Hlavní navigace

Chaos v poskytování součinnostních dotazů exekutorům pokračuje

4. 3. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Exekutor vyměřil zaměstnavateli pokutu za nesdělení informací, které požadovat nesmí. Dva dohledové orgány, dva různé názory a uprostřed zaměstnavatel.

Začátkem loňského roku server Podnikatel.cz informoval o metodickém stanovisku ministerstva spravedlnosti k součinnostním dotazům exekutorů. Je zde vysvětleno nejen, na jakém právním základě poskytují plátci mzdy soudním exekutorům součinnost, ale i rozsah poskytovaných informací. Avšak, jak se aktuálně ukázalo, exekutoři se zmíněným stanoviskem dohledového orgánu neřídí a nadále udělují zaměstnavatelům za neposkytnutí údajů pořádkové pokuty.

Co se dozvíte v článku
  1. Informace, které exekutoři požadovat nesmí
  2. Stanovisko exekutora nezajímalo, vyměřil pořádkovou pokutu
  3. Dva dohledové orgány – dva různé názory
  4. Stanovisko není pro exekutory závazné?
  5. Jedinou obranou zaměstnavatele je odvolání

Informace, které exekutoři požadovat nesmí

Podle stanoviska ministerstva spravedlnosti může soudní exekutor požadovat po plátcích mzdy informace na základě § 128 občanského soudního řádu ve spojení s § 52 odst. 1 a § 55b odst. 1 exekučního řádu. Ministerstvo okruh těchto informací rozdělilo na informace, které jsou zaměstnavatelé povinni sdělit, které exekutor požadovat nesmí a které sdělí pouze ve zvláště odůvodněných případech.

Mezi informace, jež podle stanoviska exekutoři požadovat nesmí, zpravidla patří:

  • informace o rodinných poměrech povinného (například počet dětí),
  • informace o majetkových poměrech povinného (například identifikaci motorového vozidla, kterým se povinný dopravuje do práce),
  • číslo účtu, na který je povinnému zasílána mzda, či kód banky,
  • telefonní číslo a e-mailovou adresu povinného,
  • adresu povinného.

Stanovisko exekutora nezajímalo, vyměřil pořádkovou pokutu

Na server Podnikatel.cz se obrátil čtenář, který obdržel žádost o součinnost od soudního exekutora. Požadoval mimo jiné také telefonní číslo a kontaktní adresu zaměstnance. Na součinnost řádně odpověděli, avšak v souladu se stanoviskem požadované údaje neuvedli, a to ani po opakované výzvě. Na to exekutor reagoval vyměřením pořádkové pokuty ve výši 5 000 Kč z důvodu hrubého ztížení postupu řízení, neboť mu svým přístupem údajně neumožnili učinit zjištění o aktuálním pobytu povinného a jeho kontaktování za účelem úhrady dlužné částky. Samozřejmě s upozorněním, že je možné pořádkovou pokutu uložit i opakovaně, pokud požadované informace zaměstnavatel neposkytne.

Dva dohledové orgány – dva různé názory

O vyjádření jsme nejprve požádali Exekutorskou komoru ČR. Ta prostřednictvím Lenky Desatové upozornila, že jakékoli stanovisko ministerstva spravedlnosti nebo kteréhokoli jiného dohledového orgánu není pro soudní exekutory závazné. Soudní exekutoři jsou povinni se řídit výhradně platnou právní úpravou a vycházejí z relevantní judikatury. Ministerstvo spravedlnosti v předmětném stanovisku navíc samo uvádí, že se jedná o pravidla, která stanovuje samo pro sebe a podle kterých bude posuzovat případně stížnosti na postup soudního exekutora. Dohledové orgány obecně nejsou nadány pravomocí závazně vykládat právní předpisy.

Exekutorská komora ČR má za to, že poskytnutí informace o telefonním čísle a adrese zaměstnance není ze součinnostní povinnosti plátců mzdy vyloučeno. Zákoník práce podle Lenky Desatové nevylučuje, aby měl zaměstnavatel k dispozici informace o telefonním čísle a adrese povinného. Ostatně tyto informace o zaměstnanci téměř každý zaměstnavatel má a potřebuje je ke kontaktování zaměstnance (doručování, domlouvání směn, telefonických konzultací apod.). Není důvodu, aby takové informace neposkytnul, neboť je objektivně má k dispozici. Otázku rozsahu součinnostní povinnosti by nadto neměl řešit dohledový orgán. Osoba, které byla uložena pořádková pokuta za nesplnění součinnostní povinnosti, se může bránit odvoláním proti usnesení, kterým byla tato pokuta uložena. Věc by proto v samém důsledku měly posuzovat a vykládat soudy.

Stanovisko není pro exekutory závazné?

Zaměstnavatel se pouze řídil stanoviskem, přesto by měl pokutu zaplatit
Podle osloveného advokáta a insolvenčního správce Pavla FabiánaFABIAN & PARTNERS, advokátní kanceláře, vyjadřuje zmíněné stanovisko právní názor dohledového orgánu. Z povahy věci nejde o závazný výklad zákona. Závazný výklad zákonných ustanovení v konkrétní věci je oprávněn podávat pouze soud. Ačkoli se nejedná o ideální stav, právní názor soudních exekutorů na zkoumanou problematiku může být odlišný od názoru dohledového orgánu. Exekutor může obecně po zaměstnavateli požadovat i telefonní číslo a kontaktní adresu zaměstnance. Zaměstnavatel je pak povinen tyto údaje soudnímu exekutorovi sdělit, má-li je sám k dispozici. Popisovaný postup soudního exekutora je podle jeho názoru v pořádku. Zaměstnavatel by měl požadované údaje exekutorovi sdělit a zaplatit pořádkovou pokutu, popř. požádat o její prominutí.

Jak Pavel Fabián upozornil, význam stanoviska spočívá především v informování soudních exekutorů o právním názoru jejich dohledového orgánu, tedy orgánu, který je oprávněn vykonávat kontrolu exekuční činnosti soudních exekutorů. Na postup soudního exekutora si lze stěžovat tomuto dohledovému orgánu. Pokud ministerstvo na základě provedené kontroly zjistí, že soudní exekutor pochybil, může mu udělit výtku nebo na něj podat kárnou žalobu. Je přitom pravděpodobné, že při posuzování postupu soudního exekutora bude vycházet právě z právního názoru uvedeného ve stanovisku, uzavřel Pavel Fabián.

Součinnostní dotazy exekutorům odpovídáme

Jedinou obranou zaměstnavatele je odvolání

Ministerstvo spravedlnosti ČR a stejně tak Exekutorská komora ČR vykonávají dohled činností exekutorů. Dohledové orgány však nejsou při výkonu státního dohledu v žádném hierarchickém postavení. Může se tak stát, že dva dohledové orgány mohou mít jiný názor na některé aspekty exekučního práva, připustila za ministerstvo spravedlnosti Alena Šlechtová. Účelem metodického stanoviska bylo veřejně deklarovat právní názor ministerstva jako dohledového orgánu na obsah žádostí exekutorů o součinnost ve vztahu k plátcům mzdy. V případě sdělení adresy a telefonního čísla máme za to, jak je uvedeno ve stanovisku, že se jedná o informace, které si soudní exekutor může zjistit jiným způsobem a které současně nejsou relevantní pro provádění srážek plátcem mzdy. Jsme toho názoru, že neposkytnutí informací v tomto rozsahu nemůže bez dalšího vést k uložení pokuty zaměstnavateli. Proti usnesení exekutora o uložení pokuty se zaměstnavatel může bránit podáním odvolání.

Brand24

Ministerstvo spravedlnosti zahájilo vůči exekutorovi dohled. Po provedeném šetření bylo shledáno pochybení v postupu soudního exekutora, kdy od plátce mzdy povinného v rámci součinnostního dotazu požadoval sdělení telefonního čísla a kontaktní adresy povinného a kdy za neposkytnutí těchto údajů uložil plátci mzdy pořádkovou pokutu. Za zjištěné pochybení již byla soudnímu exekutorovi uložena výtka, uzavřela pro server Podnikatel.cz Alena Šlechtová. 

Avšak jedinou možností obrany zaměstnavatele (jediným opravným prostředkem proti uložené pokutě) je odvolání. Dohledový orgán nemůže exekutorovi cokoliv přikazovat ani měnit jeho rozhodnutí. Zde by právě odvolání mělo velkou šanci na úspěch. Nicméně zaměstnavatel se rozhodl pořádkovou pokutu zaplatit.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).