Hlavní navigace

Během korony nepracoval. Pak musel do karantény a finančně tratil. V pořádku?

24. 6. 2020
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Mnozí zaměstnanci se v době koronavirové pandemie ocitali v situacích, ve kterých si nevěděli rady. Jedna z nich se týká přednosti překážek v práci.

Zaměstnanec v průběhu překážky v práci na straně zaměstnavatele pobíral 100 procent průměrného výdělku. Během toho mu však byla nařízena karanténa. Dostal se tedy do situace, která pro něj byla výrazně finančně nevýhodná. 

Čtěte také: Lze dát zaměstnanci v době karantény výpověď?

Má překážka v práci na straně zaměstnance přednost před překážkou v práci na straně zaměstnavatele?

Jak uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí, tuto otázku výslovně upravuje poslední věta § 192 odst. 1 zákoníku práce: Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Čtěte také: Stejná práce, odlišná výplata. Chtějí nás zaměstnavatelé kvůli pandemii ošidit?

Pokud tedy například trvá jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku, a současně je tomuto zaměstnanci nařízena karanténa, kdy mu z titulu důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance vznikne podle § 192 zákoníku práce právo na náhradu mzdy/platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, náhrada mzdy/platu za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci nepřísluší.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).