Nakonec totiž mají být zvýhodněny jen některé zdravotní programy. Pokud by byl návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha schválen, nepřineslo by to dle podnikatelů do zdravotního systému žádné nové peníze a většina firem by nový systém kvůli složitosti nevyužívala.
Co se dozvíte v článku
Schillerová navrhla, aby benefity na zábavu byly výhodnější než benefity na zdravotní prevenci
Když ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o evidenci tržeb, navrhlo v něm i doplňující daňové změny. Jednu z nich tvořily i změny u limitů pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů. Ministerstvo však místo plošného zrušení limitů chtělo zrušit omezení jen u volnočasových benefitů a u zdravotních je plánovalo ponechat. Volnočasové benefity tak dle návrhu ministerstva financí měly být daňově výhodnější než zdravotní benefity.
Proti tomuto návrhu se ovšem v připomínkovém řízení postavila řada připomínkových míst, včetně podnikatelů, odborů nebo dalších ministerstev. Všichni se shodli, že je bizarní, že příspěvek na zábavu má být daňově výhodnější než třeba příspěvek na prevenci rakoviny. Na následném jednání tripartity pak premiér Andrej Babiš přislíbil, že limit bude zrušení i u zdravotních benefitů. Vláda však nakonec návrh zákona schválila u benefitů ve znění, které navrhlo ministerstvo financí, s tím, že problém vyřeší pozměňovacím návrhem ve Sněmovně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Vojtěch chce vybraná zdravotní plnění osvobodit od daně
Ten však před týdnem předložil návrh, který je kompromisem mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí a který limit u zdravotních benefitů ponechává a místo toho počítá s tím, že vybraná plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců (např. nadstandardní preventivní prohlídky, screening diabetu, kardiovaskulárních onemocnění či onkologické prevence nebo očkování) budou osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů a nového písmena f).
Nemá jít tak o standardní osvobození zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 7 písm. d) zákona o daních z příjmů, podle kterého jsou od daně nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Standardně se totiž benefity vyplácejí se ze zdaněných peněz, jejich skladba je obvykle součástí kolektivního vyjednávání a bývá na volbě každého zaměstnance, co z nabídky firmy si vybere do limitu, který má k dispozici v rámci tzv. kafeterie benefitů.
Vojtěchův návrh jen zvýší byrokracii, kritizují podnikatelé
I z tohoto důvodu návrh kritizují podnikatelé, podle kterých jen navýší administrativu a žádné přínosy mít nebude. Jde o věci, které jim určuje zaměstnavatel (takto se nedaní třeba ochranné pracovní pomůcky nebo pracovní oděv, který dostanete). Nejde tedy o benefit, který si zaměstnanec svobodně vybere, ale o něco, co mu direktivně určí zaměstnavatel. Jde tedy o úplně jiný režim, ve větších firmách spadající i pod jiné lidi – benefity řídí HR, ochranné pomůcky manažer BOZP. Možná některá firma přesune zdravotní investice z benefitů do tohoto režimu, ale rozhodně to nepřinese žádné navýšení celkových investic zaměstnavatelů do zdravotnictví. Naopak to znamená další paralelní byrokracii v jiném systému, takže většina zaměstnavatelů to spíš omezí,
uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR).
Současný návrh na odstropování přináší další přehledy a tabulky, které jako obvykle dobrou myšlenku zničí byrokracií. Zaměstnavatele bude odrazovat administrativní náročnost a nepřehlednost a je otázka, zda pak odstropování v této podobě vůbec využijí. Jako nejjednodušší a nejúčelnější řešení vidíme skutečně v celkovém zrušení zastropování zdravotních benefitů,
připojil se Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Podle Komory daňových poradců (KDP ČR) obecně platí, že čím více různých limitů a kategorií zaměstnaneckých benefitů s různým daňovými řešeními daňový systém obsahuje, tím je jeho praktická aplikace složitější. V hraničních případech totiž může být obtížné určit, do které kategorie konkrétní benefit spadá. Rádi bychom v této souvislosti připomněli, že změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které přinesl daňový balíček předchozí vlády, vedly v praxi k výraznému nárůstu administrativní složitosti. Přinesli také značnou nejednoznačnost a zbytečné sporné situace, které komplikují život nejen podnikatelům, ale i finanční správě. Na tato rizika Komora daňových poradců ČR upozorňovala již v průběhu legislativního procesu, ale naše odborné připomínky nebyly akceptovány. Následná praxe bohužel potvrdila, že tyto obavy byly oprávněné,
podotkl Jiří Nesrovnal, člen Prezidia a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob KDP ČR.
I mezi podnikatelskými svazy ale existují výjimky. Smířlivě se k návrhu naopak staví Svaz průmyslu a dopravy ČR, podle kterého sice není Vojtěchův návrh ideální, lze jej však prý vnímat jako krok správným směrem. Může otevřít prostor pro další odbornou diskusi a do budoucna i pro širší zapojení zaměstnavatelů do podpory prevence a péče o zdraví zaměstnanců. Pro ministerstvo zdravotnictví je důležité rozvíjet právě ty oblasti, které mohou pomoci předcházet nemocem a snižovat tlak na zdravotní systém. A zároveň je pochopitelný i zájem ministerstva financí, aby zde nevznikla jakási černá díra na peníze nebo paralelní systém, kterým by se obcházela pravidla,
komentoval Tomáš Kolář, expert na zdravotnictví a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Slovákův návrh je lepší, říkají podnikatelé
Podnikatelské svazy každopádně podporují místo Vojtěchova návrhu spíše pozměňovací návrh Štěpána Slováka (ODS). Ten jde opačným směrem než Vojtěchův návrh a stanovuje místo plnění, která jsou osvobozena od daně, plnění, kterých se osvobození netýká. Namísto vytváření nového pozitivního seznamu vybraných nezastropovaných plnění se navrhuje systémově jednodušší a přehlednější řešení, spočívající v odstranění limitu pro zdravotní benefity jako celek a v doplnění negativního výčtu plnění v příloze, na která se osvobození nevztahuje. Takové řešení je přehlednější, administrativně méně zatěžující a lépe předvídatelné pro zaměstnavatele, zaměstnance i poskytovatele zdravotních služeb. Zároveň předchází situaci, kdy by vedle sebe existovaly dva odlišné režimy zdravotních benefitů, tedy režim limitovaný a režim nelimitovaný, mezi nimiž by bylo obtížné jednotlivá plnění rozlišovat,
píše se ve zdůvodnění návrhu.
O potřebě odstropovat zdravotní benefity jsme opakovaně jednali s paní ministryní Schillerovou i panem ministrem Vojtěchem. Paní ministryně chtěla záruky, aby systém nebyl zneužíván k financování výkonů, které jsou estetické a nikoliv zdravotní, což velmi dobře řeší pozměňovací návrh pana poslance Štěpána Slováka. Místo toho, aby pan ministr Vojtěch přišel s podobným návrhem a vedla se odborná diskuse o tom, kde je hranice mezi podporou zdraví a estetickými zákroky, načetl návrh, který do zdravotního systému nepřinese žádné nové peníze, většina firem ho kvůli složitosti nebude využívat a navíc vůbec není jasné, proč byly pro preferenční zacházení vybrány jen některé konkrétní zdravotnické výkony,
dodal Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR, s tím, že je jasná shoda zaměstnavatelů i odborů, že jediným smysluplným řešením je odstranění stropů pro zdravotní benefity.
Jaká úprava zdravotních benefitů však nakonec bude schválena, ukáže až další projednávání ve Sněmovně.
