Hlavní navigace

Vláda chce 3. a 4. vlnu #EET, a to navzdory nemožnosti kontrolních nákupů

Daniel Morávek

Součástí novely zákona o evidenci tržeb je i zavedení EET pro řemeslníky a spol. Jak však upozorňují někteří odborníci, 3. a 4. vlna EET nedává smysl.

Doba čtení: 6 minut

Podle odborníků navíc nebude třetí a čtvrtá vlna fungovat ani ve smyslu fiskálního očekávání, jelikož zájem neevidovat je na straně zákazníka. Navíc kontrolní nákupy a obecně možnosti kontroly jsou u těchto segmentů hodně omezené.

3. a 4. vlna se EET nevyhne

Novela zákona o evidenci tržeb, která zavádí možnost offline evidence tržeb či snižuje DPH na vybrané služby a zboží, opětovně zavádí tzv. 3. a 4. vlnu EET (například lékaři, právníci, účetní, řemeslníci, kadeřníci apod.), jejíž náběh zrušil Ústavní soud. Důvodem bylo, že toto ustanovení bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (z hlediska významu pro narovnání podnikatelského prostředí, možné konkurence s jinými podnikateli a pro zavedení elektronické evidence – tzv. objektivní podmínky nezávislé na způsobilosti nositele základního práva podnikat).

Ačkoli ministerstvo financí tvrdí, že zavedení 3. a 4. fáze evidence tržeb navrhuje na základě provedení analýzy hodnocení dopadů regulace, zároveň ve zprávě RIA píše, že „vymezení okamžiku vzniku evidenční povinnosti vůči těmto tržbám proto bude předcházet analýza dopadů na jednotlivé poplatníky spadající do této fáze a realizace případného zproštění evidenční povinnosti formou změny zákona nikoliv prostřednictvím nařízení vlády“. Na dotaz, zda už analýza existuje a zda vůbec bude existovat, ministerstvo financí do doby vydání článku serveru Podnikatel.cz neodpovědělo.

3. a 4. vlna má každopádně odstartovat najednou, a to první den sedmého měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Vzhledem k délce legislativního procesu to zřejmě nebude dříve než v druhé polovině příštího roku.

Čtěte více: U #EET se chystá řada legislativních změn, novinky však nezačnou platit najednou

Koho se bude týkat 3. a 4. vlna:

NACE 56 Stravování a pohostinství – tržby z dodání zboží (tržby za stravování, které není stravovací službou)
NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti (podnikatelé ve výrobě
NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (např. pekaři, cukráři, řezníci…)
NACE 49 Pozemní a potrubní doprava (např. taxislužba, železniční osobní doprava meziměstská, silniční nákladní doprava, …)
NACE 69 Právní a účetnické činnosti (právníci, účetní, …)
NACE 75 Veterinární činnost
NACE 86 Zdravotní péče (lékaři, dentisté, …)
a další činnosti NACE 02, 03, 05, 06, 07, 08, 09, 11, 12, 18, 19, 20.1, 20.2, 20.3, 20.5, 20.6, 21, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45.2 (autoservisy), 50, 51, 52, 53, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68 („dlouhodobé“ ubytování), 70, 71, 72, 73, 74, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 97, 98, 99
NACE 13–17 Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků, papírů a výrobků z papírů a zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku
NACE 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků
NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků
NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
NACE 31 Výroba nábytku
NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů,…)
NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení
NACE 43 Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači…)
NACE 95 Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (např. „hodinový manžel“, opravář počítačů,…)
NACE 96 Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky,…)

Ministerstvo financí si od zavedení posledních dvou vln EET slibuje především zajištění narovnání podnikatelského prostředí, existence plošného opatření minimalizujícího prostor pro obcházení tržeb a zajišťující nárůst inkasa daně z příjmů. Narovnání podnikatelských podmínek může být považováno za významný přínos především subjekty z 1. a 2. vlny, kterým již vznikla povinnost evidovat tržby, tvrdí ministerstvo ve zprávě RIA.

Zároveň si ministerstvo slibuje i od posledních dvou vln zvýšení daňového inkasa. Stát bude profitovat z narovnání podnikatelského prostředí a především ze zavedení opatření, které ve svém důsledku povede k minimalizaci šedé ekonomiky v podobě krácení tržeb. Neméně významným přínosem je též inkaso daně z příjmů a DPH, které je po plném náběhu všech fází evidence očekáváno ve výši 18 mld. Kč, uvádí ministerstvo.

Čtěte také: Ministerstvo opakuje, že čísla o přínosu EET nebyla chybná. Chybná ale byla

3. a 4. vlna nedává smysl, říkají odborníci

Jenže právě o fiskálních dopadech mají pochyby jak opozice, tak odborníci. Upozorňují, že na nepřiznání tržby u posledních dvou vln profitují i zákazníci. Jediný efekt toho zákona bude, že ti poctiví budou zavaleni byrokratickou povinností navíc, resp. bude jim to komplikovat hotovostní platby. Část z nich to vyřeší tak, že přejde čistě na online faktury, a část z nich si pořídí nějaké zařízení, které je bude něco stát, bude něco stát provozně, ale v jejich podnikání jim žádným způsobem nepomůže. Ti nepoctiví nebudou absolutně nijak postiženi, protože se jednoduše dohodnou se zákazníkem, že to udělají v uvozovkách bez papíru, tu tržbu nenahlásí, a tím se té povinnosti vyhnou, podotkl například Mikuláš Ferjenčík, místopředseda České pirátské strany.

Upřímně, třetí a čtvrtá vlna nebude fungovat ve smyslu fiskálního očekávání. První vlna a druhá vlna zafungovat může a částečně určitě zafunguje. Když půjdu do restaurace a dám si tam pivo, to, že mi hospodský účtenku dá, nebo nedá, výši ceny piva neovlivní. V případě, kdy jde o typické české „s dokladem, nebo bez dokladu“, zájem neevidovat máte na obou dvou stranách, jelikož zákazník dostane nižší cenu. Tomuto EET nijak nezabrání, komentoval bývalý zastupující ředitel finanční správy Jiří Žežulka.

Čtěte více: 3. a 4. vlna #EET nebude fungovat, tvrdí bývalý šéf finanční správy

Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, zase pro server Podnikatel.cz poznamenal, že v tomto zůstává v EET skulina jak vrata a žádná evidence to nezmění. Jak uvedl Havlíček ještě před zavedením EET, evidence by se podle něj měla týkat jen prvních dvou vln.

U 3. a 4. vlny jsou navíc omezené možnosti kontrolních nákupů. Jen stěží si lze představit, že si budou moct úředníci nechávat dělat novou elektřinu nebo budou chodit k lékaři s vymyšlenými chorobami.

Čtěte více: Zrušme poslední vlny #EET, u řemeslníků a spol. nemá evidence smysl

Některým podnikatelům se sníží DPH

Zavedení EET pro zbytek podnikatelů má kompenzovat snížení DPH, které se však netýká všech skupin podnikatelů z třetí a čtvrté vlny. Navrhuje se, aby se do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % zařadily tyto vybrané služby a zboží:

WT100 tip v článku Votrubova

  • úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné, resp. jeho část) – kód CZ-CPA 36.00.2,
  • odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné) – kód CZ-CPA 37,
  • stravovací služby a podávání nápojů (s výjimkou stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 zákona o dani z přidané hodnoty, a s výjimkou podávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů; to neplatí pro točené pivo) – kód CZ-CPA 56,
  • služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech – kód CZ-CPA 81.21.10,
  • služby mytí oken prováděné v domácnostech – kód CZ-CPA 81.22.11,
  • domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany – kód CZ-CPA 88.10, 88.91,
  • drobné opravy obuvi a kožených výrobků – kód CZ-CPA 95.23,
  • drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků – kód CZ CPA 95.29.11,
  • drobné opravy jízdních kol – kód CZ-CPA 95.29.12,
  • kadeřnické a holičské služby – kód CZ-CPA 96.02.

Co se týká zboží, bude druhé snížené sazbě daně z přidané hodnoty ve výši 10 % podléhat pitná voda dodávaná vodovodem pro veřejnou potřebu – kód nomenklatury celního sazebníku 2201.

V souvislosti s návrhem na zařazení stravovacích služeb do druhé snížené sazby 10 % ovšem ministerstvo financí upozorňuje, že u dodání zboží (potravin) se bude i nadále uplatňovat účinná sazba daně dle typu dodávané potraviny, a to ačkoliv toto zboží (např. jídlo „s sebou“) dodává restaurační či ostatní zařízení poskytující zejména stravovací služby.