V rozsudku navíc Nejvyšší správní soud (NSS) finanční správu upozornil, že daňové řízení neslouží k trestání podnikatelů. Zároveň soud odmítl přístup, že zajišťovací příkaz může být vydáván ihned poté, co byly zjištěny jakékoli nesrovnatelnosti v plnění daňových povinností daňového subjektu, a to s odůvodněním, že je zde důvodná obava, že daň bude v budoucnu stanovena a že fakticky bude „daň s ohledem na její výši a současnou majetkovou situaci možná obtížněji vymahatelná.“
Zajišťovací příkaz vydaný už během daňového řízení
Finanční správa prohrála před několika týdny u NSS další spor o zajišťovací příkazy. NSS potvrdil rozsudek krajského soudu, který se přiklonil na stranu stavební firmy Naryner Construction a zrušil zajišťovací příkazy. Ty vydala finanční správa v roce 2016 pár dní před Vánoci, a to po 3 měsících probíhající daňové kontroly. V odůvodnění stálo, že podnikatel zřejmě nebude schopen prokázat některé obchodní transakce a dojde tak k neuznání deklarovaného nároku na odpočet DPH ve výši 2,3 mil. Kč, u které je možné, že tato daň bude obtížně vymahatelná, ne-li nedobytná.
Daňová kontrola probíhala u podnikatele právě kvůli tomuto odpočtu, a to z důvodu, že dodavatel firmy Naryner Construction nepůsobil dle finanční správy důvěryhodně (Od roku 2013 nezveřejnil účetní závěrky v obchodním rejstříku, sídlo má na tzv. virtuální adrese, se správcem daně komunikoval pouze prostřednictvím datové schránky, neuvádí na sebe žádné kontakty. Firma Naryner Construction navíc dle slov majitele nakupované zboží od dodavatele fakticky nikdy neměla v držení, ani je neobjednávala a zboží si objednával, přejímal a sám platil odběratel.
Majitel firmy Naryner Construction vysvětloval charakter zpochybněných obchodů tím, že měl z formálního přeprodeje zboží provizi ve výši 3 % a že na obchod přistoupil kvůli příbuzenskému vztahu s odběratelem. To, proč nespolupracoval odběratel přímo s dodavatelem, vysvětloval majitel firmy Naryner Construction tím, že dodavatel v rámci poskytování větších slev chtěl spolupracovat pouze s firmou. To odběratel nesplňoval. Finanční úřad se dále zabýval ekonomickou situací firmy Naryner Construction. Podle něj firma nevlastnila žádný dlouhodobý majetek a pasiva společnosti převyšovala aktiva o částku 282 000 Kč.
Problematika zajišťovacích příkazů na serveru Podnikatel.cz:
- Příklad dobře vydaných zajišťováků? Podnikatele z Chrudimska obvinila i policie
- Finanční správa nerespektuje u zajišťováků judikaturu soudů, říká daňový expert
- Daňoví poplatníci zřejmě zaplatí kvůli zajišťovákům miliardu korun
- Ministerstvo se snaží „vybrušovat“ ze změn u zajišťováků, realitě navzdory
- Odborníci a podnikatelé volají po změně zajišťováků, Schillerová ji přislíbila
- Finanční správa otáčí, změní metodiku ke kritizovaným zajišťovacím příkazům
- Pilný zaútočil kvůli zajišťovákům na novináře. Jsou prý hybridní hrozbou
- Pokud úřady „klekly“ neprávem „jen“ na 19 firem, pak zajišťováky raději zrušme
- Jak změnit zajišťovací příkazy, aby nelikvidovaly poctivé podnikatele?
- Šéf finanční správy opět zaútočil, dehonestoval odborníky a pohrál si s čísly
- Co podnikatel, to zloděj. Smutné představy vedení ministerstva a finanční správy
- Zajišťovací příkazy na Europrint? Tiskárna je nyní v insolvenci
- Berňák mohl promluvit: FAU byla zapojena do řetězového podvodu s DPH
- Soud zrušil další zajišťovací příkazy na firmu FAU, tentokrát za 340 milionů Kč
Obavy z nedobytnosti daně nebyly namístě
Jak krajský soud, tak NSS uznaly, že se firmě Naryner Construciton pravděpodobně nepodaří prokázat uskutečnění zdanitelných plnění, na jejichž základě si uplatňovala odpočet DPH. NSS však v rozsudku zároveň odmítl přístup, kdy je zajišťovací příkaz vydáván ihned poté, co byly zjištěny jakékoli nesrovnatelnosti v plnění daňových povinností daňového subjektu, a to s odůvodněním, že je zde důvodná obava, že daň bude v budoucnu stanovena a že fakticky bude „daň s ohledem na její výši a současnou majetkovou situaci možná obtížněji vymahatelná“, přičemž zatím daňový subjekt „nějakým majetkem disponuje“.
NSS však zkritizoval zdůvodnění druhé nutné podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu, tedy doložení důvodů, které by svědčily o budoucí nedobytnosti daně. Majetkovou analýzu, kterou uskutečnil finanční úřad, označil soud za nedostatečnou. Jak už totiž NSS uvedl dříve, že rozhodující není pouze okamžitý stav prostředků daňového subjektu, ale je třeba zkoumat celkovou ekonomickou situaci a její vývoj, který může ohrozit vybrání v budoucnu stanovené daně. V projednávané věci přitom finanční orgány nezjistily, že by docházelo k útlumu činnosti žalobce, že by se vyhýbal spolupráci s finančními orgány nebo že by byly činěny kroky k účelovému zbavení se majetku (či by zjevně hrozily); žalobce naopak svým účetnictvím doložil, že v minulosti dosahoval zisk, který nadto ani nerozdělil svým společníkům, přičemž je pravděpodobné, že zisk bude dosahován i v budoucnosti,
píše se v rozsudku NSS.
Z obsahu daňového spisu navíc NSS zjistil, že majitel firmy ihned po vydání zajišťovacích příkazů souhlasil dne 27. 12. 2016 se zřízením zástavního práva ke svým nemovitostem. Dále daňový spis obsahuje rozhodnutí o přijetí ručení třetí osoby ze dne 28. 12. 2016, jímž bylo přijato ručení majitele společnosti. Tyto skutečnosti vyvracejí odůvodněné obavy, resp. přiměřenou pravděpodobnost, že v době její vymahatelnosti bude daň nedobytná nebo bude její vybrání spojeno se značnými potížemi, neboť zjevně tu bude další subjekt a příslušný majetek k vymožení daňové povinnosti. Toto jednání jednatele společnosti naopak svědčí o tom, že žalobce bude v ekonomické činnosti pokračovat a bude se snažit případnou budoucí daň zaplatit, neboť jeho jediný jednatel a společník se zavázal, že v případě, kdy žalobce nedostojí svým závazkům, uhradí je on sám,
uvádí se v rozsudku.
Podle soudu tak nejsou obavy z nedobytnosti předmětné v budoucnu pravděpodobně doměřené daně na místě. Zvláště když ze stanoviska správce daně k podanému odvolání vyplývá, že žalobce v mezidobí uhradil na tuto daňovou povinnost bezmála 600 000 Kč.
Daňové řízení neslouží k trestání podnikatelů
Soud připomněl, že účelem zajišťovacího příkazu není ihned získat současný majetek daňového subjektu, a tím ukončit jeho ekonomickou činnost, ale zajistit, aby aktiva předtím, než poslouží k uspokojení daňového dluhu, nezmizela. Proto existuje-li potenciál, že daňový subjekt bude v rozumné době schopen potřebné prostředky vygenerovat, není vhodné masivní odčerpání jeho zdrojů, jež jeho činnost ochromí.
NSS rovněž zdůraznil, že daňové řízení zásadně neslouží k trestání daňových subjektů, tudíž výsledek daňového řízení nemá představovat skryté trestání. To platí hlavně ve vztahu k zajišťovacímu příkazu, který má povahu institutu předstižné povahy, kdy správce daně zkoumá přítomnost odůvodněné obavy, tj. přiměřené pravděpodobnosti, že daň bude v budoucnu stanovena a zároveň že v době její vymahatelnosti bude nedobytná nebo bude její vybrání spojeno se značnými potížemi.
Čtěte také: Finanční správa nerespektuje u zajišťováků judikaturu soudů, říká daňový expert
Exemplární případ zajišťovacího šílenství, říká odborník
Podle Tomáše Hajduška, vedoucího sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR, sice rozsudek z doktrinárního hlediska ve vztahu k zajišťovacím případům nic nového nepřináší, zároveň však kvituje, že NSS zdůraznil, jaká má být úloha daňového řízení. Na jednom konkrétním případě podle něj NSS nezvykle ostře zdůraznil, že úlohou finanční správy není trestat, ale „pouze“ vybírat daně.
V případě Naryner Construction nebylo vydání zajišťovacího příkazu vůbec namístě, neboť se jednalo o běžný daňový spor s běžnou a standardně fungující stavební firmou, která se specializuje na provedení fasád, zateplení rodinných a bytových domů, pokrývačské a klempířské práce,
uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek a dodal: Na celém případě mne překvapuje, že ani Odvolací finanční ředitelství nedokázalo rozeznat zcela zřejmou nepřiměřenost použití zajišťovacího příkazu vůči firmě Naryner Construction. Pokud majitel firmy nabídl berňáku ručení svým osobním majetkem, tak zdravý selský rozum by k tomu měl postačit.
Jak upozornil Hajdušek, NSS jasně sdělil, že zajišťovací příkaz by měl být aplikován pouze v případě důvodného podezření na daňový podvod nebo doloženého vyvádění či zmenšování majetku. Tedy jako záchranná brzda v krajní situaci a nikoliv jako běžný prostředek při správě daní. Toto rozlišování v aktuální metodice, kterou jinak považuji za velmi kvalitní, postrádám,
doplnil Tomáš Hajdušek, který považuje kauzu Naryner Construction za exemplární případ zajišťovacího šílenství v letech 2013 až 2016. Hajdušek současně doufá, že i díky výše zmíněné nové metodice by se dnes takový případ již nestal.
Čtěte také: Opoziční novela k zajišťovacím příkazům? Nekoncepční a navíc s křížkem po funuse
