Brzy začne platit zákon o přístupnosti. Co znamená pro e-shopy?

O co se jedná?

Tento zákon zajišťuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Cílem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu harmonizací právních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost u určitých výrobků a služeb, jejichž rozdílná úprava mezi členskými státy může vytvářet překážku obchodu. Jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu, právní předpisy v oblasti přístupnosti obecně stanoví požadavek, aby vybrané výrobky a služby byly použitelné zejména pro osoby se zdravotním postižením nebo jinými specifickými potřebami.

Zákon se vztahuje pouze na určité výrobky a služby v něm uvedené. Mezi služby patří služby elektronických komunikací, služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám, služby v oblasti dopravy, finanční služby a některé další.

Co zákon ukládá e-shopům?

Přímo v zákoně se píše, že internetové stránky včetně souvisejících online aplikací a služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací musí být zpřístupněny jednotným a přiměřeným způsobem, aby byly vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní.

Služby elektronických komunikací včetně tísňových komunikací pak podle zákona musí splňovat tyto dodatečné požadavky:

• vedle hlasové komunikace musí být poskytován text v reálném čase,
• je-li vedle hlasové komunikace poskytováno i video, musí být poskytována úplná konverzace,
• tísňové komunikace prostřednictvím hlasového volání a textu (včetně textu v reálném čase) musí být synchronizovány, a pokud je poskytováno video, musí být rovněž synchronizovány jako úplná konverzace a přenášeny poskytovateli služeb elektronických komunikací do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace. 

Jak by měly internetové obchody postupovat?

Advokátka Klára Bortlíková z advokátní kanceláře v Cisek na blogu doporučuje těm, co provozují e-shop provést audit přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací. Tím nejen odhalíte překážky, které mohou bránit osobám se zdravotním postižením v nakupování, ale zároveň snížíte právní rizika spojená s novou legislativou, doplňuje.

Martin Blaha, Head of Marketing v Newlogic, k zákonu říká, že v praxi to znamená projít váš web, e-shop nebo aplikaci a zajistit, aby splňoval základní parametry přístupnosti. Tyto parametry jsou často popsány v rámci WCAG (Web Content Accessibility Guidelines) a dalších norem. Dále v článku uvádí, že mezi hlavní oblasti patří: popisky pro obrázky (alt tagy), čitelnost textu a kontrast, klávesová navigace, strukturovaný obsah (nadpisy, titulky, odkazy), formuláře a ovládací prvky, multimediální obsah, interaktivní prvky nebo hlasová navigace, kdy by při procházení webu všechny elementy měly mít správné popisky a ARIA atributy pro hlasovou navigaci.

Přečtěte si také:

E-shopy, pozor, měnila se pravidla o cenách. Pokuty mohou být likvidační

Koho se zákon netýká?

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo k tomuto zákonu několik návodných dokumentů. V jednom z nich uvádí služby, kterých se přístupnost týkat nebude.
Patří mezi ně například:

• služby elektronických komunikací, jde-li o komunikaci výhradně mezi stroji
• obsah internetových stránek a mobilních aplikací, který nenáleží poskytovateli služeb, pokud jej nefinancuje, nevytváří nebo nemůže ovlivnit (jedním z požadavků na přístupnost, pokud jde o služby, je zajištění přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací), a obsah internetových stránek a mobilních aplikací, kterým je mapa a související on-line mapové služby (určené k navigačním účelům – například vyhledávání adresy), pokud existuje náhradní přístupné řešení umožňující navigaci (například uvedení poštovní adresy, zastávky městské hromadné dopravy nacházející se v blízkosti daného místa)
• služby poskytované poskytovatelem služby, který je mikropodnikem (podnik zaměstnávající méně než 10 osob, jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 mil. EUR) – tyto podniky nemají povinnost zajišťovat přístupnost služeb, na něž se zákon vztahuje (nevztahuje se však na mikropodniky, pokud jde o výrobky).

Dále Ministerstvo průmyslu a obchodu vyjmenovává tyto výjimky:

• zpřístupněn nebude muset být obsah, kterým je mapa a související on-line mapová služba, pokud jsou digitální formou splňující požadavky na přístupnost poskytnuty základní informace umožňující navigaci 
• zpřístupněn nebude muset být obsah, který nenáleží poskytovateli služby, ledaže takový obsah financuje, vytváří nebo jej může ovlivnit – může se jednat například o dynamické reklamy, videa, které vkládá někdo jiný než poskytovatel služby apod.
• zpřístupněné nemusí být předtočené mediální soubory (obrazové, zvukové) a formáty souborů kancelářských aplikací, které na internetových stránkách nebo v mobilních aplikacích byly zveřejněné nejpozději 27. června 2025 
• zpřístupněné nemusí být internetové stránky a mobilní aplikace, které obsahují výlučně obsah, který nebude 29. června 2025 a později aktualizován nebo upravován

Kolem zákona jsou nejasnosti

Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv, podotkl, že zavedení zákona doprovází řada nejasností a problémů zejména kvůli nejasné komunikaci. Obrátil se proto otevřeným dopisem na ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. V dopisu se odvolává na dubnové zasedání pracovní skupiny pro přístupnost digitálních služeb, kde se na toto téma debatovalo. 

Jak je uvedeno v dopise, ze setkání vzešlo, že téma přístupnosti výrobků a služeb není komunikováno dostatečně ani srozumitelně, což přispívá k tomu, že lidé s postižením či jinými specifickými potřebami očekávají, že od července 2025 budou přístupné všechny výrobky a služby na trhu. Navíc se někteří výrobci, dovozci, distributoři a poskytovatelé služeb nesprávně domnívají, že na ně zákon č. 424/2023 Sb. nebude dopadat.

Subjekty, které budou dohlížet na dodržování požadavků přístupnosti výrobků a služeb, nedostaly žádné zaměstnance na provádění kontrol, píše zde Vít Alexander Schorm dále a doporučuje, aby ministerstvo svolalo společné jednání všech aktérů včetně odborníků na přístupnost. Jeho smyslem by podle něj mělo být pojmenování největších problémů a překážek, které mohou nastat v souvislosti s účinností zákona a otevřená diskuze o možnostech, jak k nim přistupovat.

Podle Schorma je zřejmé, že se nepodaří vyřešit vše okamžitě a bezchybně, ale je důležité, aby došlo k dílčímu posunu. Zároveň by bylo velmi užitečné, kdyby se k široké veřejnosti dostaly jasné a srozumitelné informace o tom, jak budou probíhat kontroly, na koho se lidé mohou obracet s dotazy a kde najdou relevantní materiály, které jim pomohou se zorientovat v této problematice, dodává v dopise.

Pro e-shopy může jít o výhodu

Odborníci ze Shoptetu podotýkají, že přístupnost dlouhodobě prosazují i velcí hráči, jako například Google. Důvodem je, že přístupné služby využije více lidí (například senioři, lidé s horším zrakem nebo dočasnými potížemi) a jde tak o konkurenční výhodu.

Jako přínosy pro internetové obchody vidí:

• Zlepšení SEO (přístupnost = lepší struktura)
• Vyšší konverzní poměr díky lepšímu uživatelskému zážitku
• Možnost oslovit větší počet zákazníků – osoby se specifickými potřebami
• Prevence právních rizik (pokuty za přestupky podle zákona o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb). 

Také Klára Bortlíková zmiňuje, že přístupnější web přináší benefity. Kromě splnění zákonných požadavků si podle ní zlepšíte uživatelský zážitek pro všechny zákazníky, zvýšíte dosah e-shopu a posílíte SEO. Lepší kontrast, přehlednější navigace nebo srozumitelnější obsah ocení nejen osoby se zdravotním postižením, ale i běžní uživatelé, připomíná závěrem.