Zvažovaný nárůst sociálního pojištění OSVČ o 60 % kritizuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), podle které jde o radikální navýšení, které vyžene část podnikatelů do šedé zóny.
Jak by se mohly zvýšit odvody
Z řad vládní koalice zaznívá, že by se měly zvýšit odvody OSVČ. Ve hře je zvýšení minimálního vyměřovací základu u sociálního pojištění ze stávajících 25 % průměrné mzdy na 40 %. Při stávající průměrné mzdě by to znamenalo zvýšení minimálního sociálního pojištění na 4709 Kč. Všechny OSVČ, bez ohledu na zisk, by tak musely platit minimálně 4709 Kč na sociálním pojištění. Tato změna by se tak dotkla hlavně OSVČ s minimálními zálohami, kterých je podle odhadů České správy sociálního zabezpečení 30 až 40 % a kterým by pojistné vzrostlo o 60 %.
Druhou alternativou je pak zvýšit vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, který se nyní počítá jako 50 % zisku. Podle návrhu by se měl zvýšit až na 70 %.
Podnikatelům se zvýšení odvodů nezamlouvá
S nárůstem pojistného ovšem nesouhlasí AMSP ČR, podle které jde o radikální navýšení odvodů, které v současné složité ekonomické situaci ještě více zneklidní podnikatelský segment. Opět to zneatraktivní podnikání pro začínající podnikatele a do jisté míry ‚otráví‘ ty stávající. V důsledku ‚otrávení‘ živnostníků bude jejich počet klesat, stejně tak můžeme předpokládat, že část podnikání se přesune do šedé zóny,
komentoval Josef Jaroš, předseda AMSP ČR.
Podle Pavly Břečkové, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR, by navrhované změny mohly narušit křehkou rovnováhu mezi odvodovou stránkou věci na jedné misce vah a břemenem spojeným s podnikáním na druhé. Odvody navíc nejsou pro OSVČ nijak nízké, odvíjejí se přece od jejich příjmu, není tedy pravdou, že se bavíme o minimální částce, tj. v současnosti cca 6000 Kč. I tak to není částka nijak zanedbatelná, odvíjí se od průměrné mzdy a vyvažuje například ručení celým majetkem v případě OSVČ nebo také nenárok na placenou dovolenou či na nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci a další. Zejména je ale třeba opětovně a konzistentně odmítnout srovnávání živnostníků a zaměstnanců. Jsou to dvě odlišné skupiny, které spolu nemají nic společného. Jde o závislou činnost a nezávislou činnost – každá má zcela jiné a zásadní právní dopady na jednotlivce,
uzavřela Břečková.
