Hlavní navigace

Brainstorming je zábavný, pomáhá řešit problémy a spojí vaše zaměstnance

Jana Langerová

Brainstorming je metoda, při které se pracuje s nápady souvisejícími s určitým problémem nebo tématem. Jak při něm správně postupovat?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Brainstorming podporuje spolupráci a inovativní myšlení. Jeho hlavní výhodou je, že může přinést ty nejlepší nápady. 

Kde se brainstorming vzal?

Se vznikem brainstormingu je spojen reklamní manažer Alex Osborn. Ten tento termín poprvé použil v roce 1941, když zjistil, že tradiční obchodní schůzky nejsou ideálním prostředkem pro sdílení nových nápadů. Hledal tedy způsob, jak dát lidem svobodu přemýšlet takzvaně outside of the box bez strachu z kritiky. 

Na základě toho Osborn stanovil čtyři pravidla efektivního brainstormingu: 

  • zaměření se na kvantitu (čím více nápadů, tím lépe),
  • odmítání kritiky (žádný nápad není špatný),
  • podpora neobvyklých a neotřelých nápadů,
  • kombinování a vylepšování nápadů. 

Jak popisují v článku platformy LucidChart, účelem těchto pravidel bylo podpořit prostředí pro spolupráci, které propagovalo kreativní a směšné nápady tím, že lidem umožňovalo myslet novými a jedinečnými způsoby. Ať už brainstorming využíváte sami pro osobní projekty a cíle, nebo pracujete jako součást týmu, původní strategie Osborna je zásadní pro to, abyste se stali mašinou na nápady, shrnuje Jennifer Jackson.

Kdy a proč se do něj pustit?

Když se řeší problémy ve skupině, často může dojít k narušení nevhodným skupinovým chováním. Řešení problémů analytickým procesem navíc může skupinu omezovat v nápadech. Oproti tomu brainstorming poskytuje volné a otevřené prostředí, které vybízí všechny k účasti. Nepředvídatelné nápady jsou vítány a navíc je na nich stavěno. Všichni účastníci jsou také vyzváni, aby něčím přispěli a pomohli tak přijít na bohatou škálu kreativních řešení.  

Při brainstormingu se projevují rozmanité zkušenosti členů týmu, kteří se také více angažují, když se mohou podílet na výsledku. Brainstorming je zábavný, pomáhá členům týmu spojit se, protože řeší problémy v pozitivním a obohacujícím prostředí, píší dále na webu společnosti MindTools. Často a rádi používají brainstormingy také v agentuře AC&C Public Relations. Snažíme se, aby se jich zúčastnili nejen lidé, přímo zapojení do projektu, ale i kolegové z ostatních týmů, senioři i junioři. Nemělo by tam sedět moc lidí, ideálně tak 5 – 10 max. Čas jsou peníze, popisuje Jan Klíma, managing partner této agentury. Ten dále dodává, že by brainstorming neměl být dlouhý a ideálně trvat do hodiny, protože po delší době už jsou lidé unavení. 

Tomu, jak ve firmě komunikovat, jsme se věnovali v článku Hapruje vám ve firmě interní komunikace? Zvedněte zadek a běžte za lidmi osobně

Na co si dát pozor?

Zásady spojené se správným brainstormingem vychází především z výše popsaných pravidel od Alexe Osbourna. Tím hlavním je vyhýbání se negativním komentářům a označováním nápadů za špatné. Skupina při brainstormingu přijde s nějakými špatnými nápady, ale je důležité nekritizovat před koncem brainstormingu. Něčí „špatný“ nápad může jinému vyvolat myšlenku, která ostatní přiměje k výslednému řešení. Diskutovat o seznamu nápadů může skupina po dokončení brainstormingu. V této fázi také dochází k výběru nejslibnějších nápadů. I když v této fázi myšlenky odmítáte, buďte opatrní, abyste se vůči odmítnutým myšlenkám nestali příliš kritičtí. Chcete, aby členové vašeho týmu byli ochotní a nadšení a podělili se o své nápady i příště, radí Suzanne LucasThe Balance Careers

Důležitá je však i dobrá příprava. Pracovníci z MindTools doporučují zaměřit se na prostředí pro schůzku – ujistit se, že má dobré osvětlení a jsou připraveny potřebné pomůcky a také občerstvení. Dále je vhodné zvážit, kdo se má takové schůzky zúčastnit – ideální je rozmanitá skupina s lidmi z různých oborů a s odlišným stylem myšlení. Tito členové by měli dostat informace předem. Důležité je předem poslat stručný brief, aby všichni věděli, o čem se budeme bavit, avšak neimplikovat očekávaný výsledek. To by svazovalo kreativitu, upozorňuje Jan Klíma. Když se tito lidé shromáždí, je dobré určit osobu, která bude myšlenky zaznamenávat. Nutně se nemusí jednat o vedoucího týmu, protože je těžké zaznamenávat a přispívat současně.  

O důležitosti pracovního prostředí jsme psali v článku Místa, odkud zaměstnanci nebudou chtít domů Nabízí třeba běžecký ovál na střeše

Účelem brainstormingu je vyřešit konkrétní problém. To znamená, že jej musíte jasně popsat, pokud jste to tak neudělali už dříve. Dobrou metodou je napsat problém například na horní část tabule – díky tomu, že jej lidé budou mít před očima, pomůže jim to se na něj soustředit. Pokud je vaším problémem například zajištění toho, aby zaměstnanci zaznamenávali své příchody a odchody, musíte vysvětlit, proč je to problém, jaké skupiny na to zapomínají, jaké jsou důsledky a tak dále. Bez těchto informací nemusí účastníci pochopit skutečnou potřebu brainstormingu a snižuje se možnost přijít na proveditelné řešení, doplňuje Suzanne Lucas. 

Zkuste třeba vícefázový brainstorming

Metod a způsobů brainstormingu je hned několik. Můžete vyzkoušet on-line sběr nápadů nebo třeba vsadit na vizuální stránku. Můžete polepit stěny zasedací místnosti lepícími papírky (post-ity), pokreslit tabuli nejrůznějšími skicami nebo myšlenkovými mapami. Může vám to pomoci předat myšlenku, když vám například dojdou slova a členové si mohou výsledek také snáze zapamatovat nebo je to inspiruje k dalším nápadům. Například při inovacích produktů nebo vylepšení služeb se hodí také takzvaný reverse-brainstorming. Ten popisují také na webu MindTools a v rámci něj se neptáte „Jak můžu vyřešit nebo zabránit tomuto problému?“ ale: „Jak jej mohu způsobit? Nebo než pracovat s dotazem Jak mohu dosáhnout určitých výsledků? se ptát: „Jak můžu dosáhnout opačného efektu?“

WT100 tip právo červená

Jan Klíma se svěřil, že u velkých projektů používají vícefázový brainstorming, kde na prvním setkání šéf projektu vysvětlí zadání a dá ostatním insight o situaci. Už tam někdy vzniknou dobré nápady a zhruba za tři dny se schází znovu a jdou do hloubky. Všechny nápady píšeme na velkou tabuli, i ty zdánlivě mimo nebo šílené. Je zásadní, aby žádný nápad nebyl „shozen“ jako hloupý, to by zcela paralyzovalo kreativitu, zejména juniorních kolegů, vysvětluje. Podle něj se právě junioři často dokážou dívat na problém neotřelým „out of the box“ způsobem. 

V rámci brainstormingu v této agentuře jsou všechny nápady brány stejně vážně, o všech diskutují a konsenzuálně selektují směrem k shortlistu těch nejlepších. Po skončení pak tabuli s nápady ofotí a všem pošlou, aby o tom mohli přemýšlet. Zároveň jeden z účastníků dělá podrobný zápis. Takto postupujeme tak dlouho, dokud nemáme pocit, že jsme dosáhli kýženého cíle. Většinou ale není třeba víc jak nejvýše třech setkání, doplňuje závěrem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).