Přestože přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu má pouze jednu stránku, dá se v něm udělat řada chyb. Nechybuje se ale pouze v samotném přehledu, ale i v přílohách, které by OSVČ měly k přehledu přidat. Přinášíme výběr těch nejčastějších chyb, které se s vyplňováním a podáváním přehledu pojí.
Nevyplnění některých částí
Mezi nejvíce frekventované chyby stále patří opomenutí některých částí přehledu a jejich nevyplnění. Standardně podnikatelé zapomínají hlavně na datum přehledu a svůj podpis. Není rovněž výjimkou, že OSVČ neuvedou své kontaktní údaje. Často podnikatelé chybují také v tom, že při vyplňování požadavku na vrácení přeplatku pojistného neuvedou způsob zaslání platby (na účet, složenkou) a případně nenapíšou číslo účtu.
Nevypočítaní záloh u státních pojištěnců
Chyby se hodně vyskytují při výpočtu záloh na další rok, a to u OSVČ, za které hradí pojistné zároveň stát. Tito podnikatelé totiž nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce však již zálohu musí hradit, ale jen v takové výši, v jaké jí, na základě příjmů a výdajů, vyjde (nemusí platit zálohu alespoň v minimální výši). Zde OSVČ chybují, protože si musí zálohu vypočítat a platit ji, ale místo toho se domnívají, že pokud jsou zároveň státem hrazení pojištěnci, tak zálohu nemusí platit nikdy. Naopak zálohy nemusí platit ta osoba, která má současně příjmy ze zaměstnání a podnikání není hlavním zdrojem příjmů,
upozornila pro server Podnikatel.cz Růžena Schmidková, vedoucí odboru výběru pojistného České průmyslové zdravotní pojišťovny.
Nepřiložení dokladů k vedlejší činnosti
Jak doplnila k minimálnímu základu dále Růžena Schmidková podnikatelé často zapomínají přiložit doklady, které potvrzují, že se jich minimální vyměřovací základ netýká. Jedná se především o chyby, kdy:
- studenti nedokládají potvrzení o studiu,
- důchodci nedokládají rozhodnutí o pobírání důchodu,
- ženy na rodičovském příspěvku nedokládají jeho pobírání ( potvrzení z úřadu práce ),
- není doloženo čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let, dokládá přímo pojištěnec (otec nebo matka),
- neoznamují vznik povinnosti státu platit za ně pojistné v případech, kdy pečují o osobu závislou na péči ve 2. až 4. stupni (nutné potvrzení z úřadu práce, který vyplácí dávku na péči), u dětí i v 1. stupni (do deseti let věku dítěte)
Chybné určení měsíců u trvání činnosti
Chyby se vyskytují u počtů měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti podnikatelů, kteří svoji činnost zahajují nebo ukončují. Do trvání samostatné výdělečné činnosti se totiž počítají i měsíce, kde činnost trvala třeba jen jeden den. Aby se měsíc do doby činnosti počítal, nemusí se jednat o celý měsíc. Pokud tak některý podnikatel zahájil činnost například 30. března, musí do počtu měsíců zahrnout také březen.
Chybné určení měsíců u minimálního základu
Zcela opačný postup se ale musí uplatnit v čestném prohlášení o počtu měsíců, kdy pro OSVČ nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. Do nich se totiž berou pouze měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc. Klienti často chybují v bodě 2 Prohlášení pojištěnce, kde neoznačí měsíce, ve kterých pro ně nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. S tím souvisí i chybné vyplnění řádku č. 6, ve kterém mají OSVČ naopak uvést počet měsíců, ve kterých pro ně minimální vyměřovací základ platil,
potvrdil Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
Přebytečné razítko od FÚ
Někteří podnikatelští matadoři si pak přidělávají zbytečně práci. Přehled již neobsahuje prostor pro razítko FÚ, které bylo nutné mít do roku 2006. Dříve se totiž od data podání daňového přiznání počítalo nejpozdější datum pro podání přehledu. Od roku 2007 došlo ke změně a přehled OSVČ podávají nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podat daňové přiznání. Některé OSVČ stále dávají potvrzení od FÚ s datem podání daňového přiznání. Toto potvrzení je naprosto zbytečné,
doplnila serveru Podnikatel.cz Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR.
Přehled se vůbec nepodá
Poslední chybou, a nutno říci, že poměrně závažnou, je, že některé OSVČ vůbec přehled nepodají. Místo něj dodají čestné prohlášení, že neměly příjmy a nebo dokonce vůbec nic neřeší. Jenže i OSVČ, které neměly žádné příjmy a nemusely podat daňové přiznání, mají za povinnost přehled odevzdat. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje se vyplní jako nulové.
