Při hodnocení nároku na starobní důchod a jeho výši hraje roli nejen doba zaměstnání nebo podnikání, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Patří sem například péče o dítě, evidence na úřadu práce a za určitých podmínek také doba studia.
Neplatí to ale automaticky. Rozhodující je, v jakém období, tedy v jakých letech bylo studium absolvováno.
Studium jako náhradní doba pojištění
Studium není obdobím, za které by bylo standardně odváděno sociální pojištění. Přesto se v některých případech započítává jako tzv. náhradní doba pojištění. Tento princip umožňuje zohlednit dobu, kdy jednotlivec například nemohl vykonávat výdělečnou činnost, ale i přesto se připravoval na budoucí povolání, tedy studoval.
Podle současné právní úpravy se však studium uznané jako náhradní doba pojištění týká pouze období před 1. lednem 2010. To znamená, že pokud někdo studoval vysokou nebo střední školu před tímto datem, může se mu doba studia započítat do potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod.
Jak je to se studiem po roce 2009?
Studium zahájené po 31. prosinci 2009 už není považováno za náhradní dobu pojištění, a proto se do důchodu nezapočítává. Doba strávená studiem po tomto datu nemá tedy přímý vliv na nárok na důchod ani na jeho výši.
Omezení i u studia před rokem 2010
Ani studium před rokem 2010 není zohledněno v plné délce. Podle zákona lze jako náhradní dobu pojištění uznat maximálně šest let studia, a to pouze od dosažení 18 let věku pojištěnce. Pokud tedy někdo studoval déle než šest let po dovršení plnoletosti, zbytek této doby se již do důchodového pojištění nepočítá.
Vliv studia na výši důchodu
Jelikož za dobu studia není odváděno pojistné, tato doba neovlivňuje přímou výši starobního důchodu. Studium před rokem 2010 může přispět k celkové potřebné době pojištění pro vznik nároku na důchod, ale nezvyšuje výši samotné důchodové částky.
Odborný zdroj: cssz.cz
