Hlavní navigace

České odbory chtějí, aby firmy musely ukrajinským dělníkům vyplácet vyšší mzdy

Daniel Morávek

Odbory a ministerstvo práce a sociálních věcí prosazují, aby firmy musely ukrajinským pracovníkům vyplácet vyšší mzdy.

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Podle odborů má mzdové kritérium zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků. Proti tomu se ale staví Hospodářská komora ČR (HK ČR), podle které by speciální mzdové limity byly v rozporu s právními předpisy.

Jaké varianty jsou ve hře

V rámci návrhu na zvýšení ročních kvót pro Režim pro zrychlené přijímání kvalifikovaných pracovních sil z Ukrajiny, který se nachází v meziresortním připomínkovém řízení, se objevil záměr iniciovaný odboráři a ministerstvem práce a sociálních věcí, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda. Ve hře jsou dvě varianty:

  1. Na úrovni mzdového mediánu příslušné profese.
  2. Na úrovni 1,2násobku zaručené mzdy odpovídající příslušné skupině prací dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Podle odborů je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří mají v ČR nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků? řekl ČTK Středula.

Ukrajinci by byli zvýhodněni před Čechy, varuje Komora

S návrhem ovšem nesouhlasí Hospodářská komora ČR. Na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází. Například stavební a provozní elektrikář nacházející se v 5. až 7. platové třídě má zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 Kč, ukrajinský pracovník by měl ale nárok pobírat nejméně 23 820 Kč, tedy 1,2násobek zaručené mzdy, uvedl prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Podle HK ČR byla průměrná hrubá mzda stavebního a provozního elektrikáře 28 332 Kč, z toho 14,2 % tvořily odměny, 6,4 % příplatky a 8,5 % náhrady. Fixní mzda bez odměn, příplatků a náhrad by tak činila v průměru 20 088 Kč. Zaměstnavatel by ale pracovníkovi z Ukrajiny musel na základě pravidel vlády vyplácet zaručenou mzdu zhruba o 3700 Kč měsíčně vyšší, v tomto případě přesně 23 820 Kč, a to bez ohledu na pracovní výkonnost zaměstnance, délku praxe, přesčasy či spokojenost zaměstnavatele. V případě aplikace mediánu v dané profesi by rozdíl činil dokonce více než 7600 Kč měsíčně, komentoval Miroslav Diro, mluvčí HK, který zároveň doplnil, že speciální mzdové limity jsou v rozporu s obecně platnými pravidly, jako jsou např. stejná mzda za stejnou práci dle § 110 zákoníku práce nebo minimální a zaručené mzdy platné pro všechny zaměstnance bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti.