Hlavní navigace

Babiš chce zrušit superhrubou mzdu. Poslední návrh však komplikoval zdanění OSVČ

30. 7. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Premiér Andrej Babiš před několika týdny prohlásil, že by se od příštího roku měla zrušit superhrubá mzda.

Ministerstvo financí přitom již příslušný návrh předložilo před více než dvěma lety. Ten ale nakonec skončil u ledu, protože údajně neměl politickou podporu. Pokud by byl návrh předložen ve stejné podobě, snížil by sice zdanění zaměstnancům i některým OSVČ, těm by však zkomplikoval samotný systém zdanění.

Supehrubá mzda snížení zdanění zaměstnanců

Premiér Andrej Babiš chce od příštího roku zrušit superhrubou mzdu. Ministerstvo financí by mělo příslušnou novelu připravit v září. Ačkoli se mohou jednotlivé parametry či sazby změnit, koncepčně by měl vycházet z dva roky starého návrhu, který ale nakonec ministerstvo stáhlo. Ten počítal s tím, že by se daň počítala z hrubé mzdy a sazba by činila 19 %. Nynější solidární zvýšení daně měla nahradit klouzavá progresivní sazba, a to 19 % pro základ daně do 1 500 000 Kč a 24 % pro základ daně od této hranice. Vzhledem k tomu, že po přepočtení nyní činí sazba daně z hrubé mzdy 20,1 %, přinesly by změny snížení daní pro zaměstnance.

Mzda
Hrubá mzda (v Kč) Nynější čistá mzda (v Kč) Čistá mzda dle návrhu (v Kč) Rozdíl (v Kč)
20 000 15 850 16 070 220
30 000 22 740 23 070 330
40 000 29 630 30 070 440
50 000 36 520 37 070 550
150 000 103 314 104 839 1625

OSVČ měly 3/4 pojistného uplatňovat jako výdaj

Změny se měly dotknout také OSVČ. Těm sice měla vzrůst sazba daně příjmů o 4 p. b. na 19 %, ale nárůst sazby mělo kompenzovat to, že by se pro podnikatele zavedla daňová uznatelnost ¾ zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění. Tuto možnost by měli i podnikatelé, kteří využívají paušální výdaje. Uvedené pojistné by totiž bylo daňově uznatelným výdajem nad rámec paušálních výdajů.

Nejasnosti panovaly ohledně případného přeplatku na pojistném, jelikož novela výslovně přeplatek neřeší. Podle ministerstva financí je však už v současnosti přeplatek daňovým příjmem, nicméně se nezahrnuje do základu daně na základě ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) zákona o daních z příjmů. Ten zjednodušeně říká, že se do daňového základu nezahrnují příjmy, které souvisejí s výdaji, které byly daňově neuznatelné. Nyní ale blokuje uznatelnosti pojistného OSVČ § 25 odst. 1 písm. g). Tento koncept navazuje na fungování identifikace příjmu ještě před zavedením superhrubé mzdy, kdy vrácený přeplatek byl příjmem zahrnovaným do základu daně, neboť bylo možné zaplacené pojistné (ze kterého se poté přeplatek vygeneroval) uplatňovat jako výdaj. Jakmile se v kontextu zavedení superhrubé mzdy zabránilo tomu, aby dle § 25 odst. 1 písm. g) vstupoval příjem do základu daně, došlo k automatické aktivaci § 23 odst. 4 písm. e), která bránila, aby se rozpouštěný přeplatek zdaňoval, vysvětlil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Daňové šablony ke stažení

Přeplatek na zálohách na pojistném za předchozí zdaňovací období by se tak stal příjmem příslušného zdaňovacího období, ve kterém je přeplatek poplatníkovi s příjmy ze samostatné činnosti vrácen. Stává se tak součástí základu daně, resp. dílčího základu daně. Pokud tak podnikatel přeplatí na zálohách pojistného (a v důsledku toho bude mít za daný rok nižší daňovou povinnost) a v následujícím roce mu přeplatek pojistného bude vrácen, zaplatí za tento následující rok na dani více.

Nižší odvody je tak nutné číst v kontextu toho, že se OSVČ mohou o něco zvýšit příjmy dalšího roku. Nižší odvody na pojistném mají ještě jeden negativní důsledek. Kvůli nižším odvodům na sociální pojištění (nižšímu vyměřovacímu základu) totiž mohou OSVČ dostávat nižší důchod.

Čtěte více: Kdo na změnách zdanění OSVČ vydělá a kdo naopak bude tratit?

Některé daně se měly zvýšit

Kromě snížení přímých odvodů pro zaměstnance a OSVČ však novela obsahovala i zvýšení daní. Konkrétně se to týkalo nájmů a některých kapitálových příjmů. Ministerstvo změny hájilo tím, že současné nastavení není spravedlivé. Důvodem je náprava současné disproporce mezi zdaněním příjmů ze zaměstnání (20,1% daň + 45 % pojistné) a podnikání (15% daň + 42,7 % pojistné) na jedné straně – a příjmů z pronájmů a některých typů kapitálových výnosů (pouze 15% daň) na straně druhé, komentovala před dvěma lety ministryně financí Alena Schillerová.

WT100 SEO

Ptejte se odborníka v poradně Daňová poradna 1
Ing. Jan Molín Ph.D.
daňový a účetní poradce

Pro OSVČ se má zavést i paušální daň

Od roku 2021 navíc vláda pro OSVČ plánuje zavedení paušální daně. Novela, která již prošla prvním čtením ve Sněmovně, počítá s tím, že OSVČ, které nepřekročí určitý roční příjem, by získaly možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Na druhou stranu by OSVČ paušálním odvodem ztratily možnost uplatňovat slevy na dani, daňové zvýhodnění či nezdanitelné částky.

Paušální odvod by se měl dle představ MF skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošní rok by to znamenalo částku 5378 Kč (2926 Kč sociální pojištění, 2352 Kč zdravotní a 100 Kč daň z příjmů) měsíčně. Pro příští rok ministerstvo odhaduje, že by paušální odvod činil 5740 Kč měsíčně. Podle varianty preferované ministerstvem budou moct paušální daň využít OSVČ s příjmy do 800 tisíc Kč.

 

80% paušalisté na jednotném odvodu prodělají

Institut paušální daně bude dobrovolný, nebudou jej však moct využít všechny OSVČ. Kromě již zmíněného limitu příjmů ve výši 800 tisíc Kč nebudou moct paušální daň využít ani plátci DPH a nemají ani registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby. Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Pokud by paušální daň prošla v podobě, v jaké se aktuálně nachází, vydělají na ní hlavně více vydělávající OSVČ s 40% paušálem. 80% paušalistům se naopak nevyplatí. Jak totiž spočítal server Podnikatel.cz, pro OSVČ hlavní s 80% paušálem, pro které platí minimální zálohy na pojistném, by znamenal vyšší odvody než doposud. Pro bezdětné z nich, které využívají jen základní slevu, by znamenal roční ztrátu 6000 Kč. V případě, že nyní využívají zvýhodnění na děti, šlo by dokonce o ještě vyšší částku. Naopak některé bezdětné OSVČ s 40% paušálem by na paušální dani mohly vydělat až 85 tisíc Kč ročně.

Čtěte více: OSVČ s 40% paušálem mohou na paušální dani vydělat 85 tisíc, s 80% by tratily

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).