Hlavní navigace

Babišova vláda získá novou pravomoc, bude přiklepávat všechny investiční pobídky

Daniel Morávek

Vláda doposud schvalovala investiční pobídky jen pro velké strategické investice. Nově má rozhodovat o všech žádostech, a to i od malých a středních podniků.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Novinku přináší novela zákona o investičních pobídkách, která prošla Poslaneckou sněmovnou. Kromě přenesení pravomocí na vládu novela počítá s tím, že investiční pobídky budou nově poskytovány jen projektům s vyšší přidanou hodnotou.

Pobídky jen pro určité typy investičních akcí

Poslanecká sněmovna schválila před necelými dvěma týdny novelu zákona o investičních pobídkách, která by měla zlepšit flexibilitu systému veřejné podpory ve vztahu k aktuální hospodářské situaci a zvýšení přidané hodnoty podporovaných projektů, a to při zachování intenzivnější podpory v hospodářsky problémových regionech.

Zákon o investičních pobídkách bude nově vymezovat následující oblasti pouze v obecné rovině:

  • podporované typy investiční akce,
  • podmínky a povinnosti příjemců investiční pobídky,
  • strategickou investiční akci.

Prováděcí právní předpis, konkrétně nařízení vlády, pak stanoví:

  • které konkrétní investiční akce bude možné podpořit investiční pobídkou za účelem hospodářského rozvoje země,
  • minimální výši pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v závislosti na jednotlivých podporovaných typech investičních akcí,
  • minimální počet vytvořených pracovních míst v závislosti na potřebách trhu práce,
  • konkrétní způsob prokázání vyšší přidané hodnoty,
  • minimální limity pro strategickou investiční akci,
  • maximální výši finančního příspěvku na pořízení majetku při strategické investiční akci,
  • vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku.

Nově bude možné podpořit pouze investiční akce realizované v činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Investiční pobídku půjde poskytnout pouze na investiční akci, která je realizována

a) v oborech zpracovatelského průmyslu za účelem zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky nebo zásadní změny celkového výrobního postupu podle přímo použitelného přepisu Evropské unie,

b) v technologickém centru za účelem jeho vybudování, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, přičemž zaměřením technologického centra je aplikovaný výzkum, vývoj a inovace technicky či jinak vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů, včetně tvorby a inovace jejich softwaru, nebo

c) v centru strategických služeb za účelem zahájení jeho činnosti, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, přičemž centrum strategických služeb může být realizováno ve formě

  1. centra pro tvorbu softwaru se zaměřením na tvorbu nového nebo inovace stávajícího softwaru,
  2. datového centra se zaměřením na ukládání, třídění a správu dat,
  3. opravárenského centra se zaměřením na opravu technicky vyspělých zařízení,
  4. centra sdílených služeb se zaměřením na převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností od ovládající nebo ovládané osoby nebo od smluvních partnerů, pro které nejsou tyto činnosti předmětem podnikání.

O pobídkách bude rozhodovat vláda

Aby bylo zajištěno, že pobídka půjde v rámci výroby projektům s vyšší přidanou hodnotou, budou stanoveny některé podmínky. Investiční pobídky budou moct získat jen výrobní firmy, které zajistí minimálně u 80 procent zaměstnanců příjem ve výši průměrné mzdy v regionu a současně alespoň desetiprocentní podíl vysokoškolsky vzdělaných, nebo alespoň dvouprocentní podíl výzkumných a vývojových pracovníků. Zároveň se ruší povinnost vytvořit nová pracovní místa. Vyšší produktivita práce v oblasti výroby tak není spojena se vznikem nových pracovních míst, ale naopak s vyššími náklady do nejnovějších technologií nevyžadujících permanentní přítomnost lidské obsluhy. Vyšší stupně automatizace a nastupující digitalizace výroby tak přispívají naopak ke snižování výrobních míst, vysvětluje se v důvodové zprávě.

U technologických center a strategických služeb zase dojde ke změně definice nového pracovního místa. Novým pracovním místem bude takové pracovní místo, které povede k nárůstu počtu pracovních míst nikoli za celou obchodní společnost, ale pouze za provozovnu, tj. obchodní závod nebo jeho část, kde se podpořená investice realizuje. Nová pracovní místa půjde obsadit zaměstnanci i se zkrácenými úvazky, přičemž tyto zkrácené úvazky by se do nových pracovních míst započítávaly příslušným zlomkem vyjadřujícím délku zkráceného pracovního úvazku. Kromě pracovníků na zkrácený úvazek půjde na nová pracovní místa najmout i dlouhodobě pobývající rezidenty v Evropské unii.

Změnit se má rovněž samotná hmotná podpora pracovních míst. Dojde k rozšíření hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců na všechny regiony, kromě hlavního města Prahy, ve výši 25 % nákladů na rekvalifikaci a školení. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst se také rozšíří na všechny regiony, kromě hlavního města Prahy, a bude činit 200 tis. Kč na jedno pracovní místo.

Novela dále stanovuje výjimku pro hospodářsky problémové regiony. Systém investičních pobídek by také měl být dostupnější pro malé a střední podnikatele, jelikož se sníží požadavky na minimální výši investice a požadavky na nová pracovní místa v případě příjemců z řad malých a středních podnikatelů na polovinu.

Novela počítá s tím, že vláda získá u investičních pobídek nové pravomoci. Vláda bude moct rozhodovat o nastavení bližšího provádění některých podmínek zákona o investičních pobídkách prostřednictvím svého nařízení a tím rychleji reagovat na změny v ekonomice. Druhou klíčovou změnou je, že veškeré žádosti o investiční pobídky budou před jejich rozhodnutím podléhat výhradnímu schválení vládou. V případě neschválení pak ministerstvo průmyslu a obchodu nebude moci těmto projektům investiční pobídku poskytnout.

Investiční pobídky hojně využívá Agrofert

Investiční pobídky nyní hojně využívá i firma Agrofert premiéra Andreje Babiše (nyní se firma nachází ve svěřenském fondu). Jak vyplývá z údajů agentury CzechInvest, od roku 2000 do roku 2009 mohl Agrofert čerpat přes 1,8 miliardy korun. V letech 2010 až 2013 přišel útlum pobídek, který se dotkl i Agrofertu, kdy koncern dostal jen jednu pobídku ve výši 54,3 milionu korun. Po nástupu nové vlády, ve které zasedl i Andrej Babiš, se zase pobídky rozjely. Jen v první polovině roku 2014 získal Agrofert dalších 6 investičních pobídek v celkové výši 1,74 miliardy korun. Celkově pak Agrofert získal od vstupu Andreje Babiše do vlády do konce roku 2017 investiční pobídky ve výši 2,08 miliardy Kč.

Čtěte více: Od Babišova vstupu do vlády získal Agrofert investiční pobídky za 2 mld. Kč 

Podnikatelé sice mají výhrady, ale zaměření na vyšší přidanou hodnotu vítají

Právě pravomoc vlády schvalovat všechny pobídky se nezamlouvá některým podnikatelským asociacím. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je pravomoc vlády schvalovat všechny žádosti nesystémová a nestandardní a firmám, které budou žádat o investiční pobídky, přináší nejistotu. Všechny žádosti totiž už předschvaluje MPO spolu s dalšími úřady. Je tedy jasné, že ty, které se dostanou vládě na stůl, prošly sítem přidané hodnoty a již splnily všechny zákonné podmínky, jako je výše mezd, spolupráce s výzkumnými organizacemi či podíl výzkumných pracovníků. Není ale jasné, na základě jakých kritérií bude vláda žádosti na svých jednáních dále filtrovat a schvalovat. Mechanismus tak přináší do systému prvky nestability a netransparentnosti. Pokud vláda určité investice podporovat nechce, nechť se to objeví v samotném nařízení, uvedla serveru Podnikatel.cz Eva Veličková, mluvčí svazu.

Hospodářská komora ČR (HK ČR) zase žádala, aby stát zapojil do procesu poskytování podpory podnikatele. Pozměňovací návrh, který by legislativně ukotvil, aby HK ČR participovala na průběžném formování podmínek pro udělování investičních pobídek, však nebyl schválen. Hospodářská komora neusilovala o své nesystémové začlenění do správního řízení o poskytnutí konkrétní pobídky. To přísluší orgánům veřejné moci. Měla by však působit stálá konference za účasti expertů resortu MPO, případně dalších resortů nebo i regionální samosprávy a možná i z akademických kruhů, určitě však i odborníků z řad zástupců podnikatelů s praxí v byznysu, upřesnil serveru Podnikatel.cz Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.

Co se týče zaměření na projekty s vyšší přidanou hodnotou a dalších změn, ty vesměs podnikatelé vítají. Vítáme, že se investiční podpora konečně mění. Stávající systém je přežitý. Musí pomoci firmám vyrábět s vyšší přidanou hodnotou a podporovat modernizaci české ekonomiky a naši konkurenceschopnost, komentovala Eva Veličková. Nastavuje se prostředí, kdy by do budoucna mělo v ČR působit více odborníků a investice budou mít pozitivnější dopad na dlouhodobý růst ekonomiky a naši prosperitu. Zamezí se také nespravedlivým situacím, kdy zahraniční investoři s investičními pobídkami přepláceli na menších městech zaměstnance a řada lokálních malých a středních podnikatelů, kteří možnost podobné výhody neměla, v tomto důsledku musela ukončit své podnikání, uzavřel Zdeněk Tomíček, který vede Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).