Hlavní navigace

5 tipů, jak zprůhlednit firmu a kromě dobrého pocitu získat i konkurenční výhodu

21. 2. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Co je transparentní, je průhledné. Ač se transparentnost v podnikání skloňuje více než dřív, jsou oblasti, kde praxe za slovy i za zákonem výrazně pokulhává.

Důvod? Strach ze zneužití informací a závisti. Ale také zažité způsoby jednání, které se nikomu nechce zásadně měnit. Nebo snaha zakrýt něco, co není zcela fér.

1. Rejstřík: Vidět firmě do žaludku

Typickým příkladem je ukládání výročních zpráv anebo účetních závěrek firem do obchodního rejstříku. Ačkoliv je to pro firmy zákonná povinnost, řada firem ji neplní. A z druhé strany také toto pochybení stát ani soudy nijak výrazně (zatím) nevymáhají. Jak zjistila nedávno Hospodářská komora ČR, která průzkumem reálně ukládaných sankcí reagovala na novelu zákona o obchodních korporacích od ministerstva spravedlnosti. Ta se totiž i na vynucení této povinnosti zaměřuje.

Podrobněji se o tom dočtete v článku Stát chce přitvrdit. Kdo nedodá účetní závěrku, může být zrušen. Je to nutné? 

Jeden z důvodů, proč jsem nakonec s.r.o nezaložil, uvádí dokonce čtenář serveru Podnikatel.cz v diskusi pod článkem. S tím, že firmy se neplněním této konkrétní povinnosti mohou bránit i tomu, aby jim každý viděl až do žaludku, což se dá zneužít. Jsem jediným společníkem s.r.o. a vyplácím si příjmy podílem na zisku, takže každý vidí, kolik jsem si za rok vydělal čistého, dodává další diskutující s poukazem na to, že je to nejlepší vodítko pro zloděje, konkurenci a závistivé sousedy.

Jenže chybějící dokumenty v rejstříku jsou chtě nechtě zprávou také o firemní transparentnosti. A navzdory možným reálným obavám a tlaku nepopulárních pravidel (mezi něž teď patří i povinnost zveřejnit skutečné majitele firmy) i trendy v podnikání a na trhu práce nahrávají spíš otevřenosti než utajování.

2. CSR: Průhlednost a odpovědnost neodpářeš

Přitom z dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vyplývá, že tuzemským firmám už není cizí společenská odpovědnost (CSR – Corporate Social Responsibility). Ukázalo se to ve výsledcích on-line konzultace, kterou úřad uspořádal při přípravě nového akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice na roky 2019 až 2023. Plán v prosinci 2018 schválila vláda. Konzultace se zúčastnilo 52 procent respondentů ze soukromého sektoru, 26 procent z neziskovek a další ze státní správy a z místní samosprávy. Osmdesát procent z nich se přitom CSR zabývá, více než dvě třetiny déle než čtyři roky. Největší přínos CSR navenek vidí v sociální oblasti. A uvnitř firem ji spojují hlavně s upevňováním firemní kultury, zlepšením vztahů se zaměstnanci nebo lepším postavením firmy jako atraktivního zaměstnavatele.

Když na webu firmy Flagship, specialisty na CSR, firemní udržitelnost i nefinanční reporting, blogovali na téma transparentnost, jejich stanovisko bylo nekompromisní: Transparentnost je kritická součást úspěchu každé organizace. Značí otevřenost, ochotu komunikovat a zodpovědnost. Kvalita dostupných informací o firmě ovlivňuje její pověst a mínění všech jejích zainteresovaných stran. Je proto důležité, aby firmy šířily všechny informace o svém podnikání, ať už ty pozitivní či negativní, tvrdí. Průhledností a otevřeností vybudovanou důvěru spojují s firemní konkurenceschopností. Transparentní firmy podle nich získají více loajálních zákazníků, stávající si udrží, mají nižší fluktuaci a větší zájem investorů. Transparentnost se dá zároveň šířit či ukázat přes blogy, sociální média i e-mailové kampaně. Od CSR tak lze transparentnost těžko odpárat.

3. Odměny: Věc veřejná, nebo tajemství?

Přesto jsou vedle zveřejňování dokumentů v obchodním rejstříku i další oblasti, v nichž se firmy do průhledného jednání, tedy transparentnosti, čitelnosti, masivně nehrnou. Jak ukázal třeba výzkum Aleny Křížkové, Romany Markové Volejníčkové a Marty Vohlídalové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, shrnutý v publikaci Genderové nerovnosti v odměňování: Problém nás všech (vyd. 2018), týká se to i narovnání způsobu, jakým systémem firmy odměňují své zaměstnance. Ačkoliv je na základě výzkumu zvýšení transparentnosti vytipované jako jedna z cest, jak snížit 22% rozdíl v odměňování žen a mužů (nyní v neprospěch žen, tak zvaný „gender pay gap“).

A to mimo jiné formou jasných pravidel odměňování i zveřejňováním průměrných mezd ve firmách, kde nyní převažuje spíše individuální systém vyjednávání odměny a pravidlo když chceš vyšší mzdu, musíš si o ni umět říct. Právě obava z odhalení nerovnosti totiž může stát podle autorek jako jedna z příčin za negativním přístupem k transparentnosti odměňování – v praxi totiž ve firmách není výjimkou třeba to, že se mzdy zvyšují nově příchozím lidem, a to v rámci velké konkurence na trhu práce, ale na ty stávající se už v navyšování nedostává.

Zrovna peníze jsou přitom často tabu. O dalších čtěte v článku 3 tabu, na něž v podnikání narazíte. Buď vás dovedou k úspěchu, nebo vás potopí.

4. Lidé: Obstát na trhu práce

Přitom je to právě nejmladší generace, ta spotřebitelská i na trhu práce, která témata jako firemní odpovědnost a etika důrazněji řeší. Z průzkumu poradenské společnosti Deloitte 2018 Deloitte Millennial Survey vyšli mileniálové jako ti, kteří spojují velký byznys s potenciálem řešit hospodářské, ekologické i sociální výzvy ve společnosti. Více než 80 procent ze zkoumaných mileniálů i lidí z internetové generace „Z“ nespojuje úspěch firem jen s finanční výkonností. Zajímají se i o taková témata, jako je příjmová nebo genderová (ne)rovnost, diverzita a podobně. Transparentnost, čitelnost, tak hraje roli i v náboru či udržení zaměstnanců.

Bez slušné mzdy to ale každopádně nejde. Více o tom píšeme v textu Co dělat, aby vám zaměstnanci nedali sbohem? Zaplaťte je a buďte otevření.

S čímž souvisí i další oblast transparentnosti – ve vztazích v práci, mezi kolegyněmi a kolegy i nadřízenými a podřízenými. Protože tím, že člověk nic neskrývá, je pro ostatní čitelný a předvídatelný, jak připomínají Petr Mikoška a Lukáš Novák v knize Jak současná věda objevuje empatii (vyd. Pavel Mervart 2017). Okolí jedince s touto charakteristikou může věřit tomu, že jeho zpětná vazba, kterou jim svými reakcemi podává, není součástí manipulace či skryté strategie, dodávají s tím, že je to také nutná podmínka pro dlouhodobé mezilidské vztahy, jejichž součástí je kontinuální a oboustranná důvěra.

5. Propojení: Čitelnost uvnitř i navenek

Transparentnost tak nakonec tvoří pomyslnou síť, která prostupuje vnitřkem organizace a spojuje ji s vnějším prostředím. A to s ohledem na důvěryhodnost firmy ve vztahu k zaměstnankyním a zaměstnancům, zákaznicím a zákazníkům, obchodním partnerkám a partnerům, lidem, kteří rozhodují i širšímu prostředí.

Chytré podnikání tip2

Platí to i pro menší firmy. Názorně to ukazuje případová studie z inženýrské společnosti TEG, kterou zpracovali ve Flagship. V TEG míří CSR strategie na širší i místní komunitu, životní prostředí, pracovní prostředí (včetně podpory work-life balance, bezpečnosti pracovního prostředí nebo komunikace se zaměstnanci o finanční výkonnosti firmy) a trh i férovost – a to ve vztahu k dodavatelům, obchodním partnerům i zákazníkům.

Transparentnost přitom může mít, a to v neposlední řadě, i svou symbolickou rovinu. Jako když v moderní budově Den Norske Opera & Ballett v Oslo prosklili přízemí s dílnami a divadelním provozem, aby daňoví poplatníci mohli kdykoliv nahlédnout do „střev“ budovy, na níž svými penězi přispěli.

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).