Hlavní navigace

50 milionů, či více než miliarda Kč? Tvrzení o nákladech #EET se neustále mění

Daniel Morávek

Podle NKÚ bylo vytvoření systému EET předražené a stálo více, než kolik finanční správa tvrdí. Kolik nakonec EET skutečně stála, tak dodnes není úplně jasné.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Finanční správa sice uvádí na webu souhrn nákladů, na kolik EET údajně vyšla, jak však zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), některé náklady, které se s EET pojily, finanční správa do celkového souhrnu nezapočítala. Tvrzení o celkových nákladech EET se navíc měnila již od počátku.

NKÚ: Náklady EET byly vyšší, než finanční správa tvrdí

Nejasnosti neprovází pouze přínosy EET, ale i náklady, které zavedení evidence stálo a průběžně stojí. Finanční správa na webu etrzby.cz uvádí, že počáteční náklady činily 370 milionů korun a roční provozní náklady dosahují (s výjimkou roku 2017, kdy činily 370 mil. Kč) zhruba 308 milionů korun, a to včetně mzdových nákladů. Zpráva NKÚ z minulého týdne však ukázala, že některé náklady, které se s EET pojily, finanční správa do celkového souhrnu nezapočítala. GFŘ podhodnotilo celkové náklady na rozpočet projektu E-tržby ve zprávě o ukončení projektu tím, že do jejich výše nezahrnulo náklady související s provozováním hardwarové části projektu ve výši 66 mil. Kč. Dále GFŘ nezahrnulo do rozpočtu projektu peněžní prostředky související s pozáruční podporou Flash900 ve výši 4,8 mil. Kč, napsal ve zprávě o kontrole NKÚ.

Jak navíc upozornil NKÚ, některé zakázky v rámci zavedení EET byly předražené. Například v rámci rozšíření infrastruktury ADIS pro potřeby EET pořídilo GFŘ optické transceivery za jednotkovou cenu 2,62krát vyšší, než za jakou pořídil tytéž komponenty v přibližně stejné době jiný subjekt hospodařící s veřejnými prostředky. V rámci zakázky na rozšíření infrastruktury zase bylo zakoupeno za 33 milionů Kč šest identických XML akcelerátorů. Podle výsledků zátěžových testů však postačovaly pro zajištění projektovaného výkonu jen dva z nich.

NKÚ finanční správě rovněž vytkl, že zadala tvorbu EET stávajícímu dodavateli ADIS, tedy firmě IBM, a to přímo formou jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), přestože nebyly naplněny podmínky pro jeho užití, čímž prohloubila závislost na dodavateli ADIS.

Finanční správa se proti výsledkům kontroly ohradila a uvedla, že kontroloři vycházeli ze spíše teoretických názorů a technických výpočtů NKÚ, které nezohledňovaly reálnou situaci, ve které se GFŘ v kontrolovaném období nacházelo. GFŘ také trvalo na tom, že postupovalo s péčí řádného hospodáře, když zadalo evidenci tržeb jako rozvoj stávajícího systému ADIS. I bez těchto úprav byly náklady na samostatný systém EET na počátku projektu odhadnuty ve výši 945 mil Kč. Skutečné náklady varianty, pro kterou se rozhodlo GFŘ, jsou o třetinu nižší. Znamená to, že GFŘ ušetřilo přibližně 300 mil. Kč ze státního rozpočtu v porovnání se zcela novým informačním systémem EET, komentoval Petr Habáň, mluvčí GFŘ.

Čtěte více: Zakázky na #EET byly předražené o desítky milionů Kč a nezákonné, zjistil NKÚ 

Tvrzení o nákladech EET se pořád měnila

Dostupné materiály a předchozí vyjádření ministerstva financí a finanční správy ovšem ukazují, že tvrzení o odhadu nákladů se neustále měnila. Jednu z prvních zmínek o výši nákladů na EET má na svědomí premiér Andrej Babiš, který na začátku března 2015, tehdy ještě jako ministr financí, na konferenci Hospodářské komory ČR sdělil, že prvotní náklady na zavedení elektronické evidence tržeb dosáhnou maximálně 317 milionů korun. Roční provoz měl dle Babiše stát 250 milionů Kč.

V důvodové zprávě k zákonu pak byla zveřejněna odhadovaná pořizovací cena ve výši 370 milionů korun, a to s tím, že ministerstvo financí doufá v nižší vysoutěžené ceny. Provozní náklady po spuštění IT systému byly odhadovány ve výši cca 170 mil. Kč ročně. V této sumě však byla započtena jen údržba systému, náklady na certifikační autoritu, na provoz service desk, zabezpečení a další standardní provozně technické náklady.

Ostatní náklady spojené s provozem (například zřízení a provoz technických modulů sloužících k umožnění účasti veřejnosti na kontrole dodržování povinnosti evidence tržeb – centra pro komunikaci prostřednictvím textových zpráv za využití mobilního telefonu za účelem ověření platnosti jedinečného kódu transakce obsaženého na vystavené účtence, volitelné vyšší zabezpečení systému pro uživatele, vybavení kontrolních pracovníků, kontrolní nákupy atd.) měly podle důvodové zprávy činit cca 70 mil. Kč/ročně. V počátcích projektu (zejména v letech 2015, 2016) lze navíc v souvislosti se zavedením systému evidence tržeb očekávat náklady na služby pro veřejnost, především na PR a call centrum, které se budou pohybovat okolo 60 mil. Kč ročně. Do výpočtů ale nebyly zařazeny mzdové náklady.

EET mělo vyjít na 1,2 mld. Kč za 5,5 roku

Už v dubnu 2015 ale připravilo ministerstvo financí předkládací zprávu vládě, ve které napsalo, že zakázku na vytvoření EET svěří bez výběrového řízení státnímu podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS). Celková odhadovaná cena zakázky byla podle předkládací zprávy 981 565 000 Kč bez DPH a 1 187 693 650 Kč s DPH (bez mzdových nákladů). Nutno však doplnit, že tato odhadovaná cena byla za 5,5 roku provozu systému.

Tehdejší šéf finanční správy Martin Janeček následně v rozhovoru pro server Podnikatel.cz tvrdil, že se pořizovací náklady vejdou do 50 milionů korun a že roční provozní náklady budou činit 180 mil. Kč. „Jedna rovina je pořízení softwaru, s kterým bude ta pokladna podnikatele komunikovat. V tuto chvíli se bavíme o nějakém odhadu, kolik to bude stát, protože smlouva na dodání toho systému není zfinalizována. Řekněme však, že se vejdeme do nějakých padesáti milionů. Spíše méně než padesát milionů. A v té druhé rovině odhadujeme náklady na roční provoz systému maximálně do 180 milionů,“ řekl serveru Podnikatel.cz Martin Janeček.

Čtěte více: 180 milionů korun bude stát roční provoz systému #EET, říká šéf Finanční správy

Na konci dubna 2015 ale deník E15 zveřejnil informaci, že si ministerstvo financí nechalo vypracovat expertizu, která vyčíslila pořizovací náklady na 391 milionů a provoz na 420 milionů ročně (včetně mzdových nákladů).

V prosinci 2015 pak Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS) a Generální finanční ředitelství (GFŘ) vysoutěžily vytvoření celého EET včetně napojení na ADIS za 39,9 mil. Kč s odhadovanými ročními náklady provozu 15 mil Kč. Investice do HW byla odhadována na 10 až 15 mil. Kč (nebylo součástí VŘ). Toto výběrové řízení bylo na přímý pokyn ředitele GFŘ Janečka zrušeno bez uvedení důvodu, upozornil podnikatel a investor Michal Bláha, provozovatel „hlídačů“, který dělal poradce na ministerstvu financí a aktivně se zajímá o opendata, e-gov a efektivitu státní správy.

EET nakonec připravila firma IBM

Na začátku února 2016 se pak ukázal důvod tohoto kroku, finanční správa se totiž rozhodla vyřešit EET začleněním technického řešení e-tržeb do již fungujících modulů ADIS. To znamenalo, že tzv. formou jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) přidělilo zakázku rovnou společnosti IBM, která měla za 50 milionů korun realizovat vazby daňového informačního systému (ADIS) na systém EET a zajistit změny a úpravy ve stávajícím informačním systému finanční správy.

V březnu 2016 ale pracovní skupina, která byla zřízena v rámci Rady vlády pro informační společnost (RVIS), nedoporučila předsednictvu, aby schválilo veřejnou zakázku k technickému řešení elektronické evidence tržeb (EET) v podobě, jak ji navrhla finanční správa, tedy rovnou přidělením firmě IBM.

Čtěte více: Neřešte #EET přímou zakázkou pro IBM, říká pracovní skupina rady vlády

Zasáhlo však ministerstvo pro místní rozvoj. To vydalo souhlasné vyjádření, které s ohledem na závěry znaleckých posudků konstatovalo, že byly naplněny důvody pro jednací řízení bez uveřejnění. Ministerstvo financí navíc pracovní skupině doplnilo potřebné materiály (znalecké posudky, právní posouzení, souhlasné stanovisko OHA) a RVIS tak nakonec zakázku pro IBM schválila.

Čtěte více: Část systému pro #EET zajístí výběrová řízení, část připadne IBM 

Firma IBM následně systém pro EET skutečně vytvořila. Vše nakonec ale stálo více než slibovaných 50 milionů korun. Kromě integrace EET do ADIS totiž GFŘ vypsalo i zakázku na 152 milionů korun na rozšíření infrastruktury IS ADIS, kterou sice vyhrála společnost O2 IT, která ale dodala hardware a řešení IBM ve výši 152 milionů Kč. Podle souhrnu smluv, který zveřejnilo GFŘ, připadlo z této zakázky na samotné EET více než 52 milionů Kč. Další desítky milionů pak stály zakázky na certifikační autoritu či zajištění informační kampaně.

Jak už ale bylo zmíněno na začátku, způsob, který nakonec finanční správa zvolila, zkritizoval minulý týden NKÚ. A nejen to. Podle NKÚ zadávalo GFŘ v letech 2011 až 2017 zakázky na provoz, podporu, ale i rozšiřování Automatizovaného daňového informačního systému (ADIS) bez soutěže formou tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), pro což často nebyl důvod, případně diskriminovalo možné uchazeče podmínkami otevřené soutěže. Tím GFŘ podle NKÚ porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 428 milionů korun.