Zákon č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č.
42/1994 Sb., zákona
č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995
Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona
č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 113/1997 Sb.,
zákona
č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997
Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000
Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona
č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000
Sb., zákona č. 492/2000 Sb.,
zákona
č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002
Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,
zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003
Sb., zákona č. 425/2003 Sb.,
zákona
č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004
Sb., zákona č. 281/2004 Sb.,
zákona
č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 168/2005 Sb.,
zákona
č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005
Sb., zákona č. 377/2005 Sb.,
zákona
č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006
Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,
zákona
č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007
Sb. a zákona č. 181/2007 Sb.,
se mění takto:
13. V
§ 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu
19b); vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.".
Poznámka pod čarou č. 19b zní:
15. V
§ 14 odst. 6 větě první se slova " , která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu
19b) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu
19c) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu" nahrazují slovy "stanovené jako polovina průměrné mzdy".
Poznámka pod čarou č. 19c se zrušuje.
19. Za
§ 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
"§ 15a
Maximální vyměřovací základy
(1) Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistnéhoje částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán
a) jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářnímroce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancemz úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (
§ 17); tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.
(4) Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, kterápřesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce 2 písm. a).
(5) Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činnépro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.
(6) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 5, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením podle odstavce 3.
(7) Zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečněčinná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle
§ 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
(8) Ustanovení tohoto zákona o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se nepoužijí pro rozhodná období po roce 2007.".
20. V
§ 17 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Přeplatek podle
§ 15a odst. 2 písm. b) vrátí okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele podle
§ 15a odst. 3; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé platí přitom obdobně. Nárok na vrácení přeplatku zaniká, nebyla-li žádost o vrácení přeplatku podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnanci se do částky maximálního vyměřovacího základu zahrnují nejdříve vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pojistného.".
23. V
§ 23b se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatněvýdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.".