Hlavní navigace

Být či nebýt etická firma? Do karet etice hraje to, že jsou pak lidé šťastnější

31. 10. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ještě nemáte etický kodex? Možná je na čase ho pro svou firmu vytvořit. Není to šperk, který zkrášlí webovky, ale praktický nástroj pro lepší firemní kulturu.

Stejně tak je ochranným štítem, když některý zaměstnanec poruší zákony. I proto by kodex neměl být pouhá formalita, ale pomáhat při každodenní firemní praxi.

Proč se v byznyse chovat eticky?

Etika, z řeckého ethos – mrav, je filozofická disciplína, která se zabývá morálkou, morálním jednáním a jeho normami. Ve firmách se ovšem filozofie mění v praktické povědomí o tom, jak podnikat nejen v souladu s platnými zákony, ale mravně i nad jejich rámec, a jak podle toho každý den prakticky jednat. Z jakého důvodu se vlastně v byznyse chovat eticky? Důraz na odpovědné chování firem roste. A etika je součást odpovědného a udržitelného podnikání, na tom není nic nového; diskuse o etickém chování v byznysu jsou součástí podnikatelských dějin.

Už před jedenácti lety to přehledně formuloval v rozhovoru pro Podnikatel.cz Luděk Pfeifer z poradenské společnosti M.C.Triton: Podstata společenské odpovědnosti je v podnikatelské etice. Osobně mám velký problém s tím, považovat za etické firmy, které se chovají jako filantropové, jako dárci, jako mediálně zajímaví „dobročinitelé”, ale v podstatě se chovají velmi neeticky ke svým zákazníkům, ke svým dodavatelům, partnerům. V tom je společenská odpovědnost: v etickém přístupu k zaměstnancům, partnerům, dodavatelům. Co je líbivé, je fajn, ale podle mého přesvědčení je to řádově něco méně významného. Podrobnosti si přečtěte v rozhovoru Podstata společenské odpovědnosti je v podnikatelské etice.

Vedle strategií společenské odpovědnosti se ve firmách objevují etické kodexy. Ty jsou podle poradenské a analytické společnosti Deloitte, kde působí i Deloitte Corporate Governance Centrum ČR, součástí tradičních opatření dobré správy a řízení společností.

Z jakého důvodu mít etický kodex?

Firma se etickým kodexem dovnitř i navenek hlásí k hodnotám a pravidlům, jimiž se ve svém podnikání řídí a které jsou také součástí její firemní kultury i toho, jak navenek jedná a co od ní tedy ostatní mohou očekávat. Dává tím najevo svou otevřenost a snahu podnikat transparentně a zodpovědně. Tím, že se kodexem řídí v každodenní praxi, přitom může firma nejlépe čelit kritice, která v kodexech spatřuje jen neupřímnost, krásná slova, která jsou v rozporu s realitou, nebo umně našlehaný marketing.

Když se před třemi lety vedly v Poslanecké sněmovně a Senátu diskuse o novelizaci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (zákon číslo 418/2011 Sb., v platném znění), pozornosti se dostalo také tématu firemních etických kodexů. A to v souvislosti s pátým odstavcem osmého paragrafu zákona, který řeší okolnosti, za jakých se může právnická osoba trestní odpovědnosti zprostit. Šlo o to, zda a jakou roli hraje ve vyvinění etický kodex, kterým právnická osoba disponuje. Diskuse se tehdy také více dotkla i směru, jakým by měly firmy o svém etickém kodexu vůbec přemýšlet. Více čtěte také v článku Firmy nebudou moci tak snadno vyklouznout z trestního stíhání.

Kudy na to?

Výsledkem je několik tipů, s nimiž je možné ve firmě začít o etickém kodexu uvažovat:

  1. Kodex v první řadě nesmí být pro firmu jen formalita a pěkně vypadající dokument, jehož znění „obšlehne“ z dokumentů postahovaných z internetu.
  2. Také by neměl být příliš obecný, ale odrážet skutečná specifika daného odvětví i firmy, které se kodex týká. Etický kodex by měl vzniknout firmě na míru. A zohlednit i příklady situací z reálné praxe, včetně jejich správného řešení. Měl by odrážet velikost firmy, její obor, povahu i způsoby řízení v ní. A zaměřovat se jak na vztah firmy k zákazníkům, obchodním partnerům, veřejné správě i zaměstnancům, tak naopak i na vztahy zaměstnanců vůči samotné firmě.
  3. Doplněný by měl být i o efektivní vnitrofiremní kontrolní systém, aby nezůstal jen na papíře a bylo možné jeho naplňování vyhodnocovat.
  4. V neposlední řadě by měl obsahovat také sankce navázané na porušení pravidel, která kodex nastoluje.
  5. A nakonec by měl být etický kodex pro firmu nejen ozdobou, která dobře vypadá na webu a je povrchní úlitbou pro zlepšení reputace firmy. Měl by být užitečným a živým nástrojem, který se skutečně propíše do firemní praxe a bude ji ovlivňovat. Pokud se vážně uplatňuje, může totiž firmě posloužit i jako jistý ochranný štít a je součástí protikorupčních opatření v podniku a opatřením proti vzniku podvodů. Pomoci může třeba v případě, že se některý zaměstnanec dopustí právě korupce. Zaměstnavateli pak může důsledně uplatňovaný etický kodex pomoci v dokazování, že udělal všechno, co mohl, pro to, aby nikdo z jeho zaměstnankyň a zaměstnanců nejednal neeticky a neporušoval zákon.

Je běžné, že se k různým etickým kodexům hlásí podnikatelé také skrze profesní organizace, asociace a sdružení, kde jsou často akceptovaná etická pravidla součástí členství. Přečtěte si, jak to funguje například v oblasti public relations, a to v článku Veřejnosti hlavně nelžete a nezatajujte informace. Manipulovat je neetické.

A přináší to vůbec výsledky?

O tom, že mají formulované a aplikované etické kodexy pro firmy určitý přínos i ve vztahu k zaměstnancům, svědčí studie Ethical Codes of Conduct and Organizational Context od Marka Johna Somerse, uveřejněná v Journal of Business Ethics. Ta se věnuje tomu, jak kodexy ovlivňují postoje a chování zaměstnanců. Vyplynulo z ní, že výsledkem kodexů je menší zločinnost v organizacích, ale nikoliv větší ochota lidí častěji neetické chování, kterého byli svědky, hlásit. Firmy s etickými kodexy ovšem vykazovaly větší tendenci k hodnotově založenému podnikání a sledování širšího hodnotového přínosu jejich činnosti a v centru jejich zájmu nebyla jen čistě finanční výkonnost.

Brand24

Není přitom pochyb o tom, že i přes sebelépe zachycená a uplatňovaná firemní etická pravidla je nutnost čelit mnoha etickým dilematům v podnikání každodenní realitou – jak připomínají Christopher McLaverty a Annie McKee, kteří se zabývají firmami, leadershipem i podnikatelskou etikou, a to i ve své studii What You Can Do to Improve Ethics at Your Company pro Harvard Business Review. Vytipovali tři momenty z firemní praxe, které taková etická dilemata často přinášejí: změny ve firmách spojené například s propouštěním, velký tlak na dosažení přesně kvantifikovaných výsledků (bolestným příkladem jsou ostatně stále živé kauzy tuzemské finanční správy pod vedením jejího ex-šéfa Martina Janečka) a kulturní rozdíly, kterým firmy s globalizací svých aktivit čelí.

Doporučují proto firmám, aby dobře poznaly a pochopily svou aktuální pozici, přesně věděly, co je pro ně důležité, aby kolem sebe jejich lídři měli pevnou a pestrou sociální síť, se kterou mohou konzultovat, a aby o etických otázkách a jejich řešeních také otevřeně mluvili. Pokud to dělají, přináší to podle autorů studie pozitivní dopady. Takoví lídři jsou sebevědomější, roste jejich důvěra v to, že si s budoucími etickými dilematy dobře poradí a v jejich firmách je etičtější pracovní klima. A také jsou v práci šťastnější.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).