Hlavní navigace

Berňák žádal po manželech, aby mu kvůli #EET poskytli detaily o svatební hostině

Daniel Morávek

Manželům přišla výzva od berňáku, aby mu poskytli detaily o své svatební hostině, a to v souvislosti s kontrolou EET. Podle odborníků jde o nezákonný postup.

Doba čtení: 5 minut

Úřad totiž místo institutu svědecké výpovědi zvolil výzvu, která podle daňových expertů nemá oporu v zákoně. Finanční správa nicméně trvá na tom, že postupovala správně.

Kolik bylo na svatbě hostů, zajímalo berňák

Manžele, kteří se loni brali na Přerovsku, zaskočila před měsícem nestandardní výzva tamního finančního úřadu. Ten totiž po nich chtěl, aby poskytli informace a doložili listiny, které se týkaly jejich svatby. Konkrétně žádal úřad o tyto věci:

  1. Informace o tom, kde se konala svatební hostina, popřípadě kde byli ubytováni svatební hosté v den konání svatby.
  2. Informace o počtu svatebních hostů na svatební hostině.
  3. Informace o tom, jakým způsobem probíhalo vyúčtování svatební hostiny. Zda byla vystavena faktura, daňový doklad, případně příjmový doklad nebo stvrzenka na převzetí finanční hotovosti, případně doklad o zaplacení. Jak byla svatební hostina placena (hotově, bankovní účet). V případě, že by manželé neměli k dispozici žádné z uvedených dokladů, žádal úřad aspoň o sdělení přibližné částky, kterou hostina stála.
  4. Informace o tom, zda byla zaplacena záloha na svatební hostinu, popřípadě v jaké výši, k jakému datu, jakým způsobem byla záloha zaplacena. Zda na zálohu byl vystaven doklad, případně příjmový doklad nebo stvrzenka převzetí finanční hotovosti. V případě, že byl doklad vystaven, žádal úřad o jeho doložení. V opačném případě, pokud by neměli doklad, měli aspoň sdělit přibližné datum a částku.

Tyto vyžadované údaje měli manželé poslat do 15 dnů. Finanční úřad dále v odůvodnění uvedl, že má na tyto informace právo dle § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d), dle kterého mají osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní, povinnost na vyžádání správce údaje poskytnout. Z odůvodnění výzvy je zřejmé, že finanční úřad měl pochybnosti o tom, zda byla tržba za svatební hostinu řádně zdaněna a nahlášena v rámci EET.

Výzva finančního úřadu

Generální finanční ředitelství (GFŘ) serveru Podnikatel.cz potvrdilo, že v rámci vyhledávací činnosti zjišťoval správce daně informace týkající se dodržování povinností stanovených podnikatelům zákonem o evidenci tržeb. Správce daně zjistil, že v termínech konání svatebních hostin měla provozovna zavřeno nebo omezený provoz a nebyly během nich v rozporu se zákonem zaevidovány žádné tržby. Vzniklo tak důvodné podezření na krácení příjmů řádově v desítkách tisíc korun za každou svatební hostinu. Celkový objem nezaevidovaných tržeb se tak může pohybovat až v řádech statisíců korun. Správce daně proto požádal o pomoc ženichy nebo nevěsty a poskytnutí relevantní informace s tím, že pokud by novomanželé nebyli ochotni informaci poskytnout, nehrozila by jim za to žádná sankce, uvedl Lukáš Heřtus z tiskového oddělení GFŘ.

Výzva neměla oporu v zákoně, tvrdí odborníci

Jak ovšem upozorňují odborníci, úřad zvolil naprosto špatný postup a manžele nelze takto otravovat. Ta výzva je zjevně nezákonná, neboť novomanželé rozhodně nejsou osoby, které by během svatební hostiny „získávaly jiné údaje nezbytné pro správu daní“. Počet hostů na svatební hostině navíc považuji za ryze soukromý údaj a požadavek na jeho sdělení dle mého názoru porušuje právo na informační sebeurčení. To může být ze strany státu narušeno jen v míře nezbytně nutné. Správce daně by tak měla zajímat maximálně výše účtu za svatební hostinu. Ale opakuji, nemůže to požadovat touto formou, vysvětlil Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR.

S tím, že je odkaz na § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d) a zvolený postup chybný, souhlasí i daňový expert Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax, který se specializuje na spory s finančními úřady. To je nesmysl. Dotčené ustanovení dopadá jen na osoby, „které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní.“ Smyslem tohoto ustanovení je mít možnost získat údaje od podnikatelů a osob, které údaje získávají. Je to sice na první pohled velice široké, ale v kontextu všech ustanovení okolo se tím myslí osoby, u kterých je získávání takových údajů součástí jejich činnosti, uvedl Hanych na Facebooku.

Názor daňových poradců potvrzuje i odborný komentář k daňovému řádu, který sepsal sedmičlenný tým autorů pocházejících z rozhodujících skupin odborné veřejnosti – tří soudců Nejvyššího správního soudu, autora nového zákona, akademika, zaměstnance daňové správy i daňového poradce. V něm se upřesňuje, že „osobami, které získávají jiné údaje, jež jsou však nezbytné pro správu daní, mohou být např. osoby evidující údaje o ubytovaných osobách, evidující technické prověření automobilů apod.“

Navzdory názoru odborníků avšak GFŘ trvá na tom, že finanční úřad postupoval správně. Primárně mají být samozřejmě informace získávány od orgánů veřejné moci, a teprve pokud je nelze získat od těchto, je správce daně oprávněn vyžadovat součinnost od fyzických (či právnických) osob. Správce daně proto požádal o pomoc ženichy nebo nevěsty a poskytnutí relevantní informace s tím, že pokud by novomanželé nebyli ochotni informaci poskytnout, nehrozila by jim za to žádná sankce. Z právního pohledu se vydání předmětného rozhodnutí jeví zcela namístě, tvrdí Lukáš Heřtus z GFŘ.

Měl se použít institut svědka

Toto vysvětlení však daňoví experti odmítají. Daňový řád nic takového jako „výzvu na zkoušku“ nezná. Proto nelze novomanželům takové výzvy zasílat a čekat, jak na to budou novomanželé reagovat, zda se tzv. „chytí“. I při kontrole plnění daňových povinností je nutno postupovat podle zákona, ani v tomto případě účel prostředky nesvětí, upozornil Tomáš Hajdušek. Odborníci se shodují, že finanční úřad, pokud chtěl od manželů informace, měl využít místo nezákonné výzvy institut svědka, a to dle § 96 daňového řádu. Každá osoba je povinna vypovídat jako svědek o důležitých okolnostech při správě daní týkajících se jiných osob, pokud jsou jí známy.

Podle GFŘ se finanční úřad v daném případě řídil hlavními zásadami správy daní, mezi něž patří také zásada volit při řízení takové prostředky, které daňové subjekty a osoby zúčastněné na správě daní co nejméně zatěžují a umožňují dosáhnout cíle správy daní, tedy stanovit a vybrat daně tak, aby nebyly kráceny daňové příjmy. Svědecká výpověď je často považována za větší (zejména časový) zásah do práv dotčených osob, dodal Lukáš Heřtus.

Jak ale upozorňují daňoví experti, důvodem je spíše něco jiného. Součástí svědecké výpovědi je poučení svědka o tom, co jsou jeho povinnosti a v jakém postavení se nachází v rámci správy daní. A hlavně, svědecké výpovědi má právo účastnit se i kontrolovaný subjekt, což se často správcům daně nehodí do krámu. Mám zkušenost, že výslechy obcházejí výzvami a místním šetřením, uzavřel Michal Hanych.