Nejen v přiznání, ale i v přehledech se dá udělat řada chyb. Připravili jsme přehled těch nejčastějších.
Nejen v přiznání, ale i v přehledech se dá udělat řada chyb. Připravili jsme přehled těch nejčastějších.
Jde například o špatně určené zálohy či o špatně započítané měsíce do vedlejší činnosti.
Na podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ mají sice podnikatelé ještě měsíc, řada z nich však přehledy vyřeší zároveň s daňovým přiznáním. Ačkoli vyplnění přehledů zabere pár minut, dá se v nich nasekat řada chyb.
Přehledy vyplňuje každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. Přehled musí rovněž podat OSVČ, které neměly žádné příjmy. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje budou nulové. Především podnikatelé, kteří nemusí podávat přiznání, na přehledy často zapomínají.
Řadu chyb evidují zdravotní pojišťovny a ČSSZ u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti. V případě přehledů pro zdravotní pojišťovny mají podnikatelé problémy s počtem měsíců, kdy se jich netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ podnikala pouze několik dní, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.
Jedná se o tyto skutečnosti:
a) plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),
b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,
c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),
d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,
f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.
U sociálního pojištění zase podnikatelé chybují u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce za podmínky, že se kryje období trvání důvodu s obdobím výkonu SVČ alespoň jeden den.
V obou přehledech se vyskytují i chyby v celkovém úhrnu zaplacených záloh. OSVČ především zapomínají na skutečnost, že zálohy se platí do 8. a 20. dne následujícího měsíce. V lednu 2016 zaplacené zálohy tak do přehledů nepatří, jelikož se vztahují k prosinci 2015.
Stejně tak někteří podnikatelé chybují ve stanovení záloh na nový rok, kdy zaměňují minimální výši záloh a nulové zálohy. OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v minimální výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, se zálohy netýkají. Kdo má za povinnost zálohy platit v minimální výši, musí nově počítat s částkou 1906 korun.
U sociálního pojištění zase platí, že OSVČ vedlejší, které nepřekročily rozhodnou částku pro vedlejší výdělečnou činnost, zálohy platit nemusí. Minimální zálohy pro vedlejší činnost pak pro letošek činí 825 korun a pro hlavní 2061 korun.
U přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ existuje ještě jedna odlišnost, a to u variabilního symbolu, díky kterému si příslušný subjekt vaši platbu k vám přiřadí. U zdravotních pojišťoven se jako identifikátor používá rodné číslo, u ČSSZ však jde o zvláštní číslo, které sociálka přiděluje každému podnikateli při registraci.
Zeptejte se, jak na daňové přiznání. Odpovídá Jan Molín, spolupracovník serveru Podnikatel.cz, daňový poradce a partner poradenské společnosti MIVO s.r.o.
Jak u zdravotních pojišťoven, tak u ČSSZ musí podnikatelé k přehledům občas přiložit různá potvrzení. Jedná se hlavně o dokumenty, které dokládají jejich nárok na zařazení mezi státem hrazené pojištěnce a tedy to, že se jich netýká minimální vyměřovací základ. V případě sociálního pojištění zase jde o potvrzení o vedlejší činnosti. Jde například o potvrzení o studiu u studentů, potvrzení o pobírání důchodu u důchodců nebo o čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let.
Již tradiční chybou, která je společná jak přehledům, tak daňovému přiznání, je chybějící podpis.
zástupce šéfredaktora
Podnikatel.cz (www.podnikatel.cz)
Průvodce vaším podnikáním. ISSN 1802-8012
Copyright © 2007 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.