7 chyb, které OSVČ opakovaně dělají v přehledech pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ

Jde například o špatně určené zálohy či o špatně započítané měsíce do vedlejší činnosti.

Přehledy nepodceňujte

Na podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ mají sice podnikatelé ještě měsíc, řada z nich však přehledy vyřeší zároveň s daňovým přiznáním. Ačkoli vyplnění přehledů zabere pár minut, dá se v nich nasekat řada chyb.

1) Nepodání přehledu

Přehledy vyplňuje každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Přehled musí rovněž podat OSVČ, které neměly žádné příjmy. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje budou nulové. Především podnikatelé, kteří nemusí podávat přiznání, na přehledy často zapomínají.

2) Chyby v měsících

Řadu chyb evidují zdravotní pojišťovny a ČSSZ u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti. V případě přehledů pro zdravotní pojišťovny mají podnikatelé problémy s počtem měsíců, kdy se jich netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ podnikala pouze několik dní, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.

Jedná se o tyto skutečnosti:

a) plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),

b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,

c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),

d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,

f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

U sociálního pojištění zase podnikatelé chybují u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce za podmínky, že se kryje období trvání důvodu s obdobím výkonu SVČ alespoň jeden den.

3) Špatně zařazené zálohy

V obou přehledech se vyskytují i chyby v celkovém úhrnu zaplacených záloh. OSVČ především zapomínají na skutečnost, že zálohy se platí do 8. a 20. dne následujícího měsíce. V lednu 2016 zaplacené zálohy tak do přehledů nepatří, jelikož se vztahují k prosinci 2015.

Ptejte se odborníka v poradně Novinky v sociálním pojištění u OSVČ

Mgr. Zdenka Janecká

poradkyně z ČSSZ

Položit dotaz

4) Špatně vypočtené zálohy

Stejně tak někteří podnikatelé chybují ve stanovení záloh na nový rok, kdy zaměňují minimální výši záloh a nulové zálohy. OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v minimální výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, se zálohy netýkají. Kdo má za povinnost zálohy platit v minimální výši, musí nově počítat s částkou 1906 korun.

U sociálního pojištění zase platí, že OSVČ vedlejší, které nepřekročily rozhodnou částku pro vedlejší výdělečnou činnost, zálohy platit nemusí. Minimální zálohy pro vedlejší činnost pak pro letošek činí 825 korun a pro hlavní 2061 korun.

5) Špatně uvedený variabilní symbol

U přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ existuje ještě jedna odlišnost, a to u variabilního symbolu, díky kterému si příslušný subjekt vaši platbu k vám přiřadí. U zdravotních pojišťoven se jako identifikátor používá rodné číslo, u ČSSZ však jde o zvláštní číslo, které sociálka přiděluje každému podnikateli při registraci.

6) Chybějící přílohy

Jak u zdravotních pojišťoven, tak u ČSSZ musí podnikatelé k přehledům občas přiložit různá potvrzení. Jedná se hlavně o dokumenty, které dokládají jejich nárok na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce a tedy to, že se jich netýká minimální vyměřovací základ. V případě sociálního pojištění zase jde o potvrzení o vedlejší činnosti. Jde například o potvrzení o studiu u studentů, potvrzení o pobírání důchodu u důchodců nebo o čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let.

7) Chybějící podpis

Již tradiční chybou, která je společná jak přehledům, tak daňovému přiznání, je chybějící podpis.