Hlavní navigace

2020: Zamávejte komfortu a místo předsevzetí řešte, co se chcete naučit

Jana Bohutínská

„Co plánuješ na příští rok?“ Otázka příznačná pro start nového roku. Jak tedy zacházet se svými vizemi, cíli a plány, aby se šance na jejich realizaci zvýšila?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Předpokladem je odvaha hnout se z pohodlí komfortní zóny. Odvaha učit se něco nového. A najít to, co se v podnikání nejen „musí“, ale především přináší radost.

Přiznejte si svůj styl

Je lepší si formulovat své vize, cíle a konkrétní plány pro rok 2020, nebo je prospěšnější se na to tentokrát vykašlat? Dá se říci, že má každý svůj styl. Někdo si své vize, cíle a plány v různých časových horizontech pečlivě zapisuje a každý den odškrtává krůčky, které ho po cestě, kterou před sebou vidí, postupně vedou vpřed. Jiný má jenom hrubý obrys, možná má před očima motivační vizi, kterou ale tolik nepřeklápí do konkrétních cílů a plánů nebo přesných akčních kroků. A někdo na tyhle věci úplně kašle nebo to o sobě a svém osobním i podnikatelském stylu alespoň nahlas tvrdí.

Brát se to ale dá i jako experiment. Kdo pečlivě formuluje plány, může tentokrát zkusit skočit do nového roku bez nich. Kdo nikdy žádné nemá, nejlépe zjistí, co by mu přinesly, když si je jednou pro změnu promyslí a zformuluje. Kdo je má jen zběžně načrtnuté, může je letos více propracovat.

Hněte se z komfortní zóny

Na vize a s nimi související cíle a plány se totiž nabízí pohled také skrze komfortní zónu. To je oblast, kde člověk všechno zná, všechno mu jde, a nic moc se proto také nenaučí. Kdo se chce něco nového naučit, v něčem se trochu zlepšit nebo posunout, musí z komfortní zóny vystoupit a odvážit se do zóny učení. Odvážit se ke skoku – a někdy to chce hodně odvahy i disciplíny, protože v komfortní zóně to bývá velmi pohodlné.

K takovému vykročení jsou právě vize, cíle a plány užitečné. Nejsou cenné samy o sobě, ale proto, že ukazují kudy jít, jaké mety přitom zdolávat a jak konkrétně postupovat. Vize (něco jako pohlednice z cíle) přitom motivuje a také pomáhá překonávat překážky, přestát chvíle mírné slabosti i hlubších propadů, když se něco nedaří. Na druhou stranu, pokud se někdo na své vizionářství, formulaci cílů a plánování až moc upíná, příliš na nich lpí, může pro něj být nejlepší cesta z komfortní zóny vykročení bez plánu, trochu naslepo, ale s o to větší otevřeností a citlivostí pro příležitosti, které se cestou objevují. Jak na nový rok na sociálních sítích si přitom přečtěte v článku Začátek roku na sociálních sítích? Pracujte s předsevzetími, ale nepřežeňte to.

Najděte, v čem se chcete rozvíjet

Detekovat oblasti, kde se podnikatel či podnikatelka nebo jejich práce a byznys potřebují rozvíjet, kde je příliš stojatých vod a pohodlného bahýnka, je proto dobrý výchozí bod k formulaci vizí, cílů a plánů pro příští rok. Nebo pro odhodlání vzít na sebe dobrovolně do příštího roku nějaký nový závazek.

Takové oblasti lze najít pomocí touhy něčeho nového dosáhnout, pomocí zvídavosti, která nutí něco nového objevit a poznat, ale také s pomocí rychlé reflexe toho, co se dosud nebo alespoň vloni povedlo – a i s pomocí revize stávajících slepých skvrn. Vypsat si pak takové oblasti na papír není od věci, přestanou totiž strašit v hlavě. V tomto případě navíc ještě přeci jen trochu platí: „co je psáno, to je dáno“ a zapsané věci mají také o něco větší šanci na úspěšnou realizaci. Lepší pak je jeden cíl s pár kroky než megalomanský seznam – i když i tady opět platí, že každému vyhovuje něco trochu jiného.

Berte to jako závazek

Vypsat si na papír (nebo do dokumentu na notebooku či počítači), čeho chce člověk příští rok dosáhnout, je jedna věc. A skutečně plnit všechno, co si předsevzal, věc druhá. Považovat svá předsevzetí za svůj osobní závazek tak může pomoci. Posílit závazek lze třeba formou sdílení – je možné o svých plánech někomu říct a pravidelně ho informovat o svém pokroku, což v postupu kupředu pomáhá. A takto může posloužit i týmová spolupráce.

Užitečné je také určit si nějaké milníky, malá vítězství, ke kterým celá snaha průběžně směřuje. Jsou motivační, odměňující a povzbudivé. Na druhou stranu, zatímco vize může být trvalejší a dlouhodobější, cíle a plány by měly být také dostatečně flexibilní na to, aby se mohly změnit podle toho, jaké příležitosti se v průběhu času objeví. Nemá většinou smysl držet se urputně plánu za každou cenu, i když evidentně přestal být funkční a aktuální. A kdo pro příští rok plánuje teprve založit živnost, více informací získá v článku Nový rok a nové předsevzetí – založit si živnost. Jak na to?

Když vás to netěší, jděte od toho

Mnozí zaměstnavatelé dnes se vší vážností řeší u zaměstnanců štěstí v práci. To, že má být práce, které se lidé den za dnem a rok za rokem věnují a v níž tráví zásadní část svého života, smysluplná a přinášet radost, je už mnohde ve firmách podobně vážným a respektovaným tématem jako tvrdá čísla. Mít svůj vlastní byznys nebo podnikat na volné noze a trápit se u toho, je podobně absurdní, jako zatvrzele denně jíst jídlo, po kterém se jedlíkovi pravidelně a nesnesitelně zvedne žaludek.

Pokud se tedy přes úžasnou vizi nedaří za ní jít a promítnout ji do jasných cílů a realizovaných kroků, je namístě zvážit, zda je to přesně to, co svému autorovi nebo autorce skutečně dělá radost. Není to jen rutina a s ní související pocit bezpečí, co cíle a plány podmiňuje? Není to vnitřní pocit povinnosti, vnitřní hlas, který našeptává „tohle musím!“, co podmiňuje cíle a plány? Čí je vize, za kterou podnikatel či podnikatelka kráčí, je opravdu jejich? I radost (a další pozitivní emoce) z postupné a často mravenčí realizace vizí, cílů a plánů je totiž podstatným kritériem pro jejich formulaci a rozhodování, kudy se vydat. Emoce tak slouží jako průběžná zpětná vazba.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).