Hlavní navigace

10 tipů na to, co se v podnikání odnaučit, abyste nešli z kola ven

Jana Bohutínská

Naučit se něco nového je jedna věc, ale jak se zbavit toho, co má člověk v práci zažité a už to nefunguje? Proč odbourat návyky, které patří do starého železa?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ve světě práce plném rychlých změn jsou staré návyky brzdou. Lpět na tom, co se podnikatelé naučili v mateřské školce, je jako jet tvrdohlavě na mrtvém koni.

1. Učte se a také zapomínejte

O nutnosti neustále se učit a rychle se adaptovat na změny, které ovlivňují způsoby, jak lidé pracují, už není pochyb. Právě učenlivost považujeme za klíčovou kompetenci budoucnosti, prorokuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česko a Slovensko. Jen ten, kdo se bude umět přizpůsobit rychlým změnám na trhu práce a naučí se používat nové technologické a digitální postupy, bude podle ní v budoucím světě práce úspěšný. Vždyť komunikace, spolupráce, řešení problémů, adaptabilita, vytrvalost a především schopnost naučit se v proměnlivém prostředí nové věci jsou podle ManpowerGroup klíčové měkké dovednosti budoucnosti.

Učení však má i druhou stránku: potřebu ledacos ze stávající zaběhnuté praxe se odnaučit a opustit. A často to dokonce úplně zapomenout, což může být ještě těžší než zkusit něco nového. Při příležitosti lednového Světového ekonomického fóra v Davosu na to poukázala Kathy Bloomgarten z poradenské firmy Ruder Finn. Tvrdí, že když se diskutuje o budoucnosti práce, téma, co se odnaučit, na co definitivně zapomenout, se přehlíží. Přitom jde o dost. O to, že zaměstnanci často musí zapomenout celé popisy pracovních míst, které původně podepsali ve své pracovní smlouvě, musí zapomenout, co jejich práce doteď obnášela a také způsoby, jak svou práci dosud vykonávali. Podle ní se to ovšem týká i leadershipu. Ten zaměřený čistě na finanční stránku byznysu je podle ní passé – a nemá smysl na něm lpět.

2. Položte si tři důležité otázky

Firmám i zaměstnancům Kathy Bloomgarten doporučuje klást si konkrétně následující tři otázky a hledat na ně v praxi odpovědi:

  • Jak poznáme, co je zastaralé?
  • Jak narušíme zastaralé způsoby práce?
  • Jak se postavíme k výzvě a zmapujeme nové cesty k budoucnosti v obchodu a podnikání?

Není to snadné, protože to také znamená hodit do koše to, k čemu zpravidla vedla léta tvrdé dřiny. Jenže i ta nejvymazlenější internetová kavárna stejně skončila pod drnem, když se internet dostal téměř do každé domácnosti a pak do chytrých mobilů. A i té nejúspěšnější videopůjčovně, co měla na skladě největší filmové pecky, zlomily krk nové způsoby, jak lidé konzumují filmy. Kathy Bloomgarten připomíná i příklad Jeffa Bezose a současnou podobu jeho Amazonu. Kde by podnikatel byl, kdyby nostalgicky trval na tom, že bude prostě jen online knihkupec? Čtěte také více o tom, jak Podnikání frčí. Loni s ním začalo nejvíce lidí za posledních 6 let.

3. Vedete? Tak měňte pravidla hry

To všechno podle ní také mění způsoby, jak se formují týmy, jak firmy hledají talenty nebo jak utvářejí hierarchie. A tak, jak připomíná, se už ani u lídrů necení jen ojedinělé záblesky geniality, ale zaměření na průkopnické změny, které přinesou dlouhodobější dopady.

Odráží se to i v tom, že zatímco dříve si lídryně a lídři klidně mohli nechat své politické a sociální přesvědčení pro sebe, dnes mají mnohem širší společenskou odpovědnost – řeší téma inkluze a diverzity, životní prostředí, globalizaci, vznik pracovních míst a další oblasti. Musí na to být připravení, ukazovat odvahu i svou transparentní hodnotovou orientaci, podle níž se řídí a jednají; a měnit pravidla hry.

4. Chcete, aby se děly zázraky? Obětujte pohodlí

Něco se odnaučit také nutně znamená vylézt ze své komfortní zóny úplně stejně, jako je nutné z ní vyskočit v případě samotného učení. Opustit komfortní zónu sice nebývá snadné a pohodlné, ale také se mimo ní dá znovu nalézt radost z práce, pokud se jí už nedostává. Je v tom také ochota opustit to, co už v práci nefunguje, a hledat nové, ve změněném prostředí lépe funkční a přínosnější postupy. Své o tom ví také majitel truhlárny Petr Šilhánek. Podívejte se, jak podniká:

daně_I.fáze

Historie naznačuje, že lidé, kteří zpochybňují status quo – jako Isaac Newton a Albert Einstein – často přicházejí s velkým vynálezem, motivuje navíc Vineet Nayar, zakladatel nadace Sampark Foundation, která se v Indii věnuje vzdělávání, v časopise Harvard Business Revue. Podle něj má vedení firem, jak stárne, tendenci, nechat se jako nějakou silnou gravitační silou držet ve své zóně pohodlí. A pak se diví, kam zmizela magie, kterou ve své práci kdysi nacházeli. Nebo že jim dokonce ujel vlak.

5. Hledáte pomoc? Zkuste postoj začátečníka

Zatímco ve velkém měřítku znamená odnaučování často změnu směřování celých organizací, v malém to může znamenat „jen“ proměnit svou každodenní pracovní rutinu. S odnaučováním má ostatně každý bohaté zkušenosti a začal s ním od nejútlejšího dětství, když se odnaučil z bodu A do bodu B přemisťovat plazením a postavil se nebo místo čůrání do plenek začal chodit na nočník.

Překonat dosavadní praxi, aby se člověk naučil něco dalšího, posunul se dál a netrpěl přitom melancholií z toho, co končí, je nedílnou součástí učení. S postupem času a zkušeností však může být takový postup čím dál složitější. A to s ohledem na to, jak vzrůstá hrdost na vlastní dosažené podnikatelské úspěchy, což patří i mezi prvky, jež formují lidskou identitu. Duch začátečníka obsahuje mnoho možností, duch experta jich obsahuje málo, pojmenoval to však ve své oblasti učitel zenu Sunrju Suzuki. Jeho myšlenka se dá přenést i do podnikání, protože představuje výchozí bod pro kreativitu, tvořivost, bez níž se žádné změny, žádné učení a žádné aha efekty většinou neobejdou.

A 5 dalších tipů na to, co se odnaučit v přístupu k lidem

6. Rozvíjejte talenty: V průběhu několika posledních desetiletí se stali ze zaměstnavatelů pouzí konzumenti práce místo toho, aby talenty rozvíjeli. Firmy se musí posunout od „spotřebovávání“ práce k budování talentů, tvrdí Jaroslava Rezlerová. Vytvářet pracovní místa už podle ní nestačí. Zaměstnancům je potřeba nabídnout dlouhodobý a perspektivní kariérní růst. Čtěte více o tom, že i Malý zaměstnavatel může mít výhody. Jak lákat lidi, když je nemůžete přeplatit?

7. Kdo pauzíruje, není flákač: Jestli má kandidát v životopise několikaměsíční kariérní pauzu, už to není flákač, co si někde válí šunky. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr a naplánuje si volno, které stráví odpočinkem či cestováním, není na tom nic zvláštního, nutnost obratem nastoupit do nového místa je závislá pouze na potřebách a preferencích dotyčného, vysvětluje Ladislav Kučera, výkonný ředitel personálně poradenské společnosti Hays pro Českou republiku a Rumunsko.

8. Budoucnost v křišťálové kouli: Snaha předvídat budoucnost lineárně podle současné a minulé zkušenosti je čím dál pofidérnější zábava. Vždyť v rychlém tempu vznikají nové pracovní pozice, nová odvětví ekonomiky, vyvíjejí se technologie a se starou zkušeností už si nevystačí ani podnikatelky a podnikatelé, ani jejich zaměstnanci. Nutná je flexibilita. Čtěte více o tom, Jak plánovat a jít za tím, aby vzrostla šance, že se plány vydaří?

9. Flexibilita jako nutnost: Odnaučit se je potřeba také rezistenci vůči flexibilitě, ať už jde o flexibilní formy práce, myšlení, o rychlé změny, rychlé rozhodování atd. Flexibilita, přizpůsobivost – sice už roky plní pracovní inzeráty trochu jako klišé, ale dnes je v práci potřebná jako kyslík při dýchání. Pro šéfy i zaměstnance.

10. Šedesátka je nová třicítka: Nevěř nikomu, komu je nad třicet, tvrdil sice John Lennon, v byznysu je to už ale „out“. Stárnoucí populace s sebou nese i nutnost změnit úhel pohledu a nevidět ve vyšším věku zátěž, ale příležitost. Podle zkušeností z Hays stejně fungují mezigenerační týmy z hlediska výkonu lépe než jednogenerační týmy jakéhokoliv věku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).