Hlavní navigace

Babiš může zlepšit kvalitu potravin. Stačí, když začne u „šmakulád“ svých firem

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Částečně jsme skutečně popelnicí Evropy, jak říká premiér Andrej Babiš. Mohou za to však i české firmy, a to včetně Babišových.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Kromě toho, že tuzemské společnosti bez uzardění prodávají masné výrobky s minoritním podílem masa, často také nedodržují deklarované složení výrobků. Ideální by tak nejprve bylo zamést před vlastním prahem.

Když premiér Andrej Babiš startoval kampaň hnutí ANO do evropských voleb, zmínil jako jedno z hlavních témat dvojí kvalitu potravin. Považuji za skandální, co se vlastně děje. Skutečně jsme popelnicí Evropy. Někdo v Evropě si myslí, že tady žijeme na kokosových palmách, že jsme méněcenní občané. To, co se děje ve výrobě potravin, je skutečně skandál, prohlásil Babiš. Podobně se Babiš, respektive Babišův P.R. tým, vyjádřil i v tradiční nedělní gramofanské přehlídce „Čau lidi“ na svém facebookovém profilu.

Že jsme částečně popelnicí Evropy, s tím se dá sice částečně souhlasit, je však nutné zároveň dodat to, že k tomu nepotřebujeme zahraniční firmy. Většinu "šmakulád“, jak říká gastronomický odborník Roman Vaněk, mají totiž na svědomí tuzemští výrobci, včetně společností z Babišova „bývalého“ koncernu Agrofert.

Stačí se třeba podívat na složení produktů, které lze stáhnout na webu Kosteleckých uzenin. Firma například prodává Hot Dog párky, které obsahují pouze 9 % standardního masa. Dalších 54 % je pak separát (strojně oddělené maso) a zbytek bramborový škrob, jedlá sůl, vepřové sádlo, stabilizátory E250, E451, antioxidant E316, česnek, extrakty koření, přírodní aroma, jedlé kolagenové střevo.

Někdo může zaprotestovat, že separáty nejsou zdravotně závadné a že tak výrobek obsahuje dvě třetiny „masa“. Firma ovšem vyrábí Sedlácký salám s 11 % vepřového a hovězího masa a 18 % separátu. Většina výrobku je tedy vepřové sádlo, kuřecí kůže, pitná voda, vepřové kůže, bramborový škrob, jedlá sůl, stabilizátory E 250, E 450, E 451, antioxidanty E 300, E 301, E 330, zahušťovadla E 407a, E 410, E 412, barviva E 120, E 150c, E 162, emulgátor E 471, česnek, koření.

Podobné chuťovky mezi masnými výrobky, kdy většinu výrobku netvoří maso, naleznete i u další firmy z koncernu – společnosti Krahulík. Třeba Čajový salám obsahuje 44 % vepřového masa a zbytek je sádlo, jedlá sůl, pitná voda, cukr vanilinový, koření, extrakty koření, stabilizátor E 250, regulátor kyselosti E 575, antioxidant E 301, dextróza, aroma, kouřové aroma, řepkový olej, barvivo E 160c, startovací kultura. Přes 50 % masa nemají i další výrobky, jako například salám Junior nebo Bavorská sekaná. U druhého jmenovaného výrobku by určitě nebylo bez zajímavosti sledovat, jak by si na něm pochutnali Bavoři zvyklí na Leberkäse.

Abychom byli nicméně spravedliví, podobné šmakulády najdete u mnoha tuzemských výrobců, nejen u Agrofertu. Je fér také dodat, že samozřejmě i Agrofert vyrábí nejen šmakulády, ale i kvalitní masné výrobky s vysokým podílem masa. A stejně tak platí, že těmito ani výrobky s minoritním podílem masa výrobci zákon neporušují. Kritizovat nicméně zahraniční společnosti za to, že z nás dělají popelnici Evropy, a ve vlastní firmě vyrábět „šmakulády“ je pokrytectví.

Nicméně jak v případě tuzemských, tak zahraničních firem platí, že jen dodávají na český trh to, po čem je poptávka. Češi nemají problém méně kvalitní potraviny kupovat a kvůli tomu se stále vyrábí a prodávají. Dokud nebude pro Čechy důležitější kvalita za rozumnou cenu a budou primárně hledět na co nejnižší cenu, budou jim firmy toto zboží vyrábět a prodávat.

Čtěte také: Dokud budou Češi nekvalitní potraviny kupovat, budou jim je firmy prodávat

Opravdový problém je lhaní o složení

Jak už psal autor textu před dvěma týdny, opravdovým problémem, kterým trpí zákazníci, je však něco jiného. Konkrétně se jedná o výrobky, které obsahují jiné složení, než je deklarováno na obalu. S železnou pravidelností se objevují testy, které odhalují, že řada výrobků obsahuje méně určité složky, než kolik tvrdí na obalu výrobce. Typickým příkladem jsou uzeniny. Pokud firma avizuje, že salám vyrobila ze 130 gramů masa, přičemž použila pouze 100 gramů, jedná se o lež a klamání zákazníků, které by se mělo tvrdě trestat. Pokud je na párcích čitelně uvedeno, že obsahují jen 20 % masa a opravdu jej obsahují, zákazník může nadávat pouze sám sobě, pokud například na základě vznosného názvu „suprové párečky“ očekává 80 % masa. Jestliže ale výrobce uvádí, že párky obsahují 80 % masa a ony místo toho mají masa pouze 60 %, je viník jednoznačně podnikatel.

Když firmy z Agrofertu v testech propadají

V tomto ohledu má Andrej Babiš oproti svým politickým konkurentům velikou výhodu, může totiž pomoci dvojím způsobem. Jednak se dá změnit legislativa a například zpřísnit tresty za nedodržování deklarovaného složení a jednak může zpřísnit výrobní a kontrolní postupy ve svých bývalých a budoucích firmách. Právě Babišovy výrobky totiž v testech nezřídka propadají.

Před týdnem časopis dTest zveřejnil výsledky testu, ve kterém nechal v laboratoři zkontrolovat dvacítku trvanlivých salámů Vysočina. Pouze jeden z testovaných salámů obsahoval méně masa, než udával obal. Jednalo se o salám Krahulík Vysočina Hodice z koncernu Agrofert, na jehož obalu se uvádělo, že byl vyroben ze 133 gramů masa (na 100 gramů salámu). Chemická analýza však odhalila, že byl vyroben jen ze 116 gramů masa.

Od začátku roku 2015 do srpna 2017 pak dTest publikoval celkem šest testů masných výrobků, kterými prošlo v součtu 88 vzorků. V únoru 2015 byla testována kvalita Loveckých salámů, v srpnu téhož roku pak grilovacích klobás. V roce 2016 se na paškál dostaly šunkové salámy a o rok později párky bez strojně odděleného masa a salámy Herkules. Jak ukázaly tyto testy, masné výrobky patří mezi nejčastěji šizené výrobky. Zatímco při testech všech ostatních druhů potravin, vyjma masných výrobků, podíl propadlíků činil 2,2 %, ve zmíněných pěti testech uzenin to bylo 20 %. Největší rozdíl mezi slibovaným a skutečným masným podílem zjistil dTest u Tesco Herkulesu, kterému chybělo 20 % masa. Nutno však doplnit, že Tesco Hercules vyráběla již zmíněná firma Krahulík z koncernu Krahulík.

Celkem pak z 5 testů uzenin v letech 2015 až 2017 neprošlo 19 výrobků, přičemž jen 3 byly ze zahraničí. Zároveň ze zmíněných 19 výrobků pocházelo 7 z firem z koncernu Agrofert, tedy 37 %. Důvody pro udělování nedostatečných známek byly ve všech případech stejné – nedodržení deklarovaných hodnot, tedy klamání zákazníků nepravdivými údaji na obalech, a nesplnění požadavků platné legislativy.

Andrej Babiš má tak skutečně jedinečnou šanci zlepšit situaci jak v oblasti kvality potravin, tak v oblasti klamání zákazníků. Stačí si zamést před vlastním prahem.