Hlavní navigace

Bouře ve sklenici vody, české OSVČ na placenou dovolenou nárok nemají

Daniel Morávek

Nedávno médii proběhlo, že díky rozhodnutí Evropského soudního dvora mají mít některé OSVČ nárok na placenou dovolenou. Českých podnikatelů se to ale netýká.

Doba čtení: 4 minuty

Právo na dovolenou by totiž měli jen lidé, kteří pracují na švarcsystém. Ten je však v Česku nelegální. Rozhodnutí evropského soudu se tak podle odborníků tuzemských podnikatelů nijak nedotkne.

O čem Evropský soudní dvůr rozhodoval

Během vánočních svátků se v tuzemských médiích (na rozsudek upozornil jako první web Ceska-justice.cz) objevily informace o rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu Brita C. Kinga, který v postavení kontraktora pracoval pro firmu Sash Windows Workshop a byl placen provizemi. Po 13 letech odešel do důchodu a po firmě požadoval proplacení nevyčerpané dovolené za celou dobu, co pro firmu dělal. Společnost ale jeho žádosti nevyhověla s tím, že C. King měl postavení osoby samostatně výdělečně činné.

Už britský soud nicméně určil, že C. Kinga je třeba považovat za pracovníka v rámci pracovněprávního vztahu a že měl nárok na placenou dovolenou. Podobně rozhodl i odvolací soud a před několika týdny rozhodnutí potvrdil rovněž Evropský soudní dvůr. Jak ukazují odpovědi soudu na předběžné otázky, Evropský soudní dvůr převzal argumentaci britského soudu a kontrakt C. Kinga uznal jako pracovní poměr a King tak získal nárok na dovolenou a další věci, které se se zaměstnaneckým poměrem pojí. Rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C 214/16 je rozhodnutím, které následovalo poté, co bylo v předchozích řízeních rozhodnuto, že se nejedná o vztah odpovídající v českém právním řádu postavení OSVČ, ale o zaměstnanecký (pracovněprávní vztah), vysvětlil pro server Podnikatel.cz právní expert Hospodářské komory ČR Jan Mandík.

Čtěte také: Na vztahu záleží. Pokud vám vypomáhá v podnikání družka, nejde o nelegální práci

Pro české OSVČ se nic nemění

Přestože se v tuzemských médiích objevily nadpisy o „přelomovém rozhodnutí“, minimálně co se týče českých OSVČ, nic převratného a ani nového nepřináší. Jak serveru Podnikatel.cz potvrdili oslovení odborníci, rozhodnutí Evropského soudního dvora v podstatě jen potvrzuje to, co už v českém právu a v rozhodovací praxi českých soudů řadu let existuje. Nezáleží na tom, jakou smlouvu mezi sebou subjekty uzavřou, ale na charakteru samotné spolupráce.

Jak upřesnil serveru Podnikatel.cz advokát Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner et. al., pokud by charakter činnosti OSVČ odpovídal závislé práci, kterou se dle § 2 zákoníku práce rozumí „práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, a to za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě“, jednalo by se o zastřený pracovní vztah, tedy o tzv. švarcsystém, který v Česku není legální.

Švarcsystém je od 1. ledna 2012 výslovně zakázán zákoníkem práce (ust. § 3) a jeho výkon je postihován na obou stranách tohoto vztahu, dodal Matzner. V okamžiku, kdy se bude OSVČ domáhat dovolené, přiznává tím švarcsystém a vystavuje se riziku postihu, byť byla smlouva uzavřena na jeden rok. Výše sankce může pro OSVČ činit až 50 000 Kč, připojil se Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Kdy jde o švarcsystém

Švarcsystém lze definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Znaky, kterými se především vyznačuje:

  1. vztah nadřízenosti a podřízenosti,
  2. OSVČ používá zaměstnavatelovy nástroje a vybavení,
  3. vystupování jménem zaměstnavatele,
  4. pravidelné a stejné odměny,
  5. práce pro jediného zaměstnavatele a zákaz práce pro jiného,
  6. stanovení pracovní doby,
  7. odpovědnost za škodu a příliš malá specializace.

Čtěte více: Sedm znaků, které prokazují švarcsystém

Při rozhodování, zda činnost OSVČ je nebo není zastřený pracovněprávní vztah, je nutné vzít v potaz především skutečnou činnost, kterou OSVČ pro firmu vykonává. Důležitý je skutečný stav. V případě kontroly ze strany státních institucí se totiž vychází nejen z předložené dokumentace, ale zkoumá se zejména faktický stav. Tedy i pokud by smluvní dokumentace mezi společností a osobou pro tuto společnost vykonávající určitou činnost byla „na papíře“ nade vši pochybnost jiným než pracovněprávním vztahem, ale realita by vypadala jinak, vystavila by se tato společnost hrozbě zákonem předvídaným sankcí, doplnil serveru Podnikatel.cz Pavel Juřička, advokát Taylor Wessing Praha.

WT100 tip v článku Votrubova

Smlouvu mezi OSVČ a společností jakožto zaměstnavatelem je tak důležité posoudit právě z pohledu faktické činnosti, nestačí pouze formální stránka případné smlouvy. OSVČ by tak neměla být závislá na jednom dodavateli, ale měla by jich mít několik. V případě sjednávání výkonu práce s fyzickou osobou lze doporučit předem a náležitě vyjasnit, zda jsou v daném vztahu naplněny znaky závislé práce, a pokud tomu tak bude, aby předmětná práce byla vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce a nikoliv v občanskoprávním či jiném vztahu, dodal advokát Jiří Matzner.

Jak na závěr shrnul Pavel Juřička, pokud OSVČ vykonává svou činnost jen pro jednu společnost, má nárok na dovolenou pouze v případě, že se jedná o tzv. švarcsystém. Tedy ve skutečnosti není dotčená osoba živnostníkem, ale zaměstnancem, ale tudíž má, jako každý zaměstnanec, nárok na dovolenou minimálně ve výši stanovené zákoníkem práce. Je však třeba zdůraznit, že ne každá situace, kdy OSVČ poskytuje své služby jen jedné společnosti, je automaticky švarcsystémem, vysvětlil Juřička. Pokud ale nejde o švarcsystém a vše je legální, nemá OSVČ nárok na dovolenou a další výhody, které zaměstnancům zajišťuje zákoník práce.