Ministerstvo financí přistoupilo kvůli skokovému růstu cen nafty a benzínu ke kontrole prodejních cen pohonných hmot. Podle dosavadní analýzy pumpaři nepřiměřené marže nemají a převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze.
Pumpaři nemají nepřiměřené marže
V reakci na skokový nárůst cen benzínu a nafty na totemech čerpacích stanic začalo ministerstvo financí kontrolovat prodejní ceny pohonných hmot, a to formou cenového reportingu čerpacích stanic na denní bázi. Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze.
Analýza ukázala vyšší volatilitu prodejních cen, kterou lze ale podle ministerstva s ohledem na mechanismus cenotvorby považovat za pochopitelnou, protože většina čerpacích stanic po obdržení dodávky pohonných hmot zná cenu někdy až za 30 dnů a musí v současném nestabilním prostředí na cenové výkyvy operativně denně reagovat. Jak doplnilo ministerstvo, průměrné marže v březnu se nakonec zřejmě výrazněji neodchýlí od únorových marží. Ministerstvo proto zatím nepřistoupí k cenové regulaci formou zafixování maximální výše marží.
Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů. U vývoje cen pohonných hmot jsme viděli paniku na burzách, která se promítla na totemy čerpacích stanic a rozšířila se i mezi spotřebitele, kteří se začali masivně předzásobovat,
komentoval ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že v monitoringu cen bude ministerstvo zatím pokračovat.
