Hlavní navigace

5 týdnů dovolené povinně i ve firmách? Čtěte podrobnosti v otázkách a odpovědích

Jana Bohutínská

Už pár měsíců probíhá přestřelka mezi podnikateli a zákonodárci. Rozvířil ji poslanecký návrh na uzákonění 5 týdnů dovolené jako povinného minima pro všechny.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Jaké argumenty pro a proti nejčastěji zaznívají? Kdo s návrhem souhlasí a kdo ho zásadně rozporuje? Přinášíme přehlednou rekapitulaci v otázkách a odpovědích.

Jaký je v Česku počet zaměstnanců?

Podle Českého statistického úřadu pracovalo v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku 4 241 000 zaměstnanců. Je to víc, oproti loňskému stejnému období, kdy jich bylo 4 212 900. Zatímco v průmyslu, těžbě, zemědělství a administrativních činnostech meziročně zaměstnaných lidí ubývá, jejich největší nárůst je podle statistiky v oblastech jako je malo- a velkoobchod s motorovými vozidly, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a profesní, vědecké a technické činnosti (obory podle klasifikace CZ-NACE).

Jak dlouhá je dovolená ze zákona?

Jedna z okolností, která se v podmínkách novodobého zaměstnávání řeší, je placená dovolená. Podle zákoníku práce je dovolená nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. V soukromém sektoru je možné dobrovolné navýšení dovolené. Část zaměstnanců má však ze zákona nárok na pětitýdenní dovolenou. Například ti, kteří pracují pro stát nebo územní samosprávný celek, příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol je pak osm týdnů ročně.

Povinně 5 týdnů i v soukromém sektoru?

Rozšíření základní dovolené na pět týdnů plošně, tedy i v soukromém sektoru, v poslední době rozvířilo veřejnou debatu a postavilo proti sobě část zákonodárců a podnikatelský sektor. Návrh pochází z dílny komunistické poslankyně a poslanců, předložili ho Poslanecké sněmovně na konci října loňského roku. Projednala ho i vláda, a to bez zaujetí stanoviska. Jeho projednávání ve Sněmovně je zatím ve stavu prvního čtení, které bylo v květnu letošního roku přerušeno a na zářijové schůzi nakonec nepokračovalo.

Čím argumentují komunisté?

Současná právní úprava podle komunistů vytváří nerovnost zaměstnanců z hlediska nároků na dovolenou, jak uvádějí poslanci v důvodové zprávě k návrhu. A tak poškozuje zaměstnance v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, oproti těm zaměstnancům, u nichž je nárok na dovolenou už ze zákona delší.

Podle důvodové zprávy by změna neměla výrazné dopady na podnikatele, protože už dnes jich mnoho pátý týden dovolené stejně poskytuje. Podnikatelé s tím však hrubě nesouhlasí. 

Proč jsou podnikatelé proti?

Navýšení dovolené na pět týdnů zásadně odmítla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) i Hospodářská komora ČR. AMSP ČR s odůvodněním, že pět týdnů dovolené je již dnes poměrně běžným benefitem a firmy tedy rozhodně nepotřebují, aby jim jej někdo dával příkazem. Čím větší flexibilita, tím je ekonomika podle AMSP ČR zdravější a odolnější. A čím víc umělé regulace, tím hůř ekonomika prosperuje a všichni na to doplatí. Pátý týden dovolené navíc je podle asociace benefit, který si mohou dovolit i malé a střední podniky, v nichž jsou sice omezené možnosti zastupitelnosti, ale zase určitá flexibilita, i když je to pro ně často komplikované. Podle asociace je tedy nekorektní vzít firmám možnost motivovat své lidi dovolenou navíc a nutit je tak, aby v podstatě rozšiřovaly benefity. O dalších potenciálních změnách zákoníku práce čtěte také v článku Připravované změny v řádné dovolené zaměstnanců.

Připomíná také, že návrh přichází v době, kdy firmy investují do rostoucích mezd a vysokých odvodů a zatížilo je zrušení karenční doby, které znamená i omezení jiného benefitu, sick-days. Další opatření v podobě delší dovolené tak považuje za výsměch podnikatelům. V době, kdy stav pracovního trhu dusí ekonomiku, kdy vláda nepřiměřeně reguluje vstup cizích pracovníků na trhu a kdy je obtížné vykrývat zakázky z důvodu nedostatku lidí, není jasné, jak si navrhovatelé představují fungování firem se stále se prodlužující nepřítomností pracovníků v procesu, komentovala nápad na povinnou delší dovolenou místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

Zdeněk Tomíček, místopředseda představenstva pověřený řízením AMSP ČR, shrnuje, že výsledkem delší dovolené ze zákona by byl negativní dopad na podnikání malých a středních podniků. Ty podle něj nebudou moci nabízet benefity nad rámec zákona, což omezí jejich konkurenceschopnost na trhu práce a atraktivitu pro zaměstnance. Řešíte, že nejsou lidi? Inspirujte se v článku Bez práce nejsou koláče ani lidi. Vsaďte na HR marketing a ty, kdo se rádi učí.

Ještě ostřeji vystoupila proti návrhu Hospodářská komora České republiky, podle níž by povinný pátý týden dovolené mohl být pro některé podnikatele přímo likvidační. Označuje ho za další výrazný zásah do podnikatelského prostředí, a to po zvyšování minimální mzdy nebo po zmíněném zrušení karenční doby. Argumentuje i tím, že zvýšení výměry dovolené by podnikatelům hned dvakrát zvýšilo mzdové náklady. Zaměstnavatel by tak musel platit náhradu mzdy za dovolenou a zároveň zaplatil někoho, kdo bude pracovat za člověka na dovolené.

Co byznys v souvislosti s návrhem příliš neřeší?

Téma nerovnosti ve výměře dovolené ze zákona v argumentech ze strany podnikatelů prakticky nezaznívá. Stejně jako téma konkurenceschopnosti soukromého sektoru ve vztahu ke státu jako zaměstnavateli, který pět týdnů placené dovolené automaticky ze zákona už nyní poskytuje.

Proč je MPSV pro?

Za návrh se naopak postavilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) vedené Janou Maláčovou. Shodně s komunisty argumentuje tím, že prodloužení základní výměry dovolené by umožnilo odstranit nerovnosti mezi některými skupinami zaměstnanců. A také by jim umožnilo lépe vybalancovat pracovní a osobní život. Odvolává se i na to, že Česko podle OECD patří mezi země s nejdelší pracovní dobou vůbec.

Ale přiznává, že z připomínkových míst, k nimž patřilo i Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářská komora ČR, bylo MPSV jediné, které se k návrhu vyjádřilo kladně. Myslíme si, že v České republice se pracuje příliš mnoho. Pracujeme v průměru přibližně o 400 hodin ročně víc než Němci a o 300 víc než Francouzi. Jsme jeden z nejdéle pracujících národů v Evropě vůbec a právě navýšení na 5 týdnů dovolené pro všechny zaměstnance je jeden z dobrých způsobů, jak pracovní dobu zkrátit, komentovala návrh za ČSSD ministryně Jana Maláčová.

MPSV však také připomnělo, že nejsou zpracované dopady na zaměstnavatele, kteří poskytují jen čtyři týdny dovolené, a také v problematice delší dovolené podle něj stojí proti sobě s rozporným stanoviskem zaměstnanci a zaměstnavatelé. Přitom 76, 6 % zaměstnavatelů, u kterých je sjednaná kolektivní smlouva, podle dat za loňský rok pátý týden dovolené už nyní má. Podle ministerstva je to za poslední dva roky 42,2% nárůst a trend je tudíž podle něj jasný – ve prospěch delší placené dovolené. Odborníci jsou zajedno, že odpočatý zaměstnanec je méně náchylný k úrazům, dodává se ještě ve zprávě, kterou k návrhu MPSV zveřejnilo. A jak jsou na tom s dovolenou živnostníci, kterým ji žádný zaměstnavatel neproplatí? Dozvíte se v článku Kolik týdnů dovolené si živnostníci dopřávají? Zjistili jsme za vás.

Jaký je širší kontext?

Pro dokreslení kontextu je však třeba dodat i to, kam se pracovní podmínky v Česku obecněji posouvají. Debata se totiž zdaleka netočí tak výrazně kolem povinného pátého týdne dovolené. Objevují se firmy, které poskytují neomezenou dovolenou podle potřeb a uvážení zaměstnance. Vedle toho jsou firmy, které jdou cestou zkracování pracovní doby. Zavádějí čtyřtýdenní pracovní týden (například Sherpas) nebo sedmihodinový pracovní den (například VašeČočky.cz). A také ty, které svým zaměstnancům poskytují maximální volnost v tom, jak si sami rozvrhnou pracovní dobu.

To koresponduje i s tím, jak se mění preference zaměstnankyň a zaměstnanců v rámci generační proměny. Generace Z, tedy ta narozená od půlky devadesátých let minulého století, od svých zaměstnavatelů zásadně žádá flexibilitu, jak vyplynulo z průzkumu kandidátských preferencí personální agentury Grafton Recruitment, zveřejněného v březnu letošního roku. Ať už se flexibilita týká místa výkonu práce, pracovního času či typu pracovního úvazku. Zaměstnavatelé tedy budou muset do budoucna v daleko větší míře akceptovat spolupráci na bázi dohod o pracovní činnosti či zkrácených úvazků s možností práce z domova, komentuje změny Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. A to s tím, že když firmy nebudou takovou pružnost schopné poskytnout, uchazeče z generace Z ztratí. 

Wt100_obecný

A kde Češky a Češi na „dovče“ utrácejí?

Podle Českého statistického úřadu ve srovnání s předchozím rokem cestovali vloni Češky a Češi častěji do zahraničí. Nejoblíbenější zemí pro delší cesty je pro ně Chorvatsko a pro kratší cesty Slovensko. Zájem o tuzemskou dovolenou meziročně poklesl. Pokles však neplatil pro Jihočeský kraj, který byl v roce 2018 nejčastější domácí destinací pro delší soukromé cesty.

Delší tuzemské soukromé cesty jsou přitom ze 70 procent právě dovolenými nebo rekreacemi. Jen 18 procent těch, co podnikají domácí delší cesty, ale spalo v hotelech nebo jiných ubytovacích zařízeních (volili spíše vlastní nemovitost nebo ubytování u příbuzných). Naproti tomu v zahraničí vede u delších cest ubytování v hotelu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).