Hlavní navigace

České banky jsou proti dani z mimořádných zisků, která možná ani nebude

19. 9. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
V poslední době se skloňuje takzvaná windfall tax, tedy daň z mimořádných příjmů, která by se u nás měla dotknout mimo jiné bankovnictví. Co na to říkají tuzemské banky?

Jak je uvedeno v materiálu Národní ekonomické rady vlády, jedná se o časově omezenou daň na dodatečné zisky firem, které vznikly v důsledku mimořádného externího šoku. Může být uvalena buď všeobecně, nebo jen na vybrané sektory.

Daň by se měla dotknout tří oblastí

Podle NERVu je v případě využití sektorového přístupu nutné identifikovat cílové sektory prostřednictvím určitých základních kritérií. Jako například jestli v souvislosti s externím šokem došlo k významnému nárůstu zisku ve srovnání s minulostí, je nízká pravděpodobnost přesunu daňového břemene na konečného spotřebitele a není ze strany státu poptávka po automatickém růstu investiční aktivity sektoru, jakkoli windfall tax může i stimulovat investiční aktivitu. Tiskové oddělení ministerstva financí serveru Podnikatel.cz potvrdilo, že vláda zvažuje zavedení windfall tax pro tři sektory, a to výrobu energie, bankovnictví a rafinérie a distributory pohonných hmot. Tyto sektory podle ministra financí Zbyňka Stanjury generují a budou generovat vysoké nadměrné zisky nikoliv z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, nýbrž v důsledku externích faktorů, například rychlého růstu úrokových sazeb a cen energií.

Zbyněk Stanjura také dříve uvedl, že sazba takové daně by mohla dosahovat 40, 50 nebo 60 % a základem pro aplikaci této sazby by byl pouze nadměrný zisk stanovený nad průměrnou úrovní zisku, která by se mohla s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých sektorů vypočítávat například za pět předcházejících zdaňovacích období před šokem. Radek Šalša, tiskový mluvčí České bankovní asociace, zdůrazňuje, že ve všech uvedených případech vláda nebude z bankovního sektoru schopná vybrat tolik peněz, kolik si původně slibovala. A to s tím, že se hovořilo až o 60 miliardách jenom z bank, což je zcela nerealistické číslo.

Radek Šalša dále podotýká, že v případě bank nejde o mimořádné zisky. Ve srovnání s rokem 2019 rostly zisky sektoru o 20 %, ale o 20 % narostla i aktiva bank – banky poskytly víc služeb, víc úvěrů, nominální zisky tedy logicky rostly. Data České národní banky jasně dokládají, že o žádné nadměrné zisky nejde. Graf s odkazem na data ČNB na Twitteru sdílel i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidl s komentářem: Kde je ta mimořádnost oproti minulým rokům, je vidět na první pohled – není.

Podle bank existuje efektivnější řešení

Aleš Blažek, generální ředitel skupiny ČSOB, ujišťuje, že jsou připraveni pomoci státu i českým domácnostem a firmám. Naše ekonomika se nachází ve výjimečné situaci a je nutné ji reflektovat. Myslíme si ovšem, že existují adresnější a dlouhodobější formy pomoci, kterou můžeme poskytnout, než je takzvaná daň z nadměrných zisků, jejíž přesné parametry zatím neznáme, říká a dále uvádí, že státu nabízí možnost rychle poskytnout velmi výhodné financování dopravní a další infrastruktury a směrem k domácnostem a firmám jsou pak, stejně jako v době covidu, připraveni pomoci s odkladem splátek či prodloužením splatnosti úvěrů.

Také v České spořitelně jsou přesvědčeni, že má stát efektivnější nástroje, jak využít potenciálu silných českých bank. Mluvčí této finanční skupiny Filip Hrubý popisuje, že už před třemi lety spolu s dalšími bankami jasně deklarovali závazek investovat miliardy do Národního rozvojového fondu, který by díky pákovému efektu mohly generovat další desítky miliard na strategické projekty typu nových dálnic, nemocnic nebo univerzitních kampusů. Řada takových fondů přitom funguje v mnoha evropských zemích. Bohužel stát, tedy příslušná ministerstva a agentury, nebyl schopný za více než tři roky předložit ani jediný návrh projektu, jenž by banky mohly financovat, podotýká.

Filip Hrubý dále zmiňuje, že naposledy v červnu na jednání bankovní asociace s ministrem Stanjurou předložili další konkrétní návrhy na investice desítek miliard do společného projektu dostupného nájemního bydlení, který by zajistil byty pro desítky tisíc občanů v bytové nouzi, případně další desítky miliard bankovních investic do dopravní infrastruktury. Součástí našich červnových návrhů byl i návrh záchranného programu pro lidi ohrožené exekucí v důsledku energetické krize. Opět jsme na tyto naše návrhy nedostaly absolutně žádnou reakci, doplňuje. I Radek Šalša uvádí, že zavedení mimořádné daně považují za nekoncepční a nešťastné řešení s tím, že stát si z něj navíc slibuje zcela nereálné výnosy. V asociaci si myslí, že na straně státu je lepší mít silný a spolupracující bankovní sektor.

Ve Fio bance mají za to, že vybírat selektivně obory k nějaké speciální dani není správné a nemyslí si, že banky jsou vítězi dnešní doby. Banky mají podle tiskového mluvčího Jakuba Heřmánka zejména podporovat své klienty a v tom všechny čeká příští rok nejspíše nesnadné období, protože úrokové sazby jsou teď vysoké, ale také byly v letech 2012 až 2017 na technické nule. Návrh bankovní daně s průměrem obvyklého zisku banky od roku 2015 podle propočtů Fio banky relativně o dost více dopadne právě na banky, které vznikaly kolem roku 2010 a rozvířily vody českého bankovního trhu svou bezpoplatkovou politikou a tím svým klientům ušetřily miliardy korun. Na rozdíl od velkých, tradičních bank, které mají za poslední desetiletí zisk víceméně lineární, u tehdejších vyzyvatelů zisk rostl postupně, jak se rozšiřovala klientská základna. Nemůžeme tak souhlasit s tvrzením, že zisk je nezasloužený a není nesen produktovou inovací. A myslíme si, že zavedení této daně více zasáhne právě rostoucí český bankovní kapitál, který přinesl změnu, dodává Jakub Heřmánek.

Některé banky se zatím k problematice nechtějí vyjadřovat

Server Podnikatel.cz oslovil v souvislosti s daní z mimořádných zisků většinu tuzemských bank. Některé z nich, jako například mBank nebo Raiffeisenbank, se k této problematice nechtěly vyjadřovat vůbec, jiné odkazovaly na Českou bankovní asociaci, která se problematice věnuje a vystupuje tak za ně. Lucie Brunclíková, ředitelka komunikace a marketingu z Banky CREDITAS, uvedla, že se nebudou k tématu prozatím vyjadřovat, protože zatím nejsou známy konkrétní parametry návrhu windfall tax. Filip Hrubý, který výše popisoval, jak neuspěli s jejich návrhy, vnímá jen povšechný návrh bankovní daně, ke kterému se museli vyjádřit do 36 hodin, což také učinili. Nicméně do dnešního dne neznáme parametry potenciální bankovní daně, tzn. jak a za jaké období by se měla počítat, zdůrazňuje.

Daň by měla dopad nejen na banky

Mimořádná daň by se měla týkat bankovnictví, což znamená nejenom bank samotných. Například Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) se ohradila proti definici skupinového zdanění s tím, že navrhovaná právní úprava je podle ní diskriminační vůči čtvrtině jejich členů. Na ně by se mimořádná daň, na rozdíl od ostatních poskytovatelů nebankovního financování, vztahovala. Jedná se o zcela nesystémové řešení, kdy některá společnost poskytující leasing a nebankovní financování bude zatížena mimořádnou daní z neexistujících neočekávaných zisků a jiná nikoli, říká Jana Hanušová, předsedkyně představenstva ČLFA. Ta dále vysvětluje, že daň by se vztahovala na leasingové společnosti, které jsou sice členem bankovní skupiny, ale jsou ryze obchodními společnostmi, které nespravují depozita klientů a financují se jako klasické obchodní společnosti. Nebankovní finanční instituce byly silně postiženy pandemií covid a z pohledu objemu poskytnutého financování se ještě nedostaly podle statistik ČLFA nad předpandemickou úroveň. To je další argument, proč z našeho pohledu nedává daň z neočekávaných zisků smysl, podotkla dále Jana Hanušová.

Vláda zřejmě počká na evropské řešení

Původně měla vláda rozhodnout o této mimořádní dani nyní v průběhu první půlky září. Posledním výstupem však je, že ministr financí Zbyněk Stanjura návrh na její zavedení zatím nepředloží s tím, že vláda plánuje počkat na evropské řešení, které se připravuje. Jan Raška, analytik z Fio banky, v komentáři uvádí, že tuto zprávu čtou tak, že se mimořádná daň na národní (české) úrovni zavádět nebude. Zavedení mimořádné daně se připravuje na evropské úrovni a měla by zasáhnout petrochemický sektor, těžaře uhlí, obecně tedy odvětví zaměřené na fosilní paliva, upřesňuje s tím, že na tuzemské banky by se tak speciální daň nevztahovala. V EU se nyní finalizují konkrétní návrhy související s energetickou krizí. Na konec září je pak svolána další schůze evropských ministrů pro energetiku, kde by mělo dojít k představení konkrétních kroků, dodává Jan Raška.

MM_socky3

Podle Františka Hrubého by si stát měl vybrat, jestli chce mít v časech krize po svém boku silné banky, se kterými bude schopný skrze vzájemnou spolupráci vygenerovat investice v řádu vyšších desítek miliard, které přispějí k prosperitě celé společnosti. Nebo zda banky raději oslabí krátkozrakou daní, která ve výsledku státnímu rozpočtu a občanům přinese částku bezpochyby nižší, u které navíc nebude jisté, na co a jak efektivně bude využita. 

Radek Šalša závěrem zdůrazňuje, že pokud by daň byla zavedena, byl by to zákon a banky by ji samozřejmě platily, ale považovaly by ji za nekoncepční a krátkozraké řešení. O zdražení služeb banky v této souvislosti vůbec nepřemýšlí. Naší snahou bylo, aby peníze, které stát vybere, byly investovány smysluplně. A aby se investice časem znásobily. Navrhovaná řešení od bank by podle našich propočtů mohla v horizontu několika let přinést víc než 100 miliard, shrnuje.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).