Hlavní navigace

Pracovníci na dohody získají nárok na dovolenou. Jaké podmínky musí splnit?

10. 10. 2022

Sdílet

10.10.22 /2x/ Dovolená, moře, volno, podnikatel, stres, práce Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed

Lidé pracující na dohody o provedení práce či o pracovní činnosti mají nově získat nárok na dovolenou. Musí však splnit stejné podmínky jako zaměstnanci.

Dohodáři získají nárok na dovolenou

Návrh novely zákoníku práce počítá kromě jiného s tím, že pracovníci dělající na DPČ či DPP získají nárok na dovolenou. Obecná právní úprava dovolené v § 211 až 223 zákoníku práce, která specifikuje právo na dovolenou u zaměstnanců v pracovním poměru, má totiž nově platit také na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohodářům tak automaticky ze zákona při splnění stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou.

Vzhledem k tomu, že ale u DPP a DPČ zákoník práce nestanoví žádnou týdenní pracovní dobu ve smyslu § 79 a 80 zákoníku práce, což je důležité pro určení délky dovolené, nově bude stanoveno, že výhradně pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na základě DPČ sjednaný rozsah práce podle § 76 odst. 4 zákoníku práce a u zaměstnanců pracujících na základě DPP činí pro účely dovolené týdenní pracovní doba 10 hodin týdně. Jestliže bude u DPČ ujednán rozsah pracovní doby “až 20 hodin týdně“, bude týdenní pracovní doba pro účely dovolené brána jako zmíněných 20 hodin.

Jaké podmínky budou muset dohodáři splnit

Aby pracovník na dohodu nárok na dovolenou získal, musí splnit stejné podmínky jako zaměstnanci. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu tedy musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby (tj. zaměstnanec pracující na základě DPP tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 40 hodin v příslušném kalendářním roce). Aby právo na dovolenou vzniklo, musí být obě tyto podmínky splněny kumulativně.

Výpočet délky dovolené bude záviset na:

  • konkrétní délce týdenní pracovní doby zaměstnance,
  • počtu celých odpracovaných násobků této týdenní pracovní doby v daném kalendářním roce,
  • výměře dovolené.

Délka dovolené se určí dle § 213 zákoníku práce tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. K výpočtu se použije tzv. „univerzální vzorec“ ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené.

Příklady uvedené v důvodové zprávě

Příklad 1

Zaměstnanec pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kterou měl uzavřenou od 1. 6. do 30. 9. se sjednaným rozsahem pracovní doby 16 hodin týdně, odpracoval pro účely dovolené 288 hodin, tedy 18násobek své 16hodinové TPD, za což mu při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 23 hodin dovolené (18/52 × 16 × 4 = 22,15).

Příklad 2

Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce v kalendářním roce odpracoval pro účely dovolené 152 hodin, tedy 15násobek své 10hodinové týdenní pracovní doby, za což mu při výměře 4 týdnů vzniklo právo na 12 hodin dovolené (15/52 × 10 × 4 = 11,54).

Příklad 3

Zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce uzavřené na dobu určitou od 5. do 11. 9. odpracoval pro účely dovolené 32 hodin. Poněvadž jeho pracovněprávní vztah nepřetržitě netrval alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec nadto ani neodpracoval alespoň 4násobek své týdenní pracovní doby (40 hodin), tj. nesplnil ani jednu z podmínek podle § 213 odst. 3 zákoníku práce, právo na dovolenou mu z tohoto pracovněprávního vztahu vůbec nevznikne.

Kdy má ke změně dojít

Navrhovaná účinnost změn je první den kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Reálně tak ke změnám může dojít nejdříve během příštího roku.

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.