Hlavní navigace

5 tipů na rekapitulaci všeho, co se v byznyse povedlo, a jak to ihned využít dál

Jana Bohutínská

S rekapitulací a reflexí toho, co se událo, je často v podnikání spojený konec kalendářního roku. Letos je ale i v přírodě všechno dřív. Je čas vzít si příklad.

Doba čtení: 5 minut

Kdo má potřebu reflektovat a pomyslně „sklidit“, co na jaře „zasel“ a dosud „vypěstoval“, neměl by to odkládat. Nejlepší je začít hned a do prosince nečekat.

Čas pro sebe

Jak a proč si zrekapitulovat vlastní úspěchy? Proč navázat na to, co se dá rozvíjet dál a zbavit se toho, co nefunguje? Může se stát, že ve vysokém tempu každodenních povinností, do kterých je každý v podnikání hluboce ponořený, unikají souvislosti, chybí nadhled, inspirace pro jiné pohledy na věc nebo nejsou vidět důležité detaily.

Zastavit se a dát si čas celé své pracovní teritorium prohlédnout, pomůže nejen vytipovat, co se povedlo, na co je možné navázat a co opustit. Ale také odhalit nové kontexty nebo příležitosti.

Co dělá nejlepší zaměstnavatele nejlepšími?

Protože jsou lidé a jejich nedostatek snad nejdiskutovanějším tématem poslední doby, může být reflexe zároveň příležitostí zamyslet se nad svým přístupem k lidem. Zda se napříště něco nedá dělat líp.

I na to, co dělá nejlepší zaměstnavatele nejlepšími, se zaměřil průzkum Aon Best Employers Česká republika 2017.

Ukázalo se, že důležitým faktorem je spokojenost zaměstnanců s vrcholovým vedením, s procesy a zdroji, s náborem a udržením správných lidí, s odměnou a uznáním. 

Zaměstnanci těch nejlepších zaměstnavatelů jsou také například častěji přesvědčení, že je firma podporuje v přinášení nových nápadů a za své nápady a přínos se cítí být spravedlivě odměnění.

Jak k takové rekapitulaci přistoupit? V klidu, s vyhrazeným časem, propiskou v ruce a papírem na poznámky. Proč tentokrát vynechat počítač, se dočtete v článku Papír a tužka v podnikání: Jak klasika zlepšuje učení a nakopává tvořivost.

Zde je pro reflexi 5 možných kroků:

1. Cíle a jejich realizace

Začít lze u rekapitulace dosavadních cílů a toho, v jaké fázi je jejich realizace. Pokud nevycházejí z nějaké celkové vize, pak není od věci se právě i na ni podrobně zaměřit. Potom je možné si upřímně říct, které cíle už nejsou aktuální, jaké zůstávají a co se v té věci už udělalo, které cíle přidat. Ocenit se za všechno, co se povedlo, co se dá považovat za úspěch, a uvědomit si, jak na to navázat, k čemu to přispělo. A jasně si formulovat, co se podnikatel, podnikatelka nebo firma naučili z toho, co nedopadlo přesně podle původních představ. Čtěte také 3 osvědčené způsoby, jak ještě lépe pracovat se svými cíli.

Všechno si zapsat je přitom lepší než to držet jenom v hlavě. A tak riskovat, že se to z hlavy pod nánosem urgentních záležitostí zase brzy vykouří a celá snaha udělat si v sobě pořádek tak přijde zbytečně vniveč.

2. Závazek k akci

To ale nestačí. Cíle bez představy, co se dá skutečně pro jejich realizaci podniknout, a bez osobního závazku, že to podnikatel také udělá, jsou jenom polovičaté. Při hledání možností řešení je málo spolehnout se na „první dobrou“ a skočit po takovém řešení, které z hlavy vystřelí hned a bez přemýšlení. Možná se sice nakonec ukáže, že je přeci jen nejlepší, přesto není ztráta času trochu si potrápit mozek, zapojit racionální myšlení i fantazii a intuici a věnovat se brainstormingu možností. Pak teprve něco vybrat a rozpracovat si alespoň první možné kroky k realizaci. Čtěte také článek Nebojte se intuice a improvizace. Vašemu podnikání totiž prospějí.

Může se stát, že tato fáze povede k cestě na začátek a ukáže nutnost přeformulovat cíle. A to se může i několikrát opakovat. Nic se neděje pro toho, kdo k celému procesu přistupuje jako tvůrce a nikoliv jako sebestředný fanatik, který se nedokáže vzdát žádné své myšlenky.

Vyplatí se také znát odpověď na otázku, jak se pozná, že se cílů dosáhlo, a nastavit si nějaký způsob měřitelnosti pokroku. Aby bylo v každou chvíli jasné, že se na cestě k cíli postupuje správným směrem.

3. Naslouchat ostatním

Je namístě si také uvědomit, jestli jsou cíle v souladu s vlastními silnými stránkami a talenty, touhami a hodnotami, zkušenostmi a dovednostmi, zda neubližují ostatním, ale zda se i oni do nich mohou případně bez skřípění zubů zapojit. Zvlášť mají-li to být ve finále cíle, které bude nutné v podnikání s někým sdílet.

Pak však také není od věci věnovat se při „sklizni“ i naslouchání. Dát prostor ostatním, otevřeně je vyslechnout bez hodnocení a prosazování vlastní pravdy. Ať už jsou to zaměstnanci, nejbližší tým, spolupracovníci nebo třeba rodina, které se podnikání také dotýká. Umět naslouchat a snažit se vážně slyšet, co druhý říká, je ostatně praxe, která se v byznysu bohatě vyplatí. Čtěte také článek 7 věcí, které nikdy neříkejte svým zaměstnancům.

Naslouchejte, ale nedávejte rady, ani neposuzujte. […] Bez ohledu na to, co ten druhý říká, i když je v jeho pohledu na věc třeba hodně nespravedlnosti, i když vás odsuzuje nebo obviňuje, vy zůstaňte klidně sedět a bděle dýchejte, doporučuje buddhistický mnich a učitel Thich Nhat Hanh (Strach, Základní průvodce jak přežít bouři, Euromedia Group – Knižní klub 2015). Chce to jen trénovat.

4. Prověřit motivaci

Co bylo nesmírně motivující před rokem, nemusí motivovat dnes. Proto je namístě i reflexe vlastní motivace. Zvlášť v případě, kdy po letech v byznysu trochu upadá. Motivace souvisí s dobrou znalostí sama sebe. Kdo sám sebe odsunul v podnikání na druhou kolej, většinou dost riskuje – třeba vyhoření, jehož součástí ztráta motivace také je.

Na někoho dočasně zafunguje vysněná dovolená nebo vytoužené auto, jehož obrázek si připíchne na nástěnku, jiný se bez hlubší či méně materiální motivace neobejde. Při hledání může pomoci i snaha prověřit, co do každodenního snažení vneslo silnou motivaci v minulosti, jak člověk se svou motivací vlastně nakládá, kde ji hledá. A zda nemá i nějaké jiné zdroje, které zatím nevyužil, a kde ji pro sebe může vytěžit. A zpět k prvnímu kroku, motivací jsou i dosavadní úspěchy. Čtěte také článek 5 tipů, jak najít ztracenou motivaci, když jste s ní na štíru.

WT100 tip v článku Dolejšová

5. Projít vším negativním

Jestli reflexe přeci jen vzbudila nejen radost, hrdost, šťastný pocit, sounáležitost a další pozitivní emoce a pocity, ale také pár výčitek svědomí, trochu frustrace, hněv, naštvání, strach nebo kritiku, není namístě nad těmi negativními jen mávnout rukou. Ale prozkoumat je, zjistit, z čeho pramení, jak se dají rozpustit, co se s nimi dá udělat. Inspirujte se v článku Snažíte se podnikáním prozuřit? Se svou zlostí se radši odvážně poperte.

Přestat se obviňovat? Omluvit se? Zahnat strach racionálními argumenty? Postavit se frustraci lépe zacílenou aktivitou? Odpustit? Řešení je spousta. A když se to podaří, nestanou se z negativních emocí a pocitů kostlivci ve skříni, kteří nakonec vždycky vypadnou, když se to hodí nejméně.