Metodický pokyn k řízení evropských dotací počítal s přečerpáním a případným doplacením prostředků ze státního rozpočtu. Podle Agrofertu tak bylo jedno, zda by stát vyplatil peníze kvůli přečerpání či přezávazkování. Nejvyšší správní soud (NSS) však tuto argumentaci nepřipustil.
Co se dozvíte v článku
Agrofert prohrál během dubna pět soudních sporů
Hned pět soudních sporů s ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně dotací definitivně prohrály během dubna společnosti z holdingu Agrofert bývalého premiéra Andreje Babiše. Konkrétně se jednalo o firmy Cerea, Wotan Forest, Fatra (2×) a Kostelecké uzeniny. Celkově šlo o dotace ve výši 55 105 984 Kč.
Ve všech sporech šlo o to, že ministerstvo průmyslu a obchodu zamítlo žádosti firem o evropské dotace kvůli riziku neproplacení prostředků ze strany EU kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Jak uvedlo ministerstvo, při zamítnutí byly zohledněny závěry Evropské komise v závěrečné zprávě o auditu provedeném podle čl. 75 nařízení EU č. 1303/2013 a následném tzv. follow up letteru. V rámci auditu byl totiž zkoumán soulad řídících a kontrolních systémů České republiky s právním rámcem upraveným v tomto článku nařízení.
Ze závěrů auditu ministerstvo dovodilo, že pro vyhovění žádostem není splněn základní předpoklad, a to možnost v konečném důsledku financovat dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj (tj. jejich proplacení z prostředků Evropské unie), a to dokud Andrej Babiš (osoba, která dle závěrů Komise fakticky ovládá koncern Agrofert) je veřejným funkcionářem (resp. jím byl v rozhodné době). S ohledem na tyto závěry tedy žalovaný shledal vyhovění žádostem jako rizikové. Případné vyplacení prostředků z dotací by totiž dle jeho názoru za daných okolností mohlo ohrozit státní rozpočet a fungování operačního programu, a proto v souladu s principem prevence a v rámci svého správního uvážení žádosti společností koncernu Agrofert zamítl,
napsal se v rozsudku NSS ke kasační stížnosti firmy Kostelecké uzeniny.
Dotace nám mohl zaplatit stát, argumentoval Agrofert
Protože v obdobných případech již v minulosti NSS rozhodl v neprospěch Agrofertu, zkusila firma tentokrát v kasačních stížnostech argumentovat jinak. Tvrdila, že bylo chybou, když ministerstvo své zamítnutí opřelo o princip prevence, jelikož závazný metodický pokyn k provádění operačního programu výslovně počítal s financováním dotací výhradně z národního rozpočtu v rámci tzv. přezávazkování, a to v případě, že by celkový objem poskytnutých dotací přesáhl úroveň alokace operačního programu. Metodický pokyn k řízení programů v programovém období 2014 2020 počítal s přečerpáním v rozsahu 2 až 3 miliardy korun, což je částka, která měla jít na vrub státního rozpočtu. Závěr soudu, že dotační program nepočítal se spolufinancováním ze státního rozpočtu, tedy není správný a obava žalovaného, že poskytnutím dotace stěžovatelce by byl ohrožen státní rozpočet, neměla oporu v metodice,
upřesnil NSS argumentaci firmy.
Podle Agrofertu není žádný rozdíl mezi tím, zda nebude dotace Komisí proplacena z důvodu přečerpání operačního programu, nebo kvůli postoji Komise k poskytnutí této konkrétní dotace v návaznosti na závěry auditu a follow up letter. Žalovaný nevysvětlil, proč v prvním případě není poskytnutí dotace nehospodárné, zatímco v druhém ano. Tím se dopustil diskriminačního jednání. Stěžovatelka tyto argumenty staví do kontextu s rozsudky NSS vydanými ve skutkově obdobných věcech, které považuje pro projednávaný případ za irelevantní, neboť jsou postaveny na myšlenkové konstrukci, jež s významem přezávazkování nepočítá,
píše se v rozsudku.
NSS však tuto argumentaci odmítl s tím, že není přípustná, jelikož byla poprvé uplatněna až v řízení o kasační stížnosti. Aby se jí NSS mohl zabývat, musela by být předmětem žalobních bodů či navazující argumentace u městského soudu. Tomu však tak nebylo. Z rozhodnutí ministerstva podle soudu srozumitelně a zřetelně vyplývá, že důvodem zamítnutí žádosti bylo riziko, že Komise neproplatí dotaci České republice, takže by náklady na ni ve výsledku zatížily státní rozpočet, s čímž ovšem operační program nepočítá.
Stěžovatelka nemohla být na pochybách, jakému závěru žalovaného je třeba v žalobě oponovat, pokud chce v soudním řízení uspět, a z kterých podkladů (konkrétní jejich části) je tento závěr dovozován. Jestliže měla stěžovatelka v úmyslu podpořit svůj argument možnosti spolufinancování dotací z národních prostředků (státního rozpočtu) právě existencí institutu přezávazkování, mohla tak učinit v řízení před městským soudem, a to zejména s ohledem na význam, který této námitce sama přisuzuje,
doplnil NSS a odkázal na svoji předchozí judikaturu.
Princip prevence vyžaduje zákon, řekl NSS
Z ní vyplývá, že na poskytnutí dotace neexistuje právní nárok a je dobrodiním státu. Při posuzování dotačních žádostí disponují úřady správním uvážením, v jehož rámci jsou omezeny zákazem svévole. Žalovaný odůvodnil zamítnutí žádosti aplikací principu prevence za účelem ochrany stability státního rozpočtu, jehož dodržování mu ukládají vnitrostátní i evropské předpisy. Pro zamítnutí žádosti tedy zvolil přiměřené a legitimní kritérium, které nelze označit za svévolné. Příčina rizika pro státní rozpočet (tj. závěry auditu Komise a follow up letter), její vážnost a relevance byla žalovaným rovněž přezkoumatelně a správně vyhodnocena, a to i s ohledem na možné konkrétní následky poskytnutí dotace (hrozba uložení povinnosti Komisí provést opravy, ohrožení operačního programu jako celku, poskytnutí dotace přímo ze státního rozpočtu, s čímž dotační program nepočítá) a s ohledem na fakt, že nic nenasvědčovalo tomu, že by Komise hodlala své závěry vyjádřené v závěrečné zprávě o auditu a follow up letteru přehodnotit,
komentoval NSS.
Podle soudu možnost odejmout v určitých případech již přiznanou dotaci neznamená, že by měly úřady rezignovat na uplatňování principu prevence již při rozhodování o poskytnutí dotace. Právní předpisy jim navíc tuto povinnost ukládají. Odnětí dotace představuje závažnější zásah do poměrů příjemce dotace než její nepřiznání, neboť mnohdy může být projekt již uskutečněn a náklady na něj vynaloženy, přičemž rentabilita nákladů, nejsou li kryty dotací, může být zásadně odlišná. I kdyby byly v konkrétním případě ve výsledku splněny podmínky pro odnětí dotace, neznamená to, že prostředky vyplacené jejímu příjemci ze státního rozpočtu do něj budou skutečně navráceny. Pokud by např. příjemce dotace zanikl bez právního nástupce nebo byl insolventní, byla by újma způsobená státnímu rozpočtu zpravidla nevratná. Uplatnění principu prevence při rozhodování o poskytnutí dotace těmto rizikům předchází,
uzavřel NSS.
NSS bude řešit ještě další tři obdobné spory
Dceřiné společnosti Agrofertu vedou s ministerstvem průmyslu a obchodu ještě další tři spory, které ještě NSS nerozhodl. V těchto případech jde o 11 656 163,40 Kč. Vzhledem k tomu, že věcně jde o obdobné spory, dá se opět očekávat prohra Agrofertu. Už v minulosti navíc Agrofert prohrál s ministerstvem průmyslu a obchodu tři obdobné spory, ve kterých šlo o 52 705 984,80 Kč. Celkově tak Agrofert na dotacích od ministerstva průmyslu a obchodu přišel kvůli Babišově střetu zájmů skoro o 120 milionů korun.
Agrofert pohořel i ve sporech se SZIF
Dotace od ministerstva průmyslu a obchodu nejsou jediné, o které Agrofert kvůli Babišově střetu zájmů přišel. Jak už informoval server Podnikatel.cz před dvěma měsíci, firmy z holdingu Agrofert letos definitivně prohrály také řadu sporů ohledně dotací se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) a ministerstvem zemědělství. Všechny soudní pře ještě nejsou ukončené, ale dá se předpokládat, že NSS setrvá na svém právním názoru. Celkově tak Agrofert na zemědělských dotací zřejmě přijde o 581 milionů korun.
Důvod, proč Agrofert neuspěl ve sporech se SZIF a ministerstvem zemědělství, je stejný jako u dotací od ministerstva průmyslu a obchodu. Společnosti z holdingu Agrofert vesměs argumentovaly, že administrace dotací byla pozastavena v důsledku auditního šetření a politické činnosti zakladatele skupiny Andreje Babiše, který byl sice v okamžiku zahájení auditu předsedou vlády, ale v době rozhodování SZIF už ne. NSS ale vždy odmítl, že by to hrálo roli. Soulad s příslušnou právní úpravou (tedy včetně vyloučení střetu zájmů) totiž musel trvat po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání.
Právní větu, že při posuzování žádosti o poskytnutí dotace musí být projekt v souladu s příslušnou právní úpravou (včetně vyloučení střetu zájmů ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů) po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání, pak NSS zopakoval ve všech zmíněných rozsudcích.
Pokud se tak sečtou dotace od ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu, Agrofert na nich podle všeho přijde o 700 milionů korun.