenčních skupinách, do kterých spadají nejméně 3 léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely od nejméně 2 výrobců, soutěž o nejnižší cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely (dále jen "cenová soutěž"). Cenovou soutěž může Ústav vypsat i v referenčních skupinách uvedených v § 39c odst. 3 s cílem zabezpečit i nejnižší doplatek pro pojištěnce. Ústav cenovou soutěž vypíše vždy, požádá-li o její vypsání zdravotní pojišťovna.
(2) Ústav zahájí cenovou soutěž oznámením ve Věstníku Státního ústavupro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oznámení musí obsahovat jasné vymezení referenčních skupin, pro které se cenová soutěž vypisuje a údaj, do kdy je možné podávat nabídky ceny léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely. Lhůta pro podávání nabídek cen činí 30 dní ode dne zveřejnění oznámení.
(3) Nabídky ceny mohou podat osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) a b) (dále jen "navrhovatel"). Nabídka musí obsahovat údaj o názvu nebo obchodní firmě navrhovatele, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresu sídla navrhovatele, název dostupného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován, údaj o lékové formě, velikosti balení, způsobu a cestě podání, navrhované ceně v korunách českých a prohlášení, kterým se navrhovatel zavazuje dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely za navrhovanou cenu na český trh po dobu 12 měsíců ode dne přijetí nabídky.
(4) Nabízené ceny Ústav zveřejní oznámením ve Věstníku Státního ústavupro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup spolu s uvedením lhůty, do které mohou navrhovatelé upravit nabídku. Lhůta pro úpravu nabídky činí 10 dní ode dne zveřejnění podle věty první. Navrhovanou cenu lze pouze snížit.
(5) Do 15 dnů ode dne, k němuž bylo možno podat upravenou nabídku,Ústav vyhodnotí nejnižší nabídku, která musí být nižší než dosavadní výše základní úhrady. Ústav oznámí navrhovateli, který navrhl nejnižší cenu, přijetí jeho nabídky a výsledek zveřejní ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podle přijatého návrhu upraví Ústav základní úhradu referenční skupiny.
(6) V případě, kdy by navrhované ceny ani po úpravě podle odstavce4 nevedly k úspoře finančních prostředků zdravotního pojištění, Ústav cenovou soutěž zruší a její zrušení oznámí ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proti zrušení cenové soutěže nelze podat opravný prostředek.
(7) Od okamžiku doručení oznámení o přijetí nabídky je navrhovatel
povinen cenu, která byla přijata Ústavem, nepřekračovat po dobu následujících
12 měsíců. Ústav navrhovatele zprostí povinnosti stanovené ve větě
první, pokud prokáže, že došlo k takové jím nezpůsobené a předem nepředvídatelné
(8) Pro zahájení, podmínky, průběh a ukončení cenové soutěže se ustanovenízákona o veřejných zakázkách42c) nepoužijí. Odvolání proti výsledkům cenové soutěže nemá odkladný účinek.
§ 39f
Žádost o stanovení maximální ceny a žádost o stanovení výše a podmínek úhrady
(1) Žádost o stanovení maximální ceny nebo žádost o stanovení výšea podmínek úhrady se podává jednotlivě pro každou lékovou formu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely.
(2) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady mohou podat
a) držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, je-li léčivýpřípravek registrován42b), a dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely,
b) dovozce nebo tuzemský výrobce léčivého přípravku, je-li jím dováženýnebo vyráběný léčivý přípravek používán na území České republiky v rámci specifického léčebného programu nebo jiný předkladatel specifického léčebného programu42b),
c) zdravotní pojišťovna.
(3) Žádost o stanovení maximální ceny mohou podat osoby uvedené v odstavci 2 písm a) a b).
(4) Ústav zahájí řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovenívýše a podmínek úhrady i z moci úřední, je-li na stanovení maximální ceny nebo na stanovení výše a podmínek úhrady veřejný zájem.
(5) Žádost o stanovení výše úhrady musí obsahovat
a) název nebo obchodní firmu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,adresu sídla žadatele,
b) název léčivého přípravku, kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravekregistrován,
c) lékovou formu, velikost balení, způsob a cestu podání,
d) u neregistrovaných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštnílékařské účely údaj o jeho složení, léčivé látce s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje,
e) léčebné indikace, pro něž je navrhována úhrada,
f) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie,jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění pro všechny indikace, pro něž je navrhována úhrada, stanovené na základě uvedených objektivních a ověřitelných kritérií,
g) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickouorganizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení,
h) navrhovanou výši úhrady v korunách českých na jednu terapeutickoudenní dávku, navrhované další podmínky úhrady,
i) navrhovanou maximální cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v korunách českých, podléhá-li léčivý přípravek cenové regulaci maximální cenou a tato cena nebyla dosud stanovena, kalkulaci ceny v případě, že cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je usměrněna podle cenových předpisů, popřípadě navrhovanou tržní cenu, jestliže léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely není cenově regulován.
(6) K žádosti žadatel přiloží
a) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění (dále jen "analýza dopadu"),
b) rozdíly v souhrnech údajů o přípravku, je-li přípravek v členskýchstátech Evropské unie registrován národními registracemi a jednotlivé souhrny se obsahově odlišují,
c) seznam států Evropské unie, ve kterých je příslušný léčivý přípraveknebo potravina pro zvláštní lékařské účely dostupný, s uvedením příslušných obchodních názvů, výši výrobní ceny a ceny pro konečného spotřebitele, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředků a čestné prohlášení žadatele, že je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely za uvedených podmínek v jednotlivých zemích obchodován; v případě žádosti o zvýšení ceny, není-li léčivý přípravek na trhu v zemích referenčního koše, může žadatel uvést cenu nejlevnějšího generika ostatních výrobců,
d) základní údaje o nákladech stávajících možností léčby nebo farmakoterapies odhadem dopadů posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na prostředky zdravotního pojištění; odhadované spotřebě a odhadovaném počtu pacientů léčených posuzovaným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely,
e) návrh na stanovení zvýšené úhrady podle § 39b odst. 6 s vymezením, pro které skupiny pacientů či indikací má být stanovena a její odůvodnění,
f) předběžná ujednání se zdravotními pojišťovnami, týkají-li se objemu dodávek, cen nebo úhrad projednávaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, uzavřená ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 3) s držitelem registrace, je-li k takové dohodě výrobcem zmocněn, nebo s výrobcem nebo dovozcem léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely,
g) kopii rozhodnutí o specifickém léčebném programu42b), není-li léčivýpřípravek registrován.
(7) Strukturu údajů a náležitosti dokumentace podle odstavců 5 a 6stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.
(8) Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložitpodklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. a), b), d) a e), pokud posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely je generikem k léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely, jemuž již byla v České republice stanovena úhrada, nebo je s ním v zásadě terapeuticky zaměnitelný, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady. Je-li navrhované použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely odlišné od použití v zásadě terapeuticky zaměnitelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, na který žadatel odkazuje, nebo má být léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely používán s odlišnými cíli farmakoterapie, v odlišných dávkách nebo pro odlišné léčebné indikace, ustanovení věty první se nepoužije.
(9) Žádost o stanovení maximální ceny musí obsahovat údaje a přílohypodle odstavce 5 písm. a) až c) a i) a podle odstavce 6 písm. c), f) a h). Jestliže žadatel současně žádá o stanovení výše úhrady, nepředkládá samostatnou žádost o stanovení maximální ceny, pouze do žádosti o stanovení úhrady uvede, že žádá současně o stanovení maximální ceny.
(10) Žadatel uvedený v odstavci 2 písm. c) přikládá k žádosti pouzepodklady uvedené v odstavci 6 písm. d) až f).
(11) Žadatel, který podal žádost o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady, je oprávněn označit některé z informací obsažených v žádosti nebo v přílohách k žádosti za předmět obchodního tajemství 42d). Za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona nelze označit
a) obchodní název léčivého přípravku a kód přidělený Ústavem, je-liléčivý přípravek registrován, nebo obchodní název potraviny pro zvláštní lékařské účely,
b) identifikaci žadatele,
c) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie,jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění,
d) u neregistrovaných léčivých přípravků údaj o složení léčivého přípravku,léčivé látky s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje,
e) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickouorganizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení podle odstavce 5,
f) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, farmakoekonomických hodnocení, zejména analýzy nákladové efektivity a analýzy dopadu podle odstavce 6,
g) obchodní názvy, cenu, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředků,způsob úhrady nebo její omezení v zemích Evropské unie, kde je léčivý přípravek obchodován podle odstavce 6,
h) srovnání informací obsažených v souhrnech údajů o přípravku podle odstavce 6,
i) podstatné části ujednání o cenách léčivého přípravku nebo potravinypro zvláštní lékařské účely a dobách jejich platnosti obsažené v dohodách se zdravotními pojišťovnami podle odstavce 6,
j) základní údaje o nákladech stávajících možností léčby nebo farmakoterapie,s odhadem dopadů na prostředky zdravotního pojištění, odhadovanou spotřebu a odhadovaný počet pacientů léčených posuzovaným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely.
§ 39g
Řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady
(1) Účastníkem řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovenívýše a podmínek úhrady jsou osoby, které podaly žádost, zdravotní pojišťovny, nejsou-li osobami, které podaly žádost, držitel registrace, jde-li o registrovaný léčivý přípravek, dovozce nebo tuzemský výrobce, jde-li o neregistrovaný léčivý přípravek používaný ve schváleném specifickém léčebném programu, nebo o potravinu pro zvláštní lékařské účely.
(2) Ústav rozhodne o maximální ceně a výši a podmínkách úhrady nejpozdějido 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno; v případě společného řízení o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady činí tato lhůta 165 dnů.
(3) Jestliže navrhovaná maximální cena uvedená v žádosti podané osobamiuvedenými v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) je nižší, než maximální cena zjištěná podle § 39a odst. 2, Ústav žádosti vyhoví.
(4) Při rozhodování o výši a podmínkách úhrady Ústav léčivému přípravkunebo potravině pro zvláštní lékařské účely stanoví základní úhradu podle § 39c. Při stanovení výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely základní úhradu zvýší nebo sníží na základě posouzení podmínek stanovených v § 39b odst. 2 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (§ 39b odst. 7).
(5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jinénávrhy 30 dní od zahájení řízení; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit.
(6) Dojde-li v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo řízenío stanovení výše a podmínek úhrady ke změnám předložených údajů a dokumentace, je žadatel povinen tyto změny neprodleně oznámit Ústavu.
(7) V řízení o stanovení maximální ceny, v řízení o stanovení výšea podmínek úhrady, jakož i v řízení o změně nebo zrušení stanovené maximální ceny nebo stanovené výše a podmínek úhrady, se použijí ustanovení o řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu42e).
§ 39h
Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady
(1) Ústav rozhodnutím stanoví maximální cenu nebo stanoví výši a podmínky úhrady, jsou-li splněny podmínky pro jejich stanovení podle tohoto zákona. Stanovená výše úhrady se nepoužije, pokud cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pro konečného spotřebitele je nižší, než výše úhrady stanovená Ústavem v rozhodnutí; v takovém případě se hradí úhrada pouze do výše ceny pro konečného spotřebitele. Stanovená výše a podmínky úhrady se rovněž nepoužije, pokud zdravotní pojišťovna postupuje podle § 39c odst. 6.
(2) Není-li rozhodnutí vydáno ve lhůtách stanovených tímto zákonem,může osoba která podala žádost o stanovení maximální ceny, uvést léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh za cenu, kterou navrhla v žádosti.
(3) Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovenívýše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení je vykonatelné od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozhodnutí nabylo právní moci.
§ 39i
Změny rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovenívýše a podmínek úhrady
(1) Ústav rozhodne o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v
a) § 39f odst. 2 písm. a) a b), pokud jde o maximální cenu,
b) § 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o stanovení výše a podmínek úhrady.
(2) Ústav rozhodne z moci úřední o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, jestliže vyšly najevo nové, nebo dříve neznámé skutečnosti, které jsou způsobilé ovlivnit stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady. Změnu provede Ústav neprodleně, jestliže předpokládaná úspora prostředků zdravotního pojištění pro v zásadě zaměnitelné léčivé přípravky je vyšší než 50 000 000 Kč ročně, jinak v rámci pravidelné revize systému úhrad jedenkrát ročně.
(3) Ústav rozhodne o snížení, popřípadě o změně podmínek úhrady též,je-li toto snížení součástí opatření schválených vládou k zajištění finanční stability systému zdravotního pojištění42f). Úhradu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely Ústav upraví v nezbytném rozsahu, postupně od referenčních skupin částečně hrazených, po referenční skupiny léčivých přípravků život zachraňujících.
(4) Při řízení o změně se postupuje podle § 39g a 39h obdobně.
§ 39j
Zrušení rozhodnutí o stanovení maximální ceny a rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady
(1) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny
a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b),
b) z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku,nebo u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program,
c) z moci úřední v případě změny cenové regulace stanovené cenovým předpisem23c),nebo
d) z moci úřední, jestliže léčivý přípravek není dodáván déle než 12 měsíců na český trh.
(2) Ústav rozhodne o zrušení výše a podmínek úhrady a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a), b) nebo c), b) z moci úřední, pokud byla zrušena registrace léčivého přípravku, u neregistrovaného léčivého přípravku byl ukončen specifický léčebný program, léčivý přípravek není dodáván na český trh více než 12 měsíců, nebo pokud osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí, nesplní povinnost uvedenou v § 39m odst. 2.
(3) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nejpozději ve lhůtě 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno.
§ 39k
Mimořádné prodloužení lhůty
V případě mimořádně velkého počtu žádostí o zvýšení maximální cenymůže Ústav lhůtu uvedenou v § 39g odst. 2 prodloužit usnesením o 60 dnů, a to pouze jednou. Žadateli a osobám uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) a b), nejsou-li žadatelem, oznamuje Ústav prodloužení lhůty před jejím uplynutím.
§ 39l
Pravidelná revize systému úhrad
(1) Ústav pravidelně hodnotí nejméně jedenkrát ročně soulad stanovenévýše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely s tímto zákonem, a to zejména splnění očekávaných výsledků a důvodů farmakoterapie [§ 39f odst. 5 písm. f)], účelnost stanovení referenčních skupin, výše základní úhrady, podmínek úhrady, hodnocení klinické a nákladové efektivity a porovnání s původními cíli farmakoterapie.
(2) Ústav pravidelně vyhodnocuje údaje získané z vlastní činnosti a od třetích osob a zjištěný stav úhrad.
(3) Na základě poznatků získaných podle odstavců 1 a 2 Ústav zpracovávárevizní zprávu včetně návrhu na úpravu referenčních skupin a postupuje podle § 39f odst. 4, § 39i nebo § 39j odst. 1 písm. b).
§ 39m
Poskytování informací
(1) Po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady je osoba, na jejíž žádost bylo rozhodnutí vydáno (dále jen "držitel rozhodnutí"), povinna neprodleně
a) poskytovat Ústavu informace způsobilé ovlivnit podmínky pro stanovenoumaximální cenu nebo výši a podmínky úhrady podle § 39b odst. 2 písm. a), c) a f) až i),
b) vyhovovat dožádáním Ústavu týkajícím se údajů uvedených v písmenua),
c) informovat Ústav o změně údajů nezbytných pro zajištění součinnostiÚstavu s držitelem rozhodnutí (například telefon, fax, adresa elektronické pošty).
(2) Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximálníceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci před 31. lednem 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2013 a poté každých 5 let. Osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, které nabylo právní moci po 31. lednu 2010, je povinna předložit Ústavu údaje v rozsahu stanoveném v § 39f odst. 5 a 6 do 31. ledna 2018 a poté každých 5 let.
(3) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2 platí pro zdravotní pojišťovny obdobně.
§ 39n
Zveřejňování informací
(1) Ústav zveřejňuje, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,
a) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařskéúčely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší stanovené maximální ceny s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny, a s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny,
b) seznam léčivých přípravků zařazených do referenčních skupin, výši základních úhrad referenčních skupin nebo výši úhrad nezařazených léčivých látek, nelze-li léčivý přípravek zařadit do referenční skupiny, s odůvodněním, jak byly základní úhrady stanoveny,
c) revizní zprávu shrnující odůvodněné poznatky a vyhodnocené údajepodle § 39l.
(2) Ústav jedenkrát za rok sděluje Komisi Evropské unie
a) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely,jejichž maximální cena byla stanovena ve sledovaném období, s uvedením její výše,
b) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely,u kterých byla maximální cena ve sledovaném období zvýšena, s uvedením její výše,
c) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařskéúčely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny.
(3) Ústav umožní na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby nahlížetdo dokumentace, která byla předložena s žádostí o stanovení maximální ceny a stanovení výše a podmínek úhrady a která byla pořízena v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady. Údaje označené při podání žádosti jako předmět obchodního tajemství Ústav neposkytne ani jinak nezveřejní.
(4) Jestliže žadatel dodatečně zveřejní některé informace, které označilpodle § 39f odst. 11 za předmět obchodního tajemství, nelze tyto informace nadále za předmět obchodního tajemství považovat; o tom je povinen žadatel Ústav vyrozumět.
(5) Informace považované za předmět obchodního tajemství podle tohotozákona může Ústav poskytnout na vyžádání pouze správním orgánům pro potřeby hodnocení cenové regulace, stanovení maximálních cen a výše a podmínek úhrady nebo v souvislosti s jejich správní, kontrolní nebo sankční činností, jakož i soudům a orgánům činným v trestním řízení. Na vyžádání poskytne tyto informace také Komisi Evropské unie.
42a) Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích).
42b) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42c) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
42d) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
42e) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
42f) Například § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Dosavadní části šestá až dvanáctá se označují jako části sedmá až třináctá.".
30. V § 42 odst. 3 se slova "omezeními stanovenými v příloze č. 2 tohoto zákona" nahrazují slovy "podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ústavu o výši a podmínkách úhrady".
31. V § 43 odstavec 2 zní:
"(2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na zdravotní péči poskytnutou tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn.".
32. V § 46 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 46a zní:
"(2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná
a) pro zdravotnická zařízení lékárenské péče,
b) pro zdravotnická zařízení Vězeňské služby České republiky46a),
c) v případech rozšíření sítě již smluvního zdravotnického zařízenízdravotnické záchranné služby,
d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče,pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.
46a) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
33. V § 46 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) V případě změny právní formy zdravotnického zařízení se výběrovéřízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče.
(4) Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna nebo zdravotnické zařízení oprávněné poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru.".
34. V § 49 odstavec 2 zní:
"(2) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většinavšech členů komise. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce příslušné zdravotní pojišťovny. O průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení pořadí přihlášek s uvedením počtu získaných hlasů.".
35. V § 51 odst. 1 se za slova "přístupu k pacientům," vkládají slova "k přístupu zdravotnického zařízení v oblasti zvyšování bezpečí pacienta a kvality péče,".
36. V § 52 odstavec 1 zní:
"(1) Vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2.".
37. V § 52 odst. 2 větě první se slova "a ke stanoviskům vyhlašovatele" zrušují a ve větě druhé se slova "a stanovisko vyhlašovatele nezakládají" nahrazují slovem "nezakládá".
38. V § 53 odst. 1 se za větu první vkládá věta "Ve správním řízení zahajovaném na návrh pojištěnce se rozhoduje též ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení regulačních poplatků, které se započítávají do limitu podle § 16b a doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen." a na konci textu věty třetí se doplňují slova "s výjimkou rozhodování o vracení přeplatku na pojistném, snížení záloh na pojistné a hrazení částek podle § 16b".
Čl.LXV
Přechodná ustanovení
1. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do dne nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení maximální ceny podle tohoto zákona. Maximální ceny stanovené podle dosavadních cenových předpisů pro léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které na základě cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona nepodléhají cenové regulaci maximální cenou, platí až do vydání cenového předpisu podle tohoto zákona.
2. Držitel rozhodnutí, výrobce nebo dovozce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je povinen podat žádost o stanovení maximální ceny do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely podle cenového předpisu vydaného podle tohoto zákona podléhají regulaci maximální cenou a maximální cena nebyla stanovena podle dosavadních cenových předpisů. Úhrada stanovená pro tento léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely zaniká prvním dnem po uplynutí 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v této lhůtě nebyla podána žádost o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady.
3. Výše a podmínky úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštnílékařské účely stanovené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za výši a podmínky úhrady podle tohoto zákona až do nabytí právní moci rozhodnutí Ústavu o stanovení výše a podmínek úhrady.
4. Řízení o stanovení maximální ceny pravomocně neukončená ke dni účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
5. Ústav do 180 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí řízení o snížení maximální ceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, které k 31. prosinci 2007 překračovaly omezení uvedené v § 39a odst. 2.
Zdroj dat: 
