Brigády na DPP a DPČ: Přehled pravidel pro odvody a zdanění

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti

Právní úprava dohod konaných mimo pracovní poměr je obsažena v ustanovení § 74 až 77 zákoníku práce. Je zde speciální úprava pro dohodu o provedení práce a pro dohodu o pracovní činnosti. Společná ustanovení pro obě dohody popisuje § 77 zákoníku práce. Dohody musí být sjednány písemně a vždy obsahují (mimo identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele) dobu, na kterou se sjednávají, rozsah práce, sjednaný druh práce a podmínky odměňování.

Při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Zaměstnanci mají právo na příplatky za práci, písemnou informaci o obsahu tohoto právního vztahu, překážky v práci a řádnou dovolenou.

Zdravotní pojištění a dohody konané mimo pracovní poměr

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pokud vznikne zaměstnání. Zaměstnání vzniká, jestliže má příjmy ze závislé činnosti, s určitými výjimkami. Obě dohody mají stanoveny výjimky, odvíjející se od výše příjmů.

• Úhrn příjmů z dohod o provedení práce sjednaných mezi zaměstnancem téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci nedosahuje částky 12 000 Kč.
• Úhrn příjmů z dohod o pracovní činnosti sjednaných mezi zaměstnancem téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci nedosahuje částky 4500 Kč.

Rozhodující je výše příjmů zúčtovaná zaměstnavatelem za období kalendářního měsíce, a to i v případě, kdy dohoda trvá jen po část měsíce. V obou výše uvedených bodech je zdůrazněno slovní spojení úhrn příjmů. Znamená to, že v případě více dohod o provedení práce (DPP) nebo dohod o pracovní činnosti (DPČ) se zaměstnancem téhož zaměstnavatele se pro posouzení rozhodné částky v daném kalendářním měsíci příjmy stejného typu dohody sčítají.

Jakmile je rozhodného příjmu dosaženo, zaměstnavatel za daný kalendářní měsíc zaměstnance přihlásí (nejpozději do 20. dne měsíce následujícího) u příslušné zdravotní pojišťovny formulářem „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ kódem „P“. Zaměstnání vzniklo a zaměstnavatel odpovídá za řádný odvod zdravotního pojištění, případně doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Veškeré platby již probíhají prostřednictvím zaměstnavatele, zaměstnanec sám nic neplatí. Zaměstnavatel pojistné pravidelně elektronicky vyúčtovává prostřednictvím formuláře „Přehled o výši pojistného“.

Dohody konané mimo pracovní poměr a sociální pojištění

Poněkud odlišná je situace v sociálním pojištění. Tato oblast totiž aktuálně spadá pod jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zaměstnavatelé jsou povinni registrovat všechny své zaměstnance (tedy i zaměstnance konající práci na dohody konané mimo pracovní poměr) v databázi zaměstnanců vedené pro účely JMHZ a podávají pravidelné měsíční hlášení, jehož součástí je i pojistná část, která nahradila dřívější formulář pro účely sociálního pojištění „Přehled o výši pojistného“.

Zaměstnavatel registruje svého zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce, nejdříve je však může přihlásit ve lhůtě 8 dnů před předpokládaným dnem nástupu do zaměstnání. Může volit mezi dvěma variantami splnění registračních povinností, a to plné přihlášení a částečné přihlášení (předregistrace). V případě dohod konaných mimo pracovní poměr není rozhodující, zda je dosaženo rozhodné částky pro odvod pojistného, pro účely JMHZ je hlášena každá dohoda. V registraci zaměstnavatel uvede datum vzniku tohoto pracovněprávního vztahu a datum nástupu (při pozdějším nástupu nemusí jít o stejný den).

Vykonává-li zaměstnanec u zaměstnavatele více souběžných zaměstnání (např. více dohod konaných mimo pracovní poměr), je zaměstnavatel povinen plnit povinnosti týkající se přihlášení nebo hlášení změn obdobně pro každé z těchto zaměstnání.

Při vzniku účasti na pojištění zaměstnavatel zaměstnance nepřihlašuje, je již přihlášen před začátkem výkonu práce v rámci registrace JMHZ, avšak začne odvádět a zaměstnanci srážet pojistné. Účast na pojištění u dohody o provedení práce vzniká, pokud měsíční odměna dosahuje částky 12 000 Kč. Pro posouzení rozhodného příjmu se odměna z více DPP sjednaných v jednom měsíci s jedním zaměstnancem téhož zaměstnavatele sčítá.

V sociálním pojištění se neposuzuje samostatně dohoda o pracovní činnosti, ale zaměstnáním malého rozsahu. Tím je zaměstnání, jehož sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než 4 500 Kč nebo je sjednána neurčitě. Pokud není částka příjmu se zaměstnancem předem sjednána, bude zaměstnanec nemocensky pojištěn pouze v těch měsících, ve kterých jeho příjem dosáhne alespoň 4 500 Kč. Příkladem může být sjednání hodinové odměny u dohody pracovní činnosti při nepravidelné výpomoci, kdy zaměstnavatel předem neví, kolik hodin zaměstnanec odpracuje. Ovšem zaměstnanec je účasten pojištění také, pokud vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částky rozhodného příjmu. Je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Limit se u více zaměstnání malého rozsahu s jedním zaměstnancem posuzuje v úhrnu.

Pojištění vzniká při dosažení uvedených limitů dnem nástupu a zaměstnavatel tuto skutečnost uvádí v měsíčním hlášení zaměstnavatele (zaměstnanec je již registrován bez ohledu na vznik účasti na pojištění). Pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Přečtěte si také:

Uplatnění daňového zvýhodnění během posledních prázdnin

Zdanění dohod konaných mimo pracovní poměr

Pro způsob zdanění je důležitá skutečnost, zda zaměstnanec učiní (podepíše) „Prohlášení k dani“. V případě učinění prohlášení jsou příjmy zdaněny zálohovou daní a zaměstnanec si může učiněním prohlášení uplatnit slevy na dani a tím si svou daňovou povinnost zcela nebo zčásti snížit. Jiná je situace, kdy nechce nebo nemůže (např. má již podepsáno u jiného zaměstnavatele) prohlášení učinit. V takovém případě se způsob zdanění odvíjí od výše zúčtovaného příjmu.

Příjmy za zdaňovací období jsou základem daně pro zdanění zálohovou daní, s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní (nebude-li příjem následně zahrnut do daňového přiznání, jde o konečnou srážkovou daň, vždy bez možnosti uplatnit u zaměstnavatele slevy na dani). Tato výjimka platí pro příjmy

• plynoucí na základě dohody o provedení práce do úhrnné výše nedosahující za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (12 000 Kč), neb
• v úhrnné výši nedosahující u téhož zaměstnavatele částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (4 500 Kč). Zde se opět posoudí všechny ostatní příjmy v úhrnu (nejen z dohod o pracovní činnosti).

Zaměstnavatel odvádí zálohovou daň nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž vznikla povinnost srazit zálohy. Daň musí být ve stanovený den připsána na účet správce daně. Odvod srážkové daně provede zaměstnavatel nejpozději do konce následujícího měsíce po měsíci výplaty. Ovšem srážková daň se odvádí na jiné číslo účtu než daň zálohová. Obě daně zaměstnavatel vyúčtuje v samostatném vyúčtování po skončení zdaňovacího období. Součástí pravidelně podávaného měsíčního hlášení zaměstnavatele jsou souhrnné informace plátce daně a individuální data o jednotlivých poplatnících (zaměstnancích).